Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podával si ruce s Junckerem i Merkelovou. Vlivný kardinál Marx končí v čele biskupské komise

Podával si ruce s Junckerem i Merkelovou. Vlivný kardinál Marx končí v čele biskupské komise

Co má společného církev a Evropská unie? Víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Zástupci unijních institucí totiž pravidelně probírají aktuální problémy i otázky o budoucnosti Evropy s biskupy 28 členských zemí sdružených v rámci platformy zvané COMECE. V čele biskupské komise sídlící v Bruselu už po dvě funkční období stojí vlivný katolický duchovní z Německa Reinhard Marx, který si podává ruce s takovými evropskými lídry, jako je Angela Merkelová nebo Jean-Claude Juncker. Dnešním dnem však jeho prezidentství končí a biskupské kolegium rozhodne o jeho nástupci.

„Kdyby se narodil v jiné době, byl by Reinhard Marx jedním z nejsilnějších mužů v Evropě,“ píše o dosavadním prezidentovi Komise biskupských konferencí Evropského společenství (COMECE) server Politico. Respektovaný německý kardinál si v čele evropské biskupské komise získal kontakty na vlivné evropské představitele, a stal se tak jedním z nejsilnějších zástupců evropské církve.

Za šest let v čele COMECE se Marx dostal na jednání za zavřenými dveřmi, zároveň se ale stal součástí veřejné debaty a jako evropská křesťanská autorita k Evropanům často promlouval. Poté, co Donald Trump odstoupil od Pařížské klimatické dohody, Marx například vyzval Evropu, aby v boji proti změnám klimatu nadále pokračovala. Německou kancléřku Angelu Merkelovou a šéfa Evropské Komise také podpořil v jejich otevřeném přístupu k běžencům.

„Evropa se hluboce změní, pokud kolem sebe bude stavět zeď a zároveň říkat: „Jsme tu proto, abychom před zbytkem světa chránili naše bohatství‘,“ nechal se podle Politica slyšet Marx a dodal: „Toto není moje Evropa.“

Pod jeho vedením se COMECE také zapojila do debaty o budoucnosti a reformě Evropské unie – jedním z nejožehavějších témat, které se momentálně řeší v unijních institucích. Komise biskupů na téma evropské budoucnosti také na podzim uspořádala konferenci nazvanou „Nově přemýšlet o Evropě – (Re)thinking Europe“, kde politici, odborníci a zástupci církve debatovali o tom, jak řešit zásadní problémy, kterým Evropa v současné době čelí. Mezi nimi Marx vytyčil kromě uprchlické krize také například vysokou nezaměstnanost mladých nebo klimatické změny a s tím související nutnost změnit životní styl lidí.

„Tváří v tvář těmto výzvám a komplikovaným situacím vyvstává problém: Jak může církev přispět k nalezení odpovědí a co může dělat? Nemáme hotová řešení a odpovědi a kromě toho neděláme konkrétní politiku. Avšak je podle nás nutné, aby byli občané EU, se svými rozličnými zkušenostmi, svými očekáváními a svými bohatými a různými schopnostmi, znovu postaveni do centra ‚Projektu Evropa‘ a byli schopni být jeho protagonisty,“ pronesl v projevu na úvod říjnové konference Marx, které se zúčastnilo asi 350 delegátů vyslaných všemi zeměmi Evropské unie.

Po šesti letech se Marxův čas v čele COMECEu nachýlil ke konci. O tom, kdo na postu prezidenta komise biskupských konferencí, ve které Česko reprezentuje královéhradecký biskup Jan Vokál, nahradí, se rozhodne dnes odpoledne. Ani na závěr svého mandátu nezapomněl Marx vyslat Evropě poslední důležitý vzkaz. Ve svém závěrečném poselství si Marx mimo jiné všímá prohlubující se propasti mezi Východem a Západem Evropy.

„Když se dnes podíváme na vztahy v Evropě, zejména na vztahy mezi Východem a Západem, vidíme, že došlo k zásadní deziluzi. Společnosti i politici z různých regionů Evropy na sebe vzájemně hledí kriticky. Mnoho západních Evropanů kritizuje to, co v zemích střední a východní Evropy považují za ztrátu právního státu a demokracie,“ píše dosluhující prezident komise s tím, že naopak východoevropské země někdy pohlíží na Evropskou unii jako na nový druh cizí vlády.

„V této situaci politického napětí a nedostatku vzájemného společenského pochopení musí církev hrát důležitou roli – jako stavitel mostů mezi Východem a Západem, mezi lidmi a jejich názory,“ píše Marx s tím, že katolická církev má jasnou evropskou orientaci. „Pokud si jako církev přejeme zaujímat postoj k důležitým sociálním problémům, kterým čelíme, práce COMECEu je důležitější než kdy jindy,“ dodává.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1