Po utichnutí migrační krize hledá AfD nové téma. Před volbami vsází na obavy z odklonu od uhlí | info.cz

Články odjinud

Po utichnutí migrační krize hledá AfD nové téma. Před volbami vsází na obavy z odklonu od uhlí

Zatímco konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové důsledkem migrační krize řadu voličů ztratila, krajně pravicová Alternativa pro Německo situace naopak využila a na vlně strachu se v roce 2017 také dostala do Spolkového sněmu. Obavy z migrace ale postupem času ochabují a AfD hledá téma nové. Kromě voleb do Evropského parlamentu přitom Německo letos čekají také volby ve třech východních spolkových zemích. A právě na východě velkou část obyvatel trápí hlavně obavy z odklonu od uhelné energie, AfD jim tak vysílá jasný vzkaz: zaměstnanost je důležitější než životní prostředí. A mnozí na to slyší.

Sasko, Braniborsko a Durynsko – právě v těchto zemích na východě Německa se letos na podzim odehrají volby do zemských sněmů. Východ Německa přitom patří mezi regiony, kde má krajně pravicová AfD největší volební podporu. Její preference se zde pohybují kolem 20 procent – podobně jako v případě Křesťansko-demokratické unie (CDU) Angely Merkelové. Právě mezi AfD a CDU se tak dá očekávat velké poltiické soupeření. A přestože voliči půjdou v těchto spolkových k hlasovacím urnám zemích až v září a říjnu, předvolební boj je zde znát už teď.

Alternativa pro Německo zde přitom vsází hlavně na kritiku ambiciózního vládního plánu přechodu z fosilních paliv a jádra na obnovitelné zdroje energie, známého také jako Energiewende. Podle něj by se mělo Německo vzdát uhlí do roku 2038, jádra dokonce do roku 2022. A zatímco drtivá část německé politické scény přechod na obnovitelné zdroje podporuje, AfD stojí tvrdě proti a v nadcházejících volbách na východě země toho hodlá náležitě využít.

Právě v Braniborsku, Sasku ale i Sasku-Anhaltsku, kde se stále těží hnědé uhlí, totiž mají obyvatelé z odklonu od energie z fosilních paliv velké obavy. „Můj otec i děda byli horníci a oba mi říkali: uhlí přivedlo Lužice k životu a bez uhlí Lužice zaniknou,“ říká pro agenturu Reuters 58letý Uwe Neumann, který se přišel podívat na akci pořádanou stranou AfD. Podobné setkání svých příznivců a odpůrců odklonu od uhlí chce Alternativa pro Německo uspořádat v celkem 58 městech a obcích v lužické oblasti, která zasahuje i za české a polské hranice.

V souvislosti s Energiewende totiž v regionu sílí obavy, podle kterých se tamní ekonomika bez víc než 16 tisíců pracovních míst závislých na uhlí zhroutí. „Každý, kdo zde žije, je na těchto pracovních místech závislý. Pekař, kadeřník, instalatér, všichni,“ varuje Neumann. Německá vláda sice přislíbila, že strukturální změny v regionu finančně podpoří, jak se ale zdá, voliči slyší spíš na výroky politiků AfD popírající klimatické změny způsobené vysokou produkcí CO2 do ovzduší.

„Lidé se spoléhají na to, že tento nesmysl zastavíme,“ prohlásil před příznivci na shromáždění ve městě Spremberg Steffen Kubitzki, který hodlá za AfD kandidovat do braniborského zemského sněmu. „Nebudeme mít druhou šanci. Půjdeme tedy z vesnice do vesnice, ode dveří ke dveřím a řekneme lidem, aby pro nás hlasovali,“ dodává podle agentury Reuters.

AfD při své obhajobě fosilních paliv argumentuje především tím, že bez uhlí a jaderné energie bude Německo závislé na dovozu energie z jiných zemí, protože obnovitelné zdroje nedokážou díru zaplnit, a v důsledku toho také porostou ceny energie. „Je to ideologický projekt, který nemá nic společného s realitou…Máme plán a ten plán je držet se uhlí,“ říká poslanec AfD na spolkové úrovni Steffen Kotré. A zatímco obyvatelé uhelných regionů na jeho slova slyší, kritici z řad jiných politických stran v čele se Zelenými ho obviňují z cíleného vyvolávání strachu, které má AfD přilákat voliče.  

Riziko, že odklon od uhlí přivede voliče do náruče krajní pravice, však přiznává i Angela Merkelová. „Není divu, že lidé z uhelných regionů volí extremistické strany a cítí se vyloučení,“ prohlásila podle Reuters minulý měsíc Merkelová s tím, že je nutné provést přechod na obnovitelné zdroje takovým způsobem, který bude pro lidi přijatelný. Její vláda se proto zavázala, že těmto regionům poskytne 240 milionů eur, které jim se strukturálními změnami pomohou. Je ale otázka, zda to bude stačit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud