Orbán s Putinem jako ničitelé Evropy. Jaký je jejich vztah a proč jsou nebezpečím pro EU? | info.cz

Články odjinud

Orbán s Putinem jako ničitelé Evropy. Jaký je jejich vztah a proč jsou nebezpečím pro EU?

„Je to historické vítězství a příležitost chránit Maďarsko,“ prohlásil Viktor Orbán před davem svých příznivců poté, co se 8. dubna označil za vítěze parlamentních voleb. Nacionalistický premiér a šéf strany Fidesz se stal potřetí v řadě předsedou maďarské vlády a díky drtivému vítězství dosáhl na dvoutřetinovou ústavní většinu. K velkému úspěchu ho popostrčila i podpora ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým Orbán udržuje vřelé vztahy.

K nebývalému úspěchu Orbánovi domohla jeho masivní kampaň namířená proti imigrantům, podle serveru Newsweek však za jeho vítězstvím stojí i ruský prezident Vladimir Putin, který šířením protiunijního sentimentu udělal vše pro to, aby Orbán uspěl.

Kreml tak pokračuje v prosazování své dlouhodobé strategie, kterou dle odborníků usiluje o rozštěpení Evropské unie – ať už podporou katalánských separatistů, probrexitových aktivistů ve Velké Británii nebo poskytnutím půjčky nacionalistické Národní frontě ve Francii.

Newsweek si přitom všímá i situace v Česku a šíření falešných zpráv ruskými trolly a dezinformačními weby, které se zintenzivnilo především před tuzemskými prezidentskými volbami. Server připomíná, že „byl zvolen populistický pro-moskevský prezident Miloš Zeman“, zatímco jeho oponent Jiří Drahoš „padl za oběť koordinované pošpiňující kampani, která ho obviňovala z toho, že je pedofil a byl komunistický kolaborant“.

„Kreml se určitě snažil pomoct mnoha evropským nacionalistickým stranám a politikům. Ale jeho podpora Orbána byla bezprecedentní svým rozsahem i dosahem,“ píše Newsweek a připomíná, že kromě protievropské propagandy Orbánovi Kreml pomohl vstřícnými dohodami o dodávkách plynu, několikamiliardovými půjčkami, strategickými investicemi v zemi ale i skrytou podporou extremistických krajně-pravicových skupin.

Navzdory dnešnímu spojenectví Orbán s Putinem nebyli vždy jedna ruka. Orbán totiž začínal kariéru jako protiruský, protikomunistický, liberální disident. V roce 1998 dokonce napsal maďarsko-americkému finančníkovi Georgi Sorosovi – jeho dnešnímu úhlavnímu nepříteli – žádost o stipendium na Univerzitě v Oxfordu. Po návratu pomohl založit stranu Fidesz a stejně jako mnoho východoevropských liberálů věřil, že vstupem Maďarska do EU a NATO se země osvobodí od vlivu Moskvy a překoná ekonomickou stagnaci.

V roce 2004 Maďarsko do Evropské unie skutečně vstoupilo, počáteční nadšení ale u mnoha lidí vystřídalo zklamání. „Mnoho lidí, zejména ze starší generace a venkova, bylo zvyklých, že se vláda starala o všechny jejich problémy. Mysleli si, že se můžeme posadit a Brusel z nás udělá boháče, aniž bychom museli cokoliv udělat,“ vysvětluje maďarský vydavatel Tamas Farkas důvod, proč se Maďaři začali přiklánět k populistům.

Ještě v roce 2008 se Orbán jako tehdejší vůdce opozice nebál Kremlu postavit a kritizoval tehdejší ruskou invazi v Gruzii. „To, co se stalo, je něco, co jsme neviděli od konce studené války,“ komentoval ruský vpád na území jižního souseda Orbán. Před volbami v roce 2010 se však dosud liberální maďarský politik začal měnit, zjistil totiž, že s populistickou, xenofobní rétorikou spíš zahraje na voličskou strunu. Jeho dlouholetý ekonomický poradce ho navíc přesvědčil, že budoucnost leží na Východě spíš než na Západě. V roce 2009 tak Orbán zamířil do Petrohradu a následně Pekingu, a Rusko s Čínou se pro něj brzy staly vzorem.

Vztah mezi Budapeští a Moskvou se začal postupem času prohlubovat a Kremlu se přátelství s Orbánem začalo postupně vyplácet. Maďarský premiér například opakovaně vystupuje proti protiruským sankcím, o kterých Evropská unie rozhodla poté, co Rusko navzdory mezinárodnímu právu anektovalo Krym. Putin s Orbánem se zároveň hojně navštěvují a v roce 2016 spolu seděli a sledovali mistrovství světa v judu.

Orbán se tak stal „pro-putinovským hlasem v Evropě, a to navzdory tomu, že se zbytek EU od Moskvy kvůli anexi Krymu a podpoře rebelů na východě Ukrajiny odvrátil,“ píše Newsweek. Maďarsko se tak stalo centrem vzpoury proti liberálním demokratickým hodnotám v Evropě. „Evropa se znovu ztotožňuje s nejtemnějšími démony,“ tvrdí politický ekonom Will Hutton z Univerzity v Oxfordu s tím, že jednou z největších hrozeb naší doby je globální vzestup konzervativního nacionalismu.

Rusko tak není pro Evropskou unii nebezpečí proto, že by byl zásadní vojenský nebo ekonomický protihráč – ekonomika Ruska je oslabená a se Severoatlantickou aliancí se Rusko nemůže srovnávat. „Ale pokud jde o propagandu, Putin se ukázal jako mistr,“ píše Newsweek a dodává, že Putin dobře ví, že pokud by se Evropská unie měla někdy rozložit, rozpad přijde s největší pravděpodobnosti zevnitř.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud