Ostrý kritik migrace i islámu. Kdo je muž, který krajní pravici ve Finsku zajistil druhé místo? | info.cz

Články odjinud

Ostrý kritik migrace i islámu. Kdo je muž, který krajní pravici ve Finsku zajistil druhé místo?

Ještě před půl rokem přisuzovaly předvolební průzkumy krajně pravicové Straně Finů páté místo. V neděli ale skončila v parlamentních volbách jen těsně druhá a získala o jeden mandát méně než vítězní sociální demokraté. Mnozí to považují za nejvýraznější a nejzásadnější moment víkendového klání, které bylo před volbami do Evropského parlamentu patřičně sledované. Největší zásluhu na úspěchu Strany Finů má její lídr Jussi Halla-aho – ostrý kritik imigrace a islámu, který se před televizními kamerami sice necítí být svůj, kvůli svým výrokům se však stal i terčem trestního stíhání.

Všechny hlavní politické síly dávaly už před volbami jasně najevo, že se Stranou Finů odmítají spolupracovat, krajně pravicovému uskupení to však voliče nesebralo – naopak se s 17,5 procenty stalo druhou nejmocnější silou v zemi. Od vítězných sociálních demokratů jej dělilo jen asi šest tisíc hlasů.

Znalci finské politiky připisují raketový nárůst popularity Strany Finů v první řadě jejímu šéfovi. Jussi Halla-aho v jejím čele stojí teprve od června roku 2017. Na první pohled nenápadný finský politik je taky od roku 2014 poslancem Evropského parlamentu, ve kterém je Strana Finů součástí skupiny Evropských a konzervativců a reformistů (ECR), kam kromě české ODS patří také polské Právo a spravedlnost nebo belgická Nová vlámská aliance.

Dnes je Halla-aho ostříleným politikem, původně se ale jeho kariéra měla ubírat zcela jiným směrem. Po střední škole studoval management v pohostinství, ve 24 letech začal studovat na Helsinské univerzitě staroslověnštinu a v roce 2006 dosáhl i na doktorandský titul.

Politickou kariéru začal v roce 2008 jako helsinský radní. Už tehdy kandidoval za euroskeptickou, nacionalistickou stranu Praví Finové, dnes známou právě jako Strana Finů. Členem se stal o dva roky později, kdy jeho popularita začala růst a Halla-aho začal šlapat na paty i tehdejšímu dlouholetému lídrovi Timo Soinimu.

V roce 2011 se Halla-aho dostal do finského parlamentu, kde se vyprofiloval na tématu imigrace. A právě otevřená migrační politika Finska se podle něj stala jedním z hlavních důvodů, proč se také rozhodl do politiky vstoupit. Své názory na migraci, multikulturalismus nebo politickou korektnost začal veřejně popisovat už dřív na vlastním blogu Scripta, který byl už v roce 2008 jedním z nejčtenějších politických blogů ve Finsku.

Jeho silné výroky ho však nejednou dostaly do problémů. Halla-aho byl akademickou obcí i členy parlamentu mnohdy obviňován z rasismu, v prosinci 2008 ho vyšetřovala policie. Obvinění si vysloužil za jeden z příspěvků na blogu, ve kterém označil proroka Mohameda kvůli sňatku s jeho nejmladší ženou Ajšou za 'pedofila'. A vyšetřován byl také kvůli komentáři, podle kterého je vlastností Somálců okrádat kolemjdoucí a žít ze sociálních dávek. Skončil u soudu a musel zaplatit pokutu ve výši 400 eur.

Protiimigrační politik, mezi jehož největší záliby patří kromě četby Tolkiena také střelba a astronomie, se však kvůli svým výrokům dostal do problémů i ve vlastní straně. A to v roce 2011, když na facebook napsal, že se řecká dluhová krize nemůže vyřešit jinak, než za pomoci vojenské junty. Prohlášení sice vzal krátce na to zpět s tím, že nepopulární rozhodnutí nejsou v politice snadná, tehdejší stranický šéf Soini přesto trval na jeho dočasném vyloučení z parlamentní skupiny. A tak se také stalo, i když jen na dva týdny.

Tehdy se také začaly projevovat neshody mezi Halla-ahoem a vedením partaje, které vyvrcholily odchodem Soiniho z čela Strany Finů. Po boji o nástupnictví se vedení v roce 2017 ujal právě Jussi Halla-aho. Jak upozorňuje agentura AfP, pod jeho taktovkou se z původně euroskeptického populistického hnutí stala spíše nacionalistická, krajně pravicová organizaci, která chce příchod imigrantů do Finska úplně zastavit.

Jeho svérázné názory často zaznívají také na půdě Evropského parlamentu. V roce 2017 například požadoval pokuty pro lodě neziskových organizací, které pomáhají migrantům ve Středozemním moři. A aktivní je i během rozprav o reformě azylového práva v EU, kterou v souvislosti s migrační krizí navrhla Evropská komise a která následně narazila u členských států.

„Společný evropský azylový systém je založen na myšlenkách, jako je solidarita, společné řízení a sdílení břemena. Co ale většina Evropanů ve skutečnosti chce, není jen řízení migrace, ale méně imigrace, protože masivní migrace ze třetích zemí je pro naši společnost škodlivá. Omezení migrace musí být jádrem jakéhokoliv evropského řešení. Mnoho členských států to už pochopilo. Doufám, že další Evropský parlament bude mít vůli k tomu prosadit to, co Evropané potřebují a chtějí,“ prohlásil během lednové diskuse o reformě azylového práva ve Štrasburku.

A právě květnové volby do Evropského parlamentu, ve kterých se očekává nárůst euroskeptických a také krajně pravicových sil, jsou důvodem, proč je parlamentním volbám ve Finsku věnována pozornost i za hranicemi. Strana Finů jedná o spolupráci s dalšími pravicovými stranami. Minulý týden také přijala pozvání do Milána, kde se kromě šéfa italské protiimigrační strany Liga Mattea Salviniho sešli i zástupci německé Alternativy pro Německo nebo Dánské lidové strany.

Jak upozorňuje německá televize Deutsche Welle, dalším důvodem pozornosti Evropské unie je fakt, že Finsko v červenci na půl roku převezme předsednictví v Radě EU. Bude tedy velmi záležet na tom, které strany nakonec utvoří vládu, Strana Finů přitom v parlamentu získala celkem 39 křesel – tedy jen o jedno místo méně než první sociální demokraté.

Podle pozorovatelů však sestavování kabinetu bude velmi složité a může se opakovat situace, která minulý rok nastala v sousedním Švédsku – i tam během loňských parlamentních voleb uspěli protiimigrační Švédští demokraté, sestavování vlády bez jejich účasti však trvalo čtyři měsíce. Strana Finů tak s největší pravděpodobností skončí v opozici, její úspěch v parlamentních volbách však bude pro posílení euroskeptických až protiunijních sil přesto mít význam. Salvini, který se snaží unijní pravicové síly mimo hlavní proud spojit, může jinak stydlivému finskému politikovi poděkovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud