Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbán s Putinem jako ničitelé Evropy. Jaký je jejich vztah a proč jsou nebezpečím pro EU?

Orbán s Putinem jako ničitelé Evropy. Jaký je jejich vztah a proč jsou nebezpečím pro EU?

„Je to historické vítězství a příležitost chránit Maďarsko,“ prohlásil Viktor Orbán před davem svých příznivců poté, co se 8. dubna označil za vítěze parlamentních voleb. Nacionalistický premiér a šéf strany Fidesz se stal potřetí v řadě předsedou maďarské vlády a díky drtivému vítězství dosáhl na dvoutřetinovou ústavní většinu. K velkému úspěchu ho popostrčila i podpora ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým Orbán udržuje vřelé vztahy.

K nebývalému úspěchu Orbánovi domohla jeho masivní kampaň namířená proti imigrantům, podle serveru Newsweek však za jeho vítězstvím stojí i ruský prezident Vladimir Putin, který šířením protiunijního sentimentu udělal vše pro to, aby Orbán uspěl.

Kreml tak pokračuje v prosazování své dlouhodobé strategie, kterou dle odborníků usiluje o rozštěpení Evropské unie – ať už podporou katalánských separatistů, probrexitových aktivistů ve Velké Británii nebo poskytnutím půjčky nacionalistické Národní frontě ve Francii.

Newsweek si přitom všímá i situace v Česku a šíření falešných zpráv ruskými trolly a dezinformačními weby, které se zintenzivnilo především před tuzemskými prezidentskými volbami. Server připomíná, že „byl zvolen populistický pro-moskevský prezident Miloš Zeman“, zatímco jeho oponent Jiří Drahoš „padl za oběť koordinované pošpiňující kampani, která ho obviňovala z toho, že je pedofil a byl komunistický kolaborant“.

„Kreml se určitě snažil pomoct mnoha evropským nacionalistickým stranám a politikům. Ale jeho podpora Orbána byla bezprecedentní svým rozsahem i dosahem,“ píše Newsweek a připomíná, že kromě protievropské propagandy Orbánovi Kreml pomohl vstřícnými dohodami o dodávkách plynu, několikamiliardovými půjčkami, strategickými investicemi v zemi ale i skrytou podporou extremistických krajně-pravicových skupin.

Navzdory dnešnímu spojenectví Orbán s Putinem nebyli vždy jedna ruka. Orbán totiž začínal kariéru jako protiruský, protikomunistický, liberální disident. V roce 1998 dokonce napsal maďarsko-americkému finančníkovi Georgi Sorosovi – jeho dnešnímu úhlavnímu nepříteli – žádost o stipendium na Univerzitě v Oxfordu. Po návratu pomohl založit stranu Fidesz a stejně jako mnoho východoevropských liberálů věřil, že vstupem Maďarska do EU a NATO se země osvobodí od vlivu Moskvy a překoná ekonomickou stagnaci.

V roce 2004 Maďarsko do Evropské unie skutečně vstoupilo, počáteční nadšení ale u mnoha lidí vystřídalo zklamání. „Mnoho lidí, zejména ze starší generace a venkova, bylo zvyklých, že se vláda starala o všechny jejich problémy. Mysleli si, že se můžeme posadit a Brusel z nás udělá boháče, aniž bychom museli cokoliv udělat,“ vysvětluje maďarský vydavatel Tamas Farkas důvod, proč se Maďaři začali přiklánět k populistům.

Ještě v roce 2008 se Orbán jako tehdejší vůdce opozice nebál Kremlu postavit a kritizoval tehdejší ruskou invazi v Gruzii. „To, co se stalo, je něco, co jsme neviděli od konce studené války,“ komentoval ruský vpád na území jižního souseda Orbán. Před volbami v roce 2010 se však dosud liberální maďarský politik začal měnit, zjistil totiž, že s populistickou, xenofobní rétorikou spíš zahraje na voličskou strunu. Jeho dlouholetý ekonomický poradce ho navíc přesvědčil, že budoucnost leží na Východě spíš než na Západě. V roce 2009 tak Orbán zamířil do Petrohradu a následně Pekingu, a Rusko s Čínou se pro něj brzy staly vzorem.

Vztah mezi Budapeští a Moskvou se začal postupem času prohlubovat a Kremlu se přátelství s Orbánem začalo postupně vyplácet. Maďarský premiér například opakovaně vystupuje proti protiruským sankcím, o kterých Evropská unie rozhodla poté, co Rusko navzdory mezinárodnímu právu anektovalo Krym. Putin s Orbánem se zároveň hojně navštěvují a v roce 2016 spolu seděli a sledovali mistrovství světa v judu.

Orbán se tak stal „pro-putinovským hlasem v Evropě, a to navzdory tomu, že se zbytek EU od Moskvy kvůli anexi Krymu a podpoře rebelů na východě Ukrajiny odvrátil,“ píše Newsweek. Maďarsko se tak stalo centrem vzpoury proti liberálním demokratickým hodnotám v Evropě. „Evropa se znovu ztotožňuje s nejtemnějšími démony,“ tvrdí politický ekonom Will Hutton z Univerzity v Oxfordu s tím, že jednou z největších hrozeb naší doby je globální vzestup konzervativního nacionalismu.

Rusko tak není pro Evropskou unii nebezpečí proto, že by byl zásadní vojenský nebo ekonomický protihráč – ekonomika Ruska je oslabená a se Severoatlantickou aliancí se Rusko nemůže srovnávat. „Ale pokud jde o propagandu, Putin se ukázal jako mistr,“ píše Newsweek a dodává, že Putin dobře ví, že pokud by se Evropská unie měla někdy rozložit, rozpad přijde s největší pravděpodobnosti zevnitř.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232