Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbán je nebezpečný, EU ale na něj nestačí, říká v rozhovoru pro INFO.CZ francouzský politolog

Orbán je nebezpečný, EU ale na něj nestačí, říká v rozhovoru pro INFO.CZ francouzský politolog

Staronový maďarský premiér Viktor Orbán systematicky podkopává demokracii v zemi a pokračovat v tom bude i v dalším volebním období. „Obavy mám, v případě Orbána je nemít nelze,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ francouzský politolog Martin Michelot, který působí v českém think-tanku Europeum a dlouhodobě spolupracuje s francouzským Institutem Jacquesa Delorse. Unijní instituce, které Orbánovy postupy kritizují, podle něj nemají dostatečně silné pravomoci, aby mu v tom zabránily. Orbán navíc šikovně manévruje a v Evropském parlamentu může počítat s podporou spřátelených politických stran. Bude podobná opora trvat i po volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou za rok? Co přinesou plány Evropské komise svázat peníze z příštího víceletého rozpočtu EU s dodržováním zásad právního státu? A jak to ovlivní Česko? I o tom byl rozhovor.

Maďarský premiér Viktor Orbán má za sebou vítězné volby a jeho strana spolu s křesťanskými demokraty potvrdila ústavní většinu. Unijní instituce jeho vládu opakovaně kritizují z porušování základních hodnot EU a systematického rozkladu demokracie. Diskuse na toto téma vede i Evropský parlament, avšak někteří jeho členové naopak postupy Orbána obhajují. Co očekáváte od jeho vlády vy? Sdílíte také obavy?

Ano, obavy samozřejmě mám a objektivně řečeno je nemít nelze. Orbán vystupuje proti neziskovým organizacím, je hrozbou pro právní stát a ohrožuje i nezávislost soudů. Koalice jeho strany obhájila dvoutřetinovou většinu v parlamentu a nic jí nebrání v tom, aby pokračovala ve změnách ústavy. EU má tady omezené pole působnosti, může jednat pouze v případě, že Maďarsko neaplikuje právo EU nebo v momentě, kdy soudní systém přestává být nezávislý.

Evropská komise kvůli riziku závažného porušení vlády práva v Polsku spustila proti tamní vládě postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v Radě EU. Může se něco takového stát i v případě Maďarska?

V případě Maďarska to mohou být poslanci Evropského parlamentu, kdo by mohl požadovat spuštění článku 7 Smlouvy o EU, a ne Evropská komise. Pokud by k tomu došlo, mělo by to úplně jiný politický význam. Komise zastupuje všechny členské státy EU, zatímco v Evropském parlamentu jsou názorové rozdíly mezi jednotlivými zástupci států mnohem znatelnější. U Maďarska je jasně vidět vliv Evropské lidové strany, jejímž členem je i Fidesz. Pokud tato politická skupina bude i nadále chránit Fidesz, tak bude velmi těžké, aby Maďarsko bralo tuhle proceduru vážně.

Dobře, ale jaký je tedy rozdíl mezi situací v Polsku, kde Evropská komise aktivovala článek 7 hlavně kvůli soudní reformě, a v Maďarsku?

V obou zemích probíhají velké změny, které si říkají o pozornost. U Polska je ale mnohem snazší říct, že reformy, které přijímá polská vláda, jsou protiústavní a narušují právní stát. V Maďarsku je to zaštítěno ústavní většinou, kterou má Orbánova koalice v parlamentu.

Další rozdíl je pak v rychlosti, jak obě země zavádějí přijaté změny, a také v tom, že za Maďarskem stojí Evropská lidová strana. Polsko takovou podporu nemá.

Kdo je Martin Michelot?
Martin Michelot je zástupce ředitele v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a nerezidentním pracovníkem pařížské kanceláře Německého Marshallova fondu Spojených států. Specializuje se na transatlantickou bezpečnost a francouzskou zahraniční politiku. Je absolventem mezinárodních vztahů na Sciences Po v Lyonu. Dříve působil jako výzkumný asistent v Brookings Institution a jako asistent ve francouzském Národním shromáždění.

Jak velká je tedy vůbec pravděpodobnost, že článek 7 bude vůči Maďarsku spuštěn? Ptám se i s přihlédnutím k blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou v roce 2019 a které slibují jiné složení parlamentu. V současné době je nejsilnější politickou skupinou právě Evropská lidová strana.

Upřímně jsem velmi skeptický. Jedná se o něco, co je naprosto zásadní i pro samotnou existenci parlamentních uskupení, takže si opravdu nemyslím, že by evropští lidovci chtěli i v budoucnosti potopit člena své frakce. Navíc procedura je mnohem složitější - není to jen o Evropském parlamentu, spuštění článku 7 musí potvrdit i členské státy. Opravdu tedy nevěřím, že by se tohle stalo a došlo to až sem.

Není to jednoduché ani se samotným článkem 7. Článek 7.1 říká, že lze za splnění určitých podmínek konstatovat, že tu existuje nebezpečí, že určitý stát závažně porušuje hodnot. Článek 7.2 za ještě přísnějších podmínek, tedy s jednomyslným souhlasem všech členských států EU, uvádí, že lze rozhodnout o tom, že stát tyto hodnoty opravdu porušuje. Tady je to ještě nepravděpodobnější, protože už víme, že Polsko a Maďarsko budou tyto pokusy navzájem vetovat.

V tom případě to ale znamená, že článek 7 nemá vůbec žádný smysl…

Ano, je to tak, v tomto případě je to naprosto nefunkční a nikdy procedura nepostoupí do další fáze (článek 7.3; pozn. red.), která umožňuje pozastavit hlasovací práva v Radě EU.

Takže to nepomůže ani situaci v Polsku?

Dopad tohoto článku může být takový, že nastaví dialog mezi Komisí a konkrétním členským státem. Že to do určité míry funguje, se ukazuje právě na příkladu Polska (Polsko přislíbilo úpravy kontroverzní soudní reformy posilující vliv vlády na justici. Kritici podotýkají, že se jedná pouze o dílčí změny a navíc další kritizované zákony zůstávají beze změny; pozn. red.).

Má EU v tuto chvíli nějaké jiné nástroje, jak účinně vystupovat proti porušování právního státu v některém z jejích členských zemí?

V určitých případech se dá jít přes Soudní dvůr EU. To se v případě Polska nyní děje třeba v souvislosti s rozhodnutím polských úřadů těžit dřevo v Bělověžském pralese na východě země.

Smlouvy EU počítají také ještě s jednou možností, která se nyní diskutuje. Je to existence monitorovací skupiny, která by fungovala pod hlavičkou Evropské komise a která by sledovala, jak stát dodržuje základní práva EU. Mohla by poskytovat doporučení Komisi, kdy má zahájit např. řízení o nesplnění povinností (infringement).

Třetí možností může být pozastavení možnosti získávat prostředky z evropských strukturálních fondů. V tomto případě je ale potřeba mít přesnou definici toho, za jakých okolností lze spojit porušování zásad právního státu s fondy.

Evropská komise se v příštím víceletém rozpočtu EU chystá na propojení strukturálních fondů právě se zásadami právního státu. Vzhledem k tomu, že Polsko i Maďarsko patří k největším příjemcům peněz z fondů EU, dá se říct, že s tím Komise přišla v reakci na situaci v těchto zemích?

Tato možnost je už nějakým způsobem ve smlouvách EU obsažena, nyní se mluví o jejím posílení. Řeší se především to, jak mají být nastaveny sankce. Bude to obtížné, protože tato nová pravidla se schvalují jednomyslně a určitě nelze očekávat, že Polsko nebo Maďarsko budou skákat radostí, že mají přijmout něco, co by potenciálně mohlo ovlivnit objem peněz, který by mohly získat z příštího rozpočtu. Očekávám tedy, že kolem toho budou velké diskuse, ale nepochybuji, že Komise s nějakým návrhem určitě přijde. Jednak to chce udělat ona sama a pak to také požadují další, například Evropský parlament nebo významní představitelé členských států. K nim patří Francie, kterou pravděpodobně podpoří některé skandinávské země nebo Nizozemsko.

Bude to fungovat?

Určitě nechci tvrdit, že se bude ve finále jednat o nějaký extra efektivní nástroj, protože v následujících diskusích po zveřejnění návrhu Komise může dojít k jeho zmírnění. Nový rozpočet bude platit od roku 2021, tedy až za tři roky. Za tu dobu tu proběhnou volby v Polsku, možná i v Maďarsku, České republice a také na Slovensku. Dále pak v Rumunsku. Každá země se může dostat do situace, že v ní budou porušovány zásady právního státu. Je a bude to tedy diskuse o hypotetických scénářích.

Zmiňujete země střední a východní Evropy, ale teoreticky přece může dojít k porušování zásad právního státu i v západoevropských zemích.

Ano, to je také nebezpečí. Je jasné, že se bude hledat mechanismus, který zajistí, aby i čistí přispěvatelé do rozpočtu neztratili svůj přístup k strukturálním fondům. To bude znamenat, že všechny kondicionality, na kterých se země EU dohodnou, se budou týkat i jich. Vaše otázka je vysoce hypotetická, ale je určitě na místě.

Na druhou stranu diskuse s jinými zeměmi nebudou asi tak vyhrocené, jako u států, které diskreditují roli Evropské komise a zpochybňují její legitimitu. V západoevropských zemích ani tolik neslyšíme o tzv. bruselském diktátu. Pokud by byl proti některé této zemi zahájen infringement nebo by tu byly na stole nějaká konkrétní doporučení, tak reakce v těchto zemích by byla naprosto odlišná od toho, co máme možnost vidět v Polsku nebo Maďarsku.

Když zmiňujete kondicionality, hovoří se o tom, že vyplácení peněz z příštího rozpočtu by mohlo být podmíněno tím, že země musí spolupracovat na programech EU o přerozdělování uprchlíků. Je tato úvaha správná?

Myslím, že tahle dvě témata by se měla zcela oddělit, protože je jednoduše nejde spojovat. Evropská solidarita je jedna věc, ale není to žádný právní termín. Téma hlavně v zemích, které se odmítají podřídit rozhodnutí Soudního dvora EU (Česko, Polsko a Maďarsko; pozn. red.), doprovází hysterie a je to červená linie pro řadu domácích politiků. Propojení evropských fondů s migraci by si nepochybně získalo popularitu v západoevropských zemích, ale nemělo by žádný dopad. Dalším důvodem je to, že diskuse o migraci by se měla uzavřít toto léto, kdy by se mělo rozhodnout o reformě dublinského systému. Debaty o podobě příštího víceletého finančního rámce startují teprve nyní. Jde o dvě odlišné věci a nemyslím si, že se toto téma objeví u západoevropských zemí znovu.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1