Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odchod Alžběty II. se blíží, spekulují média. Koruna půjde Charlesovi, je na to připravený?

Odchod Alžběty II. se blíží, spekulují média. Koruna půjde Charlesovi, je na to připravený?

Konec éry britské královny Alžběty II. přijde možná rychleji, než se původně očekávalo. Upozorňují na to britská média, která si všimla, že následovníku trůnu – princi Charlesovi – přibyly v poslední době pravomoci, které původně vykonávala britská panovnice. Častěji se také objevuje na veřejnosti. O odchodu královny do důchodu píší novináři i v té souvislosti, že Britové by v čele země mnohem radši viděli Charlesova syna prince Williama a jeho manželku Kate.

Pro někoho obyčejná rýma, která přejde, pro jiné neodvratitelný začátek konce. Princ Philip, šestadevadesátiletý manžel britské královny Alžběty II., musel minulý týden přerušit kvůli nemoci veškerý program, čímž způsobil v redakci ostrovních médií paniku. Redaktoři se začali připravovat na možnost, že jde o něco vážnějšího, než je běžné nachlazení. Obecně se má totiž vzato, že pokud by princ zemřel, královna Alžběta II. by se s největší pravděpodobností stáhla do ústraní a vládu by přenechala legitimnímu následovníku trůnu – princi Charlesovi.

I kdyby manžela královny nepostihla jarní chřipka, podobné úvahy se v britské monarchii objevují stále častěji. A v poslední době jim nahrává samotná královna, která postupně deleguje své pravomoci na svého syna. Panovnice se také netají tím, že by chtěla vidět Charlese jako hlavu Commonwealthu – britského společenství. Rozhodnutí by mělo padnout na konci příštího měsíce.

Že se Charles na roli budoucího králi intenzivněji připravuje, svědčí třeba i to, že v loňském roce navštívil mnohem více veřejných akcí než kterýkoliv jiný člen královské rodiny.

Zda se skutečně může jednat o známku toho, že královna Alžběta II. přemýšlí o odchodu do důchodu ještě před tím, než oslaví své 95. narozeniny, se podle znalců britského královského prostředí obtížně posuzuje. Pravomoci a povinnosti, které vykonává panovník, totiž nejsou nikde sepsány a předávají se z generace na generaci. Královna Viktorie, která vládla v 19. století, mohla podle historiků například „rozpouštět armádu, propouštět královské úředníky, prodat všechny válečné lodě, vyhlásit komukoliv válku, udělat z kohokoliv šlechtice nebo komukoliv odpustit“.

I když je jen těžko představitelné, že by královna Alžběta II. udělala cokoliv z výše uvedeného, aniž by rozpoutala revoluci, existují určitě povinnosti, které vykonávat musí pro zajištění hladkého chodu monarchie. Patří k nim podepisování zákonů, týdenní audience premiéra a také jeho jmenování či odvolávání. Královna si zatím všechny tyto úkoly ponechává a jak píšou britští novináři – mnohem snáze se vykonávají z Londýna, než například ze Skotska, kam by královna pravděpodobně odešla trávit důchod.

Bude Charles zástupce, nebo král?

Podle informací britského tisku se s takovou možnosti opravdu počítá a v minulém roce se na ni údajně začali připravovat i úředníci v Buckinghamském paláci. Řešilo se, zda by královna zvolila abdikaci, čímž by panování přešlo automaticky na jejího syna, nebo by z Charlese udělala „regenta“.

Historik a konzultant seriálu The Crown, který o životě současné královny natáčel Netflix, je ale přesvědčen, že k regentství královna nesáhne. „Princ regent nemá v britské historii dobrou pověst. Naposledy se tento institut využil v případě šíleného krále Jiřího III,“ vysvětluje. Historik si také myslí, že pokud by se královna rozhodla odejít do důchodu, odstěhovala by se z Buckinghamu do Windsoru, který je stále v dostatečné vzdálenosti od Londýna, aby mohla relativně pohodlně vykonávat základní královské povinnosti. Nejviditelnější změnou by podle něj bylo to, že by se stáhla více do ústraní a neukazovala se na veřejnosti.

Spisovatel Christopher Andersen, autor knihy Dianiny chlapci, je ale opačného názoru. Podle něj by královna abdikovala. „Být regentem je na hony vzdáleno tomu být králem. Královna ví, že takový krok by byl pouze dočasný a jejímu synovi by to nepomohlo,“ řekl serveru The Daily Beast.

Princi Charles, kterému bude brzy 70 let, by se tak jako tak stal nejstarším britským monarchou, který se kdy ujal vlády. „To je hodně vzdálené od toho, jakou představu má o budoucím králi veřejnost,“ dodal.

Britové dlouhodobě chtějí, aby se místo Charlese příštím králem stal princi William. Charles si toho je vědom, a možná proto některé pravomoci, které získal od královny, už nyní Williamovi přenechal. William například tento týden předával rytířský řád bývalému členovi hudební skupiny Beatles Ringo Starrovi.

Vévodkyně Kate je potřetí těhotná. Narodí se holčička, nebo chlapeček? Podrobnosti čtěte zde>>>

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1