Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plány Macrona a Merkelové o rozpočtu eurozóny jsou pro Česko enormně varující, říká Zahradník

Plány Macrona a Merkelové o rozpočtu eurozóny jsou pro Česko enormně varující, říká Zahradník

Poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron loni v září vyzval k rozsáhlým reformám Evropské unie a musel přes půl roku čekat na složení nové německé vlády, je společný francouzsko-německý pohled na budoucí reformu unie a eurozóny na stole. „Otevíráme novou kapitolu,“ komentovala čerstvě nalezení společné řeči s francouzským protějškem Angela Merkelová. Ne pro všechny je ale otevírání této kapitoly příznivé – lídři Německa a Francie se totiž mimo jiné shodli na věcech, které Česku přidělá vrásky, včetně vzniku rozpočtu pouze pro země platící eurem. „Pokud by se z nynějšího rozpočtu EU měl vyčlenit rozpočet eurozóny, pro Českou republiku je to enormně negativní zpráva,“ říká pro INFO.CZ ekonom Petr Zahradník.

Reforma Evropské unie a eurozóny je jedno z nejžhavějších témat, o kterých se v unijních institucích i mezi evropskými lídry a odborníky v současné době vedou dalekosáhlé diskuse. Emmanuel Macron, který se funkce francouzského prezidenta ujal loni v květnu, se záhy po svém zvolení pasoval do role architekta přestavby EU a vlastní návrhy toho, jak by změny mohly vypadat, představil už loni v září. Od té doby čekal na sestavení nové vlády v Německu, které spolu s Francií tradičně tvoří motor evropské integrace.

Po měsících čekání se německá kancléřka k francouzským návrhům vyjádřila až začátkem června v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, včera si však společný postoj oba lídři konečně vyjasnili a dali na stůl. Vyslovili se mimo jiné pro postupnou přeměnu mechanismu záchranného fondu eurozóny (ESM) v Evropský měnový fond nebo pro vytvoření společného rozpočtu eurozóny.

„Našli jsme dobré řešení, zasazujeme se o rozpočet eurozóny,“ uvedla po včerejším jednání Merkelová s tím, že vyjednávání o reformě v této oblasti bylo tím nejtěžším. Rozpočet pro země platící eurem je jedním z opatření, která se Macron snaží dlouhodobě prosadit. Ke slovům Merkelové tak ihned dodal, že jde o „skutečný rozpočet s ročními příjmy a výdaji“. Podle ekonoma a odborníka na Evropskou unii Petra Zahradníka ale společný rozpočet eurozóny není na pořadu dne.

„Evropská unie navrhuje pro období 2021-2027 koncept takzvané silné rozpočtové linie eurozóny, která se má projevit v novém víceletém finančním rámci, a domnívám se, že toto je řešení, které budou členské státy akceptovat. Vycházím přitom z návrhu Evropské komise, který je starý jen pár týdnů a nepředpokládám, že členské státy tento stav obrátí a vytvoří společný rozpočet eurozóny. Pokud by se tak ale stalo, je to z pohledu České republiky enormně varující záležitost, protože v eurozóně nejsme,“ říká pro INFO.CZ.

Svou představu o reformě eurozóny totiž před nedávnem nabídla i Evropská komise, o rozpočtu pro země platící eurem se zde ale nehovoří a na rozdíl od plánů Macrona jsou představy Komise mnohem méně ambiciózní. Hlavním návrhem Komise je tak vznik stabilizačního mechanismu, který by půjčkami umožňoval zemím lépe se vyrovnávat s nečekanými šoky.

Podle Zahradníka je tak otázka společného rozpočtu eurozóny hudbou vzdálené budoucnosti, která v příštích deseti letech nenastane. Macron s Merkelovou by však plán rádi zrealizovali mnohem dřív – rozpočet eurozóny, ze kterého chtějí v příštích letech financovat hlavně investice v členských zemích a který má posílit jejich ekonomické sbližování, by podle představ lídrů Francie a Německa měl být zaveden už v roce 2021.

„Shoda Merkelové s Macronem je jedna věc, ale návrh víceletého finančního rámce EU z dílny Evropské komise je věc druhá. Návrh evropského rozpočtu bude ještě schvalován členskými státy, ale můj názor je, že se členské státy k této revoluci neodhodlají,“ tvrdí Zahradník, který zároveň upozorňuje na to, že poměr sil mezi nečlenskými a členskými zeměmi eurozóny bude po brexitu ještě nevyrovnanější.

„Připomeňme, že v momentě vystoupení Velké Británie z Evropské unie bude eurozóna představovat nějakých 86 procent HDP Evropské unie – bude to tedy naprosto dominantní složka EU a nečlenské země eurozóny budou určitými periferiemi, ať už chceme, nebo ne,“ říká odborník s tím, že v případě odsouhlasení společného rozpočtu eurozóny by brexit nečlenské země eurozóny pocítily mnohem víc.

„Opravdu se domnívám, že bez ohledu na to, jestli se na tom dohodla paní Merkelová s panem Macronem, je rozpočet eurozóny natolik radikální návrh, že od roku 2021 k jeho naplnění nedojde. A pokud by k tomu mělo dojít, tak ne v té podobě, že se 86 procent nynějšího rozpočtu EU bude vztahovat jen na země eurozóny. Bude to třeba nějaký pomocný rozpočet, který bude doplňovat ten unijní – jednoduše to nebude rozpočet ve vlastním slova smyslu, který by představoval adekvátní fiskální přerozdělování v rámci měnové unie,“ míní Zahradník.

Kromě rozpočtu eurozóny však Merkelová souhlasila také s tím, aby se záchranný fond eurozóny EMS přeměnil na Evropský měnový fond (EMF), který by měl poskytovat krátkodobé úvěry členským zemím topících se v dluzích. „Jde o to, že se ESM bude dále rozvíjet směrem k Evropskému měnovému fondu,“ potvrdila včera Merkelová. Německo tak kývlo i na další Macronovu představu, přestože se z Německa kvůli EMF doposud ozývaly pochybnosti a obavy z toho, aby tak Německo jen nepřispívalo na chudší jihoevropské členy eurozóny.

Česko by mělo přijetí eura opět zvážit

Navzdory Macronovu entusiasmu a jeho podpoře ze strany Angely Merkelové se nezdá, že jsou všechny zakládající země EU ambiciózním reformám zrovna nakloněny. Jak během projevu v Evropském parlamentu minulý týden uvedl nizozemský premiér Mark Rutte, evropská jednota by se neměla projevovat snahou o těsnější integraci, o které hovoří francouzští a němečtí politici, ale spíš rozhodnou aktivitou v klíčových tématech. „Více a více Evropy není odpovědí na každodenní problémy. Pro někoho je stále těsnější spolupráce cílem sama o sobě. Pro mě ne,“ řekl Rutte.

Podobně rezervované postoje přitom zaznívají z Česka. „Moje hlavní zpráva je, že bychom neměli mluvit o tom, zda chceme více, nebo méně Evropy, ale o tom, jak Evropu v příštích letech konsolidovat,“ uvedl během diskuse konané v rámci Pražského evropského summitu státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař s tím, že by k tomu mohla posloužit agenda lídrů – program pro diskusi mezi hlavami států EU, který vznikl loni z iniciativy předsedy Evropské rady Donalda Tuska. 

Kromě Česka však další integraci eurozóny odmítají i ostatní země Visegrádské skupiny, které euro zatím nepřijaly – tedy Polsko a Maďarsko. Největším trnem v oku je pro ně přitom právě návrh na vytvoření samostatného rozpočtu pro eurozónu, který by byl velkým krokem k takzvané dvourychlostní Evropě.

Na plány, které včera představil francouzský prezident a německá kancléřka, dnes přitom reagoval i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Připomněl, že Komise už svou představu o budoucích změnách eurozóny koncem května představila a ujednání Macrona a Merkelové přitom označil za „užitečný příspěvek“, diskuse mezi členskými státy však podle něj bude složitá. První příležitost probrat návrhy, které jsou na stole, budou mít evropští lídři příští týden na summitu v Bruselu.

Nad tím, zda ambiciózní reformní plány přes členské státy projdou, tak zatím visí velké otazníky a v unii se o nich budou vést ještě dlouhé debaty. Nastolená diskuse o těsnější integraci eurozóny však podle Zahradníka vysílá Česku signál, aby Česká republika opětovně zvážila, zda do eurozóny nevstoupit – a to právě i s ohledem na brexit, po kterém se budou členské země EU, které platí eurem, v převaze nad nečleny eurozóny.

„Zkrátka a dobře, jádro rozhodování o tom, jaká bude hospodářská politika EU, bude probíhat v eurozóně a naší volbou samozřejmě je buď tam být, nebo nebýt. A volba nebýt pro nás současně znamená i to uvědomit si, jaká negativa to pro nás může mít,“ říká Zahradník.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232