Rozhodnutí předsednictva křesťanských demokratů sestavit pro volby do Evropského parlamentu (proběhnou na jaře 2019; pozn. red.) samostatnou kandidátku je mnohými interpretováno tak, že vinou lidovců se odkládá sen o sjednocení pravice. Takové hodnocení nejenže nepracuje s fakty, ale odráží i plochost české politické diskuse a je tendenční.
Mezi fakta patří především to, že před pěti lety KDU-ČSL získala v eurovolbách bezmála 10 procent a tři mandáty. Dále, celostátní konference KDU-ČSL již v březnu 2018 přijala usnesení o tom, že vedení strany má připravovat samostatnou kandidátku. Otázka koaliční spolupráce se přetřásala dlouhodobě, ale pachuť z nedávného pokusu o koalici KDU-ČSL – STAN, jejíž neúspěch byl tendenčně připsán na vrub lidovců, také ke „koalování“ nepřispěl.
Každopádně říjnová mediální výzva STAN k vytvoření volební koalice s lidovci a TOP 09 byla nošením dříví do lesa. Navíc přes média se vyzývá ministr k demisi, ne partner ke spolupráci. Média také nedávno uveřejnila návrh memoranda, sepsaného STAN, jež v rámci úvah o dlouhodobé spolupráci každopádně předpokládá podporu kandidatury Václava Hampla (nestraník za KDU-ČSL) na předsedu senátu. Jak to dopadlo? STAN hlasoval pro kontroverzního kandidáta ODS Kuberu. Dále netřeba vysvětlovat.
