Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko si udobřuje Brusel. Upravilo kritizovanou soudní reformu a doufá v konec sporů

Poslanci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) přišli s návrhem úprav kontroverzní soudní reformy posilující vliv vlády na justici. Návrh, podle něhož bude například ministr spravedlnosti muset přihlížet k názoru soudců před případným odvoláním předsedy soudu, je podle politiků reakcí na kritiku od Evropské komise. Informovala o tom polská média. EK zatím návrh úprav nekomentovala.

Schválení dvojice zákonů o nejvyšším soudu a soudcovské radě vyvolalo v prosinci protesty opozice i negativní ohlas z Bruselu. Evropská komise kvůli obavám z toho, že posílení vlivu politiků na obsazení soudů ohrozí stabilitu polského právního řádu, zahájila s Polskem proceduru, která může vést až k odebrání některých hlasovacích práv. Varšava proto učinila úpravy, které vysvětluje jako ústupek Bruselu.

"Rozhodli jsme se k tomu, abychom naplnili požadavky Evropské komise. Doufáme, že ukončí spor," komentoval podle listu Gazeta Wyborcza navrhované změny poslanec PiS Marek Ast.

Dolní komora polského parlamentu (Sejm) dnes projednala návrh, podle něhož bude muset ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro nově konzultovat plán na odvolání předsedy či místopředsedy soudu s jeho soudci. Dosud tak na základě reformy mohl učinit sám.

Politici vládních stran přišli rovněž s návrhem, aby soudkyně dosahovaly důchodového věku v 65 letech jako muži. Novela pro ně zaváděla odchod do důchodu v 60 letech, což Brusel kritizoval jako porušení evropských norem proti diskriminaci pohlaví.

Někteří soudci citovaní polskými médii však tvrdí, že tyto změny jsou pouze dílčí a na zásadním posílení vlivu vládnoucí strany na justici mnoho nemění.

Beze změny například zůstává zákon o soudcovské radě dohlížející na činnost soudů, jejíž většinu členů nově místo samotných soudců vybírá Sejm ovládaný PiS.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1