Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Česká republika si může v rámci společné zemědělské politiky po roce 2020 přijít až na 7,7 miliard eur, což v přepočtu činí asi 199 miliard korun. Prioritou budou ale malé podniky, které nejsou pro Česko z historických důvodů typické. EU chce také více podporovat mladé farmáře, ochranu životního prostředí a modernizaci sektoru. Co dalšího se ve společné zemědělské politice chystá? INFO.CZ připravilo přehled nejdůležitějších novinek, které dnes představila Evropská komise. Návrhy pro společnou zemědělskou politiku jsou součástí většího balíku k příštímu víceletému rozpočtu EU 2021-2027.

1. Kolik peněz půjde z rozpočtu EU na evropské zemědělce?

Evropská komise počítá s tím, že v období 2021 až 2027 bude z víceletého rozpočtu EU na zemědělskou politiku vyčleněno přibližně 365 miliard eur, což představuje více než 9,4 bilionu korun. Společná zemědělská politika (SZP), jedna z nejstarších samostatných politik unie, tvoří spolu s penězi na fondy soudržnosti největší část dlouhodobého unijního rozpočtu (28,5 %). Britský odchod z EU na jaře 2019 a potřeba financovat některé nové priority, jako je bezpečnost či ochrana hranic, vedly k tomu, že v příštím finančním rámci bude na zemědělství o něco méně než v tom nynější.

2. Kolik peněz získají čeští zemědělci?

Česká republika by měla mezi roky 2021 až 2027 získat v rámci společné zemědělské politiky EU okolo 7,7 miliard eur (asi 199 miliard korun). Ve srovnání se současným obdobím (2014-2020) se jedná o nižší částku – nyní máme k dispozici 8,2 miliard eur.

3. Proč chce Komise zastropovat přímé platby a co to bude znamenat pro české zemědělce?

Přímé platby jsou jedním z ústředních prvků společné zemědělské politiky a zůstane to tak i po roce 2020. Evropská komise chce, aby prioritu v podpoře měly malé a střední farmy (hlavně rodinné), a to jednoduše proto, že jich je v celé Evropě většina. Navrhuje také zavedení horní hranice přímých plateb jednotlivým farmám, tedy takzvané zastropování. Česko s tím nesouhlasí kvůli struktuře zemědělství, které se z historických důvodů opírá o velké farmy.

INFOGRAFIKA: české zemědělstvíINFOGRAFIKA: české zemědělstvíautor: INFO.CZ

4. Jak vysoké budou stropy pro farmy?

Přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Náklady na práci se budou plně zohledňovat.

5. Jaké priority bude mít SZP po roce 2020?

Podpora příjmu pro zemědělce je již v současnosti vázána na používání zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. To bude platit i nadále s tím, že se očekává, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu.

Společná zemědělská politika po roce 2020 se chce také více soustředit na mladé zemědělce, které je třeba udržet v sektoru a pomoct jim s rozvojem jejich podnikání. Členské státy budou muset vyčlenit minimálně 2 % přímých plateb na jejich podporu a pracovat na finančních nástrojích. Důraz na mladé farmáře by měly státy rozpracovat také ve svých národních plánech.

SZP bude v období 2021-2027 klást důraz na podporu inovací a modernizací v evropském zemědělství. V rámci evropského programu Horizont Evropa bude na to k dispozici dalších 10 % prostředků.

6. Kdo bude o podpoře zemědělcům rozhodovat?

Dosud platilo, že detailnější podmínky a pravidla pro rozdělování zemědělský dotací měla na starost EU. Evropská komise chce nyní přístup upravit, a proto hodlá přenést větší odpovědnost na členské státy. Ty navrhnou programy, které budou lépe reagovat na problémy jejich zemědělců. Komise pak dohlédne na to, zda jsou v souladu s pravidly vnitřního trhu a odpovídají celounijním prioritám. Každá rok bude připravovat hodnocení. Pokud členský stát bude plnit stanovené priority, může získat více prostředků.

Nová pravidla dále umožní přesouvat až 15 % přídělů mezi jednotlivými pilíři SZP, tedy přímými platbami a rozvojem venkova.

7. Co se bude dít dál?

Dnešní návrh nové společné zemědělské politiky je součástí většího balíčku, který se věnuje víceletému rozpočtu EU (2021-2027). Zodpovědnost za počáteční návrhy nese Evropská komise s tím, že se k tomu budou postupně vyjadřovat zbývající instituce EU, tedy Evropský parlament a členské státy EU (Rada EU). Prioritou je, aby byla celá schvalovací procedura víceletého rozpočtu EU dokončena ještě v roce 2019. Tím se zajistí hladký přechod mezi stávajícím a novým rozpočtovým obdobím.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1