OSN rehabilitovala jadernou energetiku. Plán Němců se ukazuje jako nesmyslný | info.cz

Články odjinud

OSN rehabilitovala jadernou energetiku. Plán Němců se ukazuje jako nesmyslný

Varovná zpráva OSN, v níž klimatologové v pondělí nastínili chmurnou vizi globální klimatické změny, odkryla slabinu v německé energetické koncepci. Zpravodajský web Politico upozorňuje, že německý plán na odstavení atomových elektráren zásadně zkomplikuje boj s oteplováním planety. Němci rozhodli o odstavení všech jaderných elektráren do roku 2022 ze strachu z opakování jaderné havárie ve Fukušimě. Výroba elektřiny je v zemi ovšem stále z jedné třetiny závislá na uhlí.

Němci se původně zavázali, že emise skleníkových plynů do roku 2020 sníží o 40 procent. Podle Politico se ukazuje, že tento cíl Berlín nesplní a sníží emise o 32 procent. Celá debata vyvolává značné vášně. Ekologičtí aktivisté napadli v pondělí německou ambasádu v Londýně, zatímco tisíce dalších protestovali proti rozšiřování těžby v uhelném dole nedaleko Hamburku. Z druhé strany je kancléřka Angela Merkelová pod tlakem průmyslu, který varuje před ztrátou pracovních míst způsobenou tvrdými emisními limity.

Berlín stojí v čele skupiny členských států EU, která prosazuje zvýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 procent do roku 2030 až na 45 procent. Na druhou stranu se stejná vláda připojila ke skupině především středoevropských zemí, které prosazují nižší emisní limity pro automobilový průmysl. Jde v podstatě o identický rozpor jako v případě energetiky.

Experti OSN zkoumali celkem 85 vědeckých studií, jejichž závěr je jasný. Jaderná energetika je v podstatě nezbytným prostředkem k omezení globálního oteplení na 1,5 stupně Celsia do roku 2050. Jeden ze scénářů počítá s tím, že podíl jádra v globálních dodávkách energie by měl vzrůst zhruba o polovinu mezi lety 2020 a 2050.

Takový závěr samozřejmě těší zastánce jaderné energetiky, pro Merkelovou je to ovšem špatná zpráva. „Tato zpráva potvrzuje kvality jaderné energie jako velmi efektivního nástroje ke snížení emisí skleníkových plynů,“ cituje Politico Agnetu Risingovou ze Světové jaderné asociace.

Němce nechávají zatím závěry vědců chladnými. „Nemůžeme už ztrácet čas při ochraně klimatu. Několik následujících let je klíčových,“ říká německá ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzeová. Její slova upozorňují na skutečnost, že doba výstavby jaderného reaktoru se pohybuje v rozmezí 10 až 20 let. Jiné členské státy EU ovšem tento názor nesdílí.

Odpojení jaderných reaktorů plánovala do roku 2025 i Belgie. Současná situace ovšem ukazuje, že při odpojení reaktorů kvůli údržbě je země vystavena masivním výpadkům elektřiny. Belgická vláda tak od původního plánu ustupuje. „Uspěchané a improvizované opuštění jaderné energie, které někteří podporují, není naší politikou,“ uvedl belgický premiér Charles Michel a upozornil, že se při odstávkách reaktorů ukazuje, že konec jádra je iluze.

Od svých plánů ustupuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten před zvolením slíbil snížení závislosti země na jaderné energii o třetinu do roku 2025. Nyní ovšem od tohoto slibu couvá a jako důvod uvádí špatné výsledky Německa. „Čeho Němci dosáhli, když se rozhodli odpojit všechny jaderné elektrárny? Vytvořili mnohem více obnovitelných zdrojů než my, ale také začali masivně vyrábět energii z uhlí. Ve výsledku poškodili vlastní CO2 stopu, což pro planetu není rozhodně dobré. To já dělat nebudu,“ uvedl v rozhovoru pro francouzskou televizi France 2.

V ostatních zemích, které hlasitě uvažovaly o odstavení jaderných elektráren, je situace podobná. Couvá Španělsko, Švédsko chtělo končit v roce 2010, ale třetinu výroby dále obstarávají jaderné elektrárny, Finsko, Francie a Velká Británie staví nové jaderné elektrárny. Nové reaktory chtějí budovat Česko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Poláci například v současnosti vyrábí 80 procent elektřiny z uhlí. V roce 2050 by to měla být jen polovina, zbytek má tvořit zejména jádro. „Atomová energie znamená nulové emise,“ uvedl v jednom z rozhovorů polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud