Články odjinud

Po brexitu bude v unijním rozpočtu díra. Pro Česko a další státy z východu EU kvůli tomu můžou přijít hubenější časy

Po brexitu bude v unijním rozpočtu díra. Pro Česko a další státy z východu EU kvůli tomu můžou přijít hubenější časy

V Bruselu se na jaře naplno rozhoří debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027 a jednou z klíčových otázek budou takzvané kohezní fondy určené ke snižování rozdílů mezi členskými zeměmi. Ty na východě Evropy, včetně České republiky, z nich v aktuálním rozpočtovém období vyčerpaly miliardy eur, nyní se však připravují na možnost, že přijdou velké škrty, uvádí analýza webu Politico.

Kombinace odchodu Británie z EU, po němž zůstane v rozpočtu díra za 12 až 13 miliard eur (304 až 330 miliard Kč), a přístupu k novému rozpočtovému cyklu vyvolala základní otázky o způsobu, jakým EU utrácí své peníze. Evropská komise svůj návrh představí v květnu, ale dilema stojící před členskými zeměmi je už v tuto chvíli jasné: Jsou připraveny připlatit a udržet rozpočet v současné výši či jej ještě navýšit, nebo by si měly říct, že je čas výdaje EU očesat?

Téměř neustálý přísun evropských prostředků se stal samozřejmostí například i pro Ostravu. Její primátor Tomáš Macura (ANO) ale v textu serveru Politico říká: "Rozhodně se snažíme být připraveni na období, kdy příspěvky evropských a dalších fondů budou nižší, případně nebudou vůbec."

Macurův úřad se prý snaží rozjet společné projekty se soukromými subjekty nebo s jinými městy a primátor uvedl, že Ostrava využila příznivé ekonomické klima ke zredukování dluhů a posílení svých finančních rezerv. Tabule informující o použití evropských peněz jsou tu ale časté a někteří odborníci se domnívají, že jakýkoli úbytek bude mít citelný dopad.

"V našem regionu výrazná většina velkých podniků, které v posledních letech značně investovaly do inovací, tyto projekty částečně financovala z Evropských strukturálních a investičních fondů," řekl ředitel Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje Tomáš Kolárik. Makroekonomické údaje podle Kolárika vypovídají o tom, že na nedostatek evropské podpory velmi citlivě reaguje stavební průmysl a mnohé neziskové organizace za takových okolností "přestanou existovat nebo podstatně omezí své služby".

Vlády zemí střední a východní Evropy tvrdě lobbují za zachování přísunu peněz z fondů soudržnosti. Konkrétně před Českem stojí hned trojí výzva. Kohezní výdaje by se mohly snížit v důsledku brexitu. Stejně jako ostatní země je ČR, která z evropského rozpočtu čerpá více, než do něj přispívá, pod tlakem Evropské komise, aby odváděla více a pomohla zacelit ránu po brexitu a financovat nové cíle.

A v poslední řadě, celá střední Evropa momentálně ekonomicky roste. V důsledku růstu mnohé regiony ČR bohatnou a v budoucím rozpočtovém období už možná nebudou klasifikovány jako "méně rozvinuté", a tudíž by nemusely mít nárok na dosavadní výši evropských příspěvků. Mezi "přechodné" regiony by se nově mohly zařadit Vysočina, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Jihomoravský kraj.

V minulém evropském rozpočtovém cyklu obdržela Česká republika během sedmi let na 22,1 miliard eur (560 miliard Kč), uvádí Evropská komise. To jsou dvě procenta českého HDP za stejné období a 34 procent kapitálových nákladů vlády.

Jsou přitom i tací, kterým by odliv peněz z Bruselu příliš nevadil. "Nejsem zastánce dotací pro firmy. Vytváří to špatnou mentalitu," uvedl podnikatel Tomáš Buchwaldek. Má za to, že evropské i vládní dotace by měly putovat na veřejnou infrastrukturu, a společnosti závislé na dotacích se podle něj nedokážou zaměřit na zákazníka a vytvářet hodnotu.

Praha nicméně trvá na důležitosti pokračujícího přísunu evropské podpory. "Máme tendenci zapomínat na důvod, proč byla původně kohezní politiky vytvořena," uvedl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. "Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy by to vystavilo riziku," dodal.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud