Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Podpora pro české farmáře z EU po roce 2020. 7 nejdůležitějších věcí, které byste o ní měli vědět

Česká republika si může v rámci společné zemědělské politiky po roce 2020 přijít až na 7,7 miliard eur, což v přepočtu činí asi 199 miliard korun. Prioritou budou ale malé podniky, které nejsou pro Česko z historických důvodů typické. EU chce také více podporovat mladé farmáře, ochranu životního prostředí a modernizaci sektoru. Co dalšího se ve společné zemědělské politice chystá? INFO.CZ připravilo přehled nejdůležitějších novinek, které dnes představila Evropská komise. Návrhy pro společnou zemědělskou politiku jsou součástí většího balíku k příštímu víceletému rozpočtu EU 2021-2027.

1. Kolik peněz půjde z rozpočtu EU na evropské zemědělce?

Evropská komise počítá s tím, že v období 2021 až 2027 bude z víceletého rozpočtu EU na zemědělskou politiku vyčleněno přibližně 365 miliard eur, což představuje více než 9,4 bilionu korun. Společná zemědělská politika (SZP), jedna z nejstarších samostatných politik unie, tvoří spolu s penězi na fondy soudržnosti největší část dlouhodobého unijního rozpočtu (28,5 %). Britský odchod z EU na jaře 2019 a potřeba financovat některé nové priority, jako je bezpečnost či ochrana hranic, vedly k tomu, že v příštím finančním rámci bude na zemědělství o něco méně než v tom nynější.

2. Kolik peněz získají čeští zemědělci?

Česká republika by měla mezi roky 2021 až 2027 získat v rámci společné zemědělské politiky EU okolo 7,7 miliard eur (asi 199 miliard korun). Ve srovnání se současným obdobím (2014-2020) se jedná o nižší částku – nyní máme k dispozici 8,2 miliard eur.

3. Proč chce Komise zastropovat přímé platby a co to bude znamenat pro české zemědělce?

Přímé platby jsou jedním z ústředních prvků společné zemědělské politiky a zůstane to tak i po roce 2020. Evropská komise chce, aby prioritu v podpoře měly malé a střední farmy (hlavně rodinné), a to jednoduše proto, že jich je v celé Evropě většina. Navrhuje také zavedení horní hranice přímých plateb jednotlivým farmám, tedy takzvané zastropování. Česko s tím nesouhlasí kvůli struktuře zemědělství, které se z historických důvodů opírá o velké farmy.

INFOGRAFIKA: české zemědělstvíINFOGRAFIKA: české zemědělstvíautor: INFO.CZ

4. Jak vysoké budou stropy pro farmy?

Přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Náklady na práci se budou plně zohledňovat.

5. Jaké priority bude mít SZP po roce 2020?

Podpora příjmu pro zemědělce je již v současnosti vázána na používání zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu. To bude platit i nadále s tím, že se očekává, že 40 % celkového rozpočtu SZP přispěje k opatřením v oblasti klimatu.

Společná zemědělská politika po roce 2020 se chce také více soustředit na mladé zemědělce, které je třeba udržet v sektoru a pomoct jim s rozvojem jejich podnikání. Členské státy budou muset vyčlenit minimálně 2 % přímých plateb na jejich podporu a pracovat na finančních nástrojích. Důraz na mladé farmáře by měly státy rozpracovat také ve svých národních plánech.

SZP bude v období 2021-2027 klást důraz na podporu inovací a modernizací v evropském zemědělství. V rámci evropského programu Horizont Evropa bude na to k dispozici dalších 10 % prostředků.

6. Kdo bude o podpoře zemědělcům rozhodovat?

Dosud platilo, že detailnější podmínky a pravidla pro rozdělování zemědělský dotací měla na starost EU. Evropská komise chce nyní přístup upravit, a proto hodlá přenést větší odpovědnost na členské státy. Ty navrhnou programy, které budou lépe reagovat na problémy jejich zemědělců. Komise pak dohlédne na to, zda jsou v souladu s pravidly vnitřního trhu a odpovídají celounijním prioritám. Každá rok bude připravovat hodnocení. Pokud členský stát bude plnit stanovené priority, může získat více prostředků.

Nová pravidla dále umožní přesouvat až 15 % přídělů mezi jednotlivými pilíři SZP, tedy přímými platbami a rozvojem venkova.

7. Co se bude dít dál?

Dnešní návrh nové společné zemědělské politiky je součástí většího balíčku, který se věnuje víceletému rozpočtu EU (2021-2027). Zodpovědnost za počáteční návrhy nese Evropská komise s tím, že se k tomu budou postupně vyjadřovat zbývající instituce EU, tedy Evropský parlament a členské státy EU (Rada EU). Prioritou je, aby byla celá schvalovací procedura víceletého rozpočtu EU dokončena ještě v roce 2019. Tím se zajistí hladký přechod mezi stávajícím a novým rozpočtovým obdobím.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1