Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbánovo mediální impérium šíří konspirace. Fidesz si vzal příklad z Trumpa, říká expert

Orbánovo mediální impérium šíří konspirace. Fidesz si vzal příklad z Trumpa, říká expert

Nedělní parlamentní volby rozhodly o tom, že se Viktor Orbán stane už potřetí v řadě maďarským premiérem. Za jeho drtivým vítězstvím, díky kterému obhájil dvoutřetinovou ústavní většinu, však nestojí jen roztříštěnost maďarské opozice. Orbánova strana slaví u voličů extrémní úspěch z velké části i díky tomu, že ovládá drtivou většinu mediálního trhu v zemi. Provládní i veřejnoprávní média zaplavují zprávy vyvolávající u lidí strach z uprchlíků, na který Orbán před volbami vsadil všechny karty. „Viktor Orbán a strana Fidesz následovali v posledních měsících příklad Donalda Trumpa, kdy hrstku posledních maďarských médií, která jsou nezávislá a vůči nim kritická, označovali za ‚falešné zprávy‘,“ říká pro INFO.CZ maďarský expert Bulcsú Hunyadi.

„Důvodem drtivého vítězství podle mě byla efektivní vládní kampaň, která se zaměřila výhradně na protiimigrační poselství rozdmýchávající strach a nenávist vůči uprchlíkům a migrantům. Fidesz zároveň úspěšně mobilizoval své voliče. Od roku 2014 navíc získával voliče nové zejména ve venkovských oblastech, a to prostřednictvím jednoduchých sdělení a vykreslováním těchto voleb jako okamžiku, který rozhodne o budoucnosti země a jejím náboženství,“ vysvětluje pro INFO.CZ důvody úspěchu strany Fidesz maďarský odborník na populismus a krajně pravicový extremismus Bulcsú Hunyadi.

Kromě toho však za Orbánovým ovládnutím voleb podle něj stojí nespravedlivé nastavení poměrů v zemi včetně volebního systému a mediálního prostředí, které omezují nezávislé aktéry. Obě tyto věci jsou cílům strany Fidesz ušity přesně na míru.

„Fidesz kontroluje kompletní mediální impérium složené z různých druhů médií od bulváru přes politické týdeníky, zpravodajské kanály včetně státní televize až po zábavní rozhlasové a televizní stanice, kde se objevují pouze centrálně vytvořené zprávy a reklamy vycházející z těchto politických zpráv. Tato síť šíří propagandu velmi sofistikovaným způsobem, protože je na nejrůznějších platformách konfrontována stejným obsahem, a lidé tak přijímají tuto paralelní realitu za skutečnost,“ říká odborník maďarského institutu Political Capital.  

Právě díky tomuto mediálnímu impériu může Orbánova strana snadno šířit vlastní pravdu, která je podle Hunyadiho založená na konspiračních teoriích, falešných zprávách a neutuchající snaze vymezovat se vůči nepříteli. Tím se stal především miliardář George Soros a migranti přicházející do Evropy, kteří se stali Orbánovou hlavní zbraní předvolební kampaně.

Exemplárním příkladem Orbánova zneužívání mediálního monopolu k šíření falešných zpráv se stalo video zveřejněné s popiskem Evropa 2017 – tohle chcete?, na kterém dva muži sráží k zemi starší ženu při návštěvě kostela, aby jí ukradli kabelku. Celé video publikované na facebookových stránkách provládního serveru Origo přitom doprovází opakující se křik Alláhu Akbar (Bůh je velký). Útok se ale ve skutečnosti stal v roce 2015 v americkém městě Omaha a na svědomí ho měli členové místního gangu.

„V době před volbami se falešné zprávy začaly v provládních médiích v Maďarsku objevovat stále častěji a placení za šíření těchto fake news se stalo součástí kampaně Fidesz. Provládní média jako Origo, Ripost a TV2 a stejně tak veřejnoprávní vysílání zaplavily Facebook a YouTube placenou reklamou podněcující strach a nenávist vůči uprchlíkům. To znamená, že šíření falešných zpráv bylo částečně organizováno za podpory státu,“ říká Hunyadi a připomíná nedávnou studii Centra pro výzkum korupce, podle které jsou maďarská online média – zejména ta provládní – pod silným vlivem ruské státní propagandy.

S šířením dezinformací zejména v období voleb mají v poslední době zkušenosti snad všechny státy EU včetně Česka, stejně jako třeba USA. Pokud jsou ale původci lživých zpráv oficiální a veřejnoprávní média, pro lidi je odhalení těchto „fake news“ extrémně složité a šancí bránit se mají jen velmi málo. „Neexistují zde žádná opatření pro boj proti falešným zprávám. Viktor Orbán a strana Fidesz navíc v posledních měsících následovali příklad Donalda Trumpa, kdy hrstku posledních maďarských médií, která jsou nezávislá a vůči nim kritická, označovali za ‚falešné zprávy‘,“ popisuje odborník z Maďarska.

Jen dva dny po volbách přitom dostala mediální situace v Maďarsku další tvrdou ránu. Vydavatel opozičního deníku Magyar Nemzet oznámil, že po osmdesáti letech ukončí svou činnost. Hlavním důvodem jsou údajně dlouhodobé finanční problémy, vlastníkem opozičního listu je však mediální magnát Lájos Simicska, který býval blízkým spojencem Viktora Orbána. V roce 2015 se rozešli ve zlém a v předvolební kampani se stal jedním z jeho nejhlasitějších oponentů.

„Lájos Simicska před volbami využil svých sdělovacích prostředků ke zveřejnění případů korupce spojených s politiky Fidesz, aby stranu zdiskreditoval. Protože Simicskova média (deník Magyar Nemzet, Lanchid Radio, Hir TV a týdeník Heti Valasz) neustále trpěla finančními ztrátami, je to z ekonomického hlediska logický krok. Je to ale pochopitelné také z hlediska politického. Před volbami Lájos Simicska naznačoval, že je ochotný odkrývat informace, která mohou být pro Fidesz katastrofální. Velkolepé odkrytí karet se ale nekonalo,“ říká Hunyadi.

Krátce po volbách tak svoboda médií v Maďarsku dostala jeden z posledních hřebíčků do rakve a Orbánova strana přišla o jednoho z posledních oponentů. Situace na poli maďarských sdělovacích prostředků je přitom už tak dost tristní a kvůli podřízenosti většiny médií straně Fidesz má průměrný Maďar jen omezené šance dostat se k objektivnímu zpravodajství.

Právě to dopomohlo Orbánovi na vrchol. „Mediální prostředí v některých regionech země – především na vesnicích a menších městech – vytvořilo informační ghetto, kde může uspět jen vládní kampaň založená na vytváření strachu z migrace,“ popisuje klíčový důvod Orbánova volebního úspěchu Hunyadi s tím, že za masivním vítězstvím stojí v neposlední řadě také neúspěch opozičních stran při snaze nabídnout lidem důvěryhodnou a atraktivní politickou alternativu a také neschopnost vzájemně spolupracovat.

Poté, co koalice strany Fidesz a křesťanských demokratů získala v 199členném parlamentu celkem 133 křesel, se poměry v zemi další čtyři roky nezmění. Strana Fidesz dostala od voličů pozitivní zpětnou vazbu, která jí v jejím počínání jen podpořila.

„Vysoká volební účast a přesvědčivá většina v Národním shromáždění poskytují vládě nezbytnou legitimitu, aby dokončila politický systém, který buduje posledních osm let. Vláda bude nadále omezovat prostor pro kritická média i organizace občanské společnosti a bude pokračovat ve svém ‚post-pravdivém‘ vládnutí, kdy se bude vymezovat vůči nepřátelům a zveřejněné informace budou založené na konspiračních teoriích a falešných zprávách,“ popisuje Hunyadi budoucnost Maďarska.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1