Otravu Skripala bude řešit Brusel. Způsoby Rusů jsou stále absurdnější, tvrdí Johnson | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otravu Skripala bude řešit Brusel. Způsoby Rusů jsou stále absurdnější, tvrdí Johnson

Otravu Skripala bude řešit Brusel. Způsoby Rusů jsou stále absurdnější, tvrdí Johnson

Podle britského ministra zahraničí Borise Johnsona jsou způsoby, kterými Rusko odmítá svůj podíl na nedávném útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury, jsou stále absurdnější. Podle minsitra jde o klasickou ruskou strategii, která už nyní ale nikoho nezmate, uvedl při příchodu na jednání s kolegy z EU. Podle Federicy Mogheriniové, šéfky unijní diplomacie, je EU v této věci s Británií plně solidární a použití nervové látky vojenského typu je jednoznačně nepřijatelné.

Johnson unijní podporu dnes ráno ocenil a zdůraznil, že Londýn postupuje v souladu se svými závazky plynoucími ze smlouvy o nešíření chemických zbraní. "Je to v jasném kontrastu s tím, jak se chovají Rusové," prohlásil.

Britský ministr připomněl, že Moskva nejprve popírala, že by příslušnou nervovou látku, označovanou jako Novičok (nováček), vůbec vyráběla. "Pak říkají, že ji vyrobili, ale že vše bylo zničeno. Pak zase, že vyrobili a zničili zásoby, ale část se nějak tajemně dostala do Švédska, České republiky, na Slovensko, do USA či dokonce do Británie," upozornil Johnson na různé výroky ruské strany.

Jedná se podle něj o "klasickou ruskou strategii schovávání jehly pravdy ve stohu lží a mlžení". Dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už ale nikoho nemohou poplést, prohlásil Johnson. "U stolu dnes v Bruselu není skoro žádný stát, který by v posledních letech nečelil nějakému nepřátelskému či podvratnému ruskému chování," dodal.

Mogheriniová ale při příchodu neodpověděla na otázku, zda kvůli pokusu o vraždu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou vojenského typu připraví EU například nové sankce vůči Rusku. Poznamenala pouze, že už dopoledne se dá čekat společné prohlášení evropských ministrů zahraničí. Ve čtvrtek se budou věcí zabývat také šéfové států a vlád unie na svém březnovém summitu.

Koncem minulého týdne nechal dobře informovaný britský diplomat bez odpovědi otázku, zda mezi nyní zvažovanými možnostmi je i žádost Británie o aktivaci článku 42. lisabonské smlouvy. Ten předpokládá, že ostatní státy EU poskytnou veškerou pomoc a podporu členské zemi, která se stala na svém území terčem ozbrojeného napadení. Článek byl zatím aktivován jednou, po teroristických útocích ve Francii na podzim 2015.

"Dnes půjde v prvé řadě o to, abychom dostali další informace a abychom ukázali, že stojíme po boku Velké Británie a že něco takové není akceptovatelné," podotkl při příchodu také německý ministr Heiko Maas. Podle něj ale neexistuje jiné věrohodné vysvětlení věci, než je ruský podíl na útoku.

Britský ministr Johnson minulý týden s případem spojil přímo ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten tuto neděli s jasným náskokem vyhrál prezidentské volby a získal další šestiletý mandát.

Španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis při příchodu na dnešní jednání v Bruselu uvedl, že je třeba situaci pečlivě prověřit, včetně zapojení Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Její experti mají dnes v Británii získat vzorky látky použité při útoku na Skripalovy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.