Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Česká republika si může v rámci společné zemědělské politiky po roce 2020 přijít až na 7,7 miliard eur, což v přepočtu činí asi 199 miliard korun. Prioritou budou ale malé podniky, které nejsou pro Česko z historických důvodů typické. EU chce také více podporovat mladé farmáře, ochranu životního prostředí a modernizaci sektoru. Co dalšího se ve společné zemědělské politice chystá? INFO.CZ připravilo přehled nejdůležitějších novinek, které dnes představila Evropská komise. Návrhy pro společnou zemědělskou politiku jsou součástí většího balíku k příštímu víceletému rozpočtu EU 2021-2027.

1. Kolik peněz půjde z rozpočtu EU na evropské zemědělce?

Evropská komise počítá s tím, že v období 2021 až 2027 bude z víceletého rozpočtu EU na zemědělskou politiku vyčleněno přibližně 365 miliard eur, což představuje více než 9,4 bilionu korun. Společná zemědělská politika (SZP), jedna z nejstarších samostatných politik unie, tvoří spolu s penězi na fondy soudržnosti největší část dlouhodobého unijního rozpočtu (28,5 %). Britský odchod z EU na jaře 2019 a potřeba financovat některé nové priority, jako je bezpečnost či ochrana hranic, vedly k tomu, že v příštím finančním rámci bude na zemědělství o něco méně než v tom nynější.

2. Kolik peněz získají čeští zemědělci?

Česká republika by měla mezi roky 2021 až 2027 získat v rámci společné zemědělské politiky EU okolo 7,7 miliard eur (asi 199 miliard korun). Ve srovnání se současným obdobím (2014-2020) se jedná o nižší částku – nyní máme k dispozici 8,2 miliard eur.

3. Proč chce Komise zastropovat přímé platby a co to bude znamenat pro české zemědělce?

Přímé platby jsou jedním z ústředních prvků společné zemědělské politiky a zůstane to tak i po roce 2020. Evropská komise chce, aby prioritu v podpoře měly malé a střední farmy (hlavně rodinné), a to jednoduše proto, že jich je v celé Evropě většina. Navrhuje také zavedení horní hranice přímých plateb jednotlivým farmám, tedy takzvané zastropování. Česko s tím nesouhlasí kvůli struktuře zemědělství, které se z historických důvodů opírá o velké farmy.

INFOGRAFIKA: české zemědělstvíINFOGRAFIKA: české zemědělstvíautor: INFO.CZ

4. Jak vysoké budou stropy pro farmy?

Přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Náklady na práci se budou plně zohledňovat.

5. Jaké priority bude mít SZP po roce 2020?

Podpora příjmu pro zemědělce je již v současnosti vázána na používání zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. To bude platit i nadále s tím, že se očekává, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu.

Společná zemědělská politika po roce 2020 se chce také více soustředit na mladé zemědělce, které je třeba udržet v sektoru a pomoct jim s rozvojem jejich podnikání. Členské státy budou muset vyčlenit minimálně 2 % přímých plateb na jejich podporu a pracovat na finančních nástrojích. Důraz na mladé farmáře by měly státy rozpracovat také ve svých národních plánech.

SZP bude v období 2021-2027 klást důraz na podporu inovací a modernizací v evropském zemědělství. V rámci evropského programu Horizont Evropa bude na to k dispozici dalších 10 % prostředků.

6. Kdo bude o podpoře zemědělcům rozhodovat?

Dosud platilo, že detailnější podmínky a pravidla pro rozdělování zemědělský dotací měla na starost EU. Evropská komise chce nyní přístup upravit, a proto hodlá přenést větší odpovědnost na členské státy. Ty navrhnou programy, které budou lépe reagovat na problémy jejich zemědělců. Komise pak dohlédne na to, zda jsou v souladu s pravidly vnitřního trhu a odpovídají celounijním prioritám. Každá rok bude připravovat hodnocení. Pokud členský stát bude plnit stanovené priority, může získat více prostředků.

Nová pravidla dále umožní přesouvat až 15 % přídělů mezi jednotlivými pilíři SZP, tedy přímými platbami a rozvojem venkova.

7. Co se bude dít dál?

Dnešní návrh nové společné zemědělské politiky je součástí většího balíčku, který se věnuje víceletému rozpočtu EU (2021-2027). Zodpovědnost za počáteční návrhy nese Evropská komise s tím, že se k tomu budou postupně vyjadřovat zbývající instituce EU, tedy Evropský parlament a členské státy EU (Rada EU). Prioritou je, aby byla celá schvalovací procedura víceletého rozpočtu EU dokončena ještě v roce 2019. Tím se zajistí hladký přechod mezi stávajícím a novým rozpočtovým obdobím.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.