Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko dává Bruselu Bílou knihu o justici. Na sto stranách vysvětluje, proč udělalo spornou soudní reformu

Obsáhlý materiál shrnující a popisující polské justiční reformy Evropské komisi předal nový polský premiér Mateusz Morawiecki. Skoro stostránková Bílá kniha, kterou dostávají také všechny členské země Evropské unie, má podle předsedy polské vlády přispět k intenzivnímu a věcnému dialogu o reformách soudnictví v zemi, o nichž Varšava vede s Bruselem vleklý spor.

"Bílou knihu pečlivě prostudujeme. Důležité je, že dialog pokračuje," řekl po dopolední schůzce polského premiéra v komisi Junckerův mluvčí Margaritis Schinas. Připomněl, že v krátké době je to už podruhé, co Morawiecki a Juncker o kvalitě polského právního státu jednali. Unijní představitelé dávají po nástupu nové polské vlády najevo, že dialog se konečně rozbíhá.

Měsíce se vlekoucí konflikt mezi Varšavou a Evropskou komisí, podle které v Polsku hrozí závažné ohrožení vlády práva, eskaloval koncem prosince, kdy se komise obrátila na unijní státy. Využila k tomu zatím nikdy neaktivovaného sedmého článku unijní smlouvy, podle kterého by nakonec mohla být teoreticky Polsku omezena v EU hlasovací práva.

Polská strana nyní v Bílé knize uvádí, že podle jejího názoru je využití sedmého článku přehnané. Varšava varuje, že je tak vytvářen nebezpečný precedent, kdy může být tento tvrdý postup v budoucnu bez řádného odůvodnění použit i proti jiným členským zemím unie. Maďarsko už dalo najevo, že stojí na polské straně.

"Rád bych uklidnil emoce, které kolem reformy jsou. Povedlo se to, o obsahu Bílé knihy jsme hovořili věcně," řekl na dnešní tiskové konferenci v Bruselu premiér Morawiecki. Bílá kniha v osmi kapitolách vysvětluje, proč Polsko soudní reformu potřebovalo, a vysvětluje její záměr i provedení. Uvádí ovšem také příklady, kdy i jiné unijní státy využívají řešení v zásadě shodné s těmi, které v polském případě komise kritizuje.

Členské země zatím o věci jednaly jen jednou, v zásadě si vyslechly jen informaci prvního místopředsedy komise Franse Timmermanse o tom, co EK k jejímu postupu vedlo. Až 20. března přitom uplyne tříměsíční lhůta, kterou komise v prosinci dala Polsku k reakci na poslední sérii doporučení z Bruselu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1