Orbánův nekompromisní boj s migrací narazil. Brusel žene Maďarsko k soudu | info.cz

Články odjinud

Orbánův nekompromisní boj s migrací narazil. Brusel žene Maďarsko k soudu

Evropská komise přitvrdila ve sporu s Maďarskem a poslala ho k Soudnímu dvoru EU kvůli politice uplatňované vůči migrantům. Vyplývá to z pravidelného přehledu řízení o porušení práva zveřejněného komisí. Brusel ve při, jejíž kořeny sahají do roku 2015, tvrdí, že maďarská vláda porušuje práva migrantů, když je příliš dlouho drží v uprchlických centrech a odpírá jim přístup k řádné azylové proceduře. Trnem v oku EK je také nový zákon známý jako Stop Soros namířený proti neziskovým organizacím a dalším subjektům pomáhajícím uprchlíkům. Kvůli němu komise adresovala maďarské vládě dopis se žádostí o vysvětlení.

Takzvaný infringement – proces, který komise vede s unijními státy, které postupují v rozporu s unijním právem – se vůči Maďarsku rozeběhl v prosinci 2015. Aktuálním postoupením k soudu celý proces fakticky vrcholí. Jedná se o jeho poslední fázi poté, co v předchozích etapách nedošly obě strany k uspokojivému vysvětlení.

„Komise shledává maďarskou legislativu nekompatibilní s unijním právem,“ stojí v tiskovém prohlášení. Děje se tak podle Bruselu z následujících důvodů:

  • Azylová procedura: Komise Maďarsku vytýká poměry v tzv. tranzitních zónách u hranic. Kritizuje, že žádosti o azyl je možné podávat pouze tam. Praxe uplatňovaná na hranicích je podle EK v rozporu s unijním právem mimo jiné proto, že „nerespektuje maximálně čtyřtýdenní lhůtu, kdy někdo může být v tranzitním centru držen.“ Komise konstatuje, že Maďarsko „selhává při poskytování efektivního přístupu k azylovému řízení.“
  • Přijímání: Brusel zmiňuje časově neomezené zadržování migrantů v tranzitních zónách.
  • Návraty: Maďarské zákony dle komise odporují unijním mimo jiné tím, že nezaručují individuální rozhodování o návratech odmítnutých migrantů.

Brusel rovněž míří kritiku na Maďarsko kvůli novému zákonu známému jako „Stop Soros“, který kriminalizuje aktivity na podporu a pomoc migrantům. Dopadá to přímo na neziskové organizace či aktivisty, kteří jsou Orbánově proti-imigrační vládě dlouhodobě trnem v oku. „Zákon rovněž omezuje svobodu jednotlivce tím, že zamezuje komukoli, kdo je předmětem vyšetřování pod touto normou, v přístupu k tranzitním zónám, kde jsou žadatelé o azyl drženi,“ píše komise a připomíná hrozbu až ročního vězení nebo vyhoštění ze země. Od Budapešti proto Brusel žádá vysvětlení, dala jí na to dvouměsíční lhůtu.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku. Země se například podobně jako Česká republika či Polsko odmítla podílet na programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót z Itálie a Řecka. Silně protiuprchlickou politiku razí i nadále.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud