Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pomáhají migrantům před utonutím, stávají se ale terčem kritiky. Jaké lodě operují ve Středomoří?

Pomáhají migrantům před utonutím, stávají se ale terčem kritiky. Jaké lodě operují ve Středomoří?

Pro tisíce migrantů, kteří se v posledních čtyřech letech vydali na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře do Evropy, se sen o lepším životě změnil v tragédii. Jen v letošním roce na cestě od afrických k evropským břehům zahynulo 1524 migrantů, za celý loňský rok to bylo 3116 lidí a v roce 2016 dokonce 5143 migrantů. Osud běženců, kteří se navzdory nebezpečí vydávají na vratkých lodích do Evropy, není lhostejný neziskovým organizacím, které do Středomoří vysílají své záchranné lodě. Ty se však kvůli svým záchranným misím často stávají terčem ostré kritiky. Podívejte se, které lodě ve Středomoří operují.

Aquarius

Loď Aquarius, kterou provozuje francouzsko-německá charitativní organizace SOS Méditerranée společně s Lékaři bez hranic (MSF), se do paměti Evropanů zapsala letos v červnu. V noci na 10. června se u břehů Itálie podařilo zachránit celkem 629 migrantů včetně 123 mladistvých bez doprovodu, 11 dětí a sedmi těhotných žen. Všechny zachráněné vzala na palubu loď Aquarius, které při operaci pomáhala i italská pobřežní stráž a námořnictvo, následně ale Řím (stejně jako Malta) odmítl loď do svých přístavů přijmout. Jak totiž tvrdí italský ministr vnitra z proimigrační Ligy Matteo Salvini, lodě nevládních organizací nahrávají pašerákům lidí, a rozhodl se proto pro jejich lodě své přístavy uzavřít.

Všech 629 zachráněných z lodi Aquarius se po týdnu na moři dostalo do Španělska, které se rozhodlo migrantů ujmout. Kauza však rozdmýchala mezi Římem a Paříží ostrou diplomatickou roztržku poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Itálii z cynismu, zároveň ale poukázala na nutnost řešení evropského azylového systému a problémů spojených s migrací.

Po dvouměsíční odmlce pak Aquarius zahájil svou činnost minulý týden, kdy vzal na palubu 141 běženců převážně z Eritree a Somálska, žádná z evropských zemí je ale nechtěla přijmout. Itálie totiž poukázala na to, že loď pluje pod vlajkou Gibraltaru, odpovědnost by proto měla přijmout Británie. Po dnech vyjednávání dostal Aquarius povolení zakotvit na Maltě s tím, že si migranty mezi sebou rozdělí pětice evropských zemí.

Záchranné lodě

Přestože je o lodi Aquarius slyšet až v posledních měsících, svou misi na záchranu migrantů na cestě z Libye do Itálie zahájila mnohem dřív – konkrétně v únoru roku 2016, tedy během vrcholu migrační krize do Evropy. Jen o tři měsíce později si získala pozornost médií, když se během její desáté záchranné operace na palubě lodi narodil ženě z Ghany chlapeček. Mezitímco média řešila, jakou národnost novorozeně podle mezinárodního práva získá, chlapec dostal jméno Alex po ruském kapitánovi lodi Alexanderovi Morozovi.

Lifeline

Dalším plavidlem operujícím ve Středomoří, které poutá pozornost evropských médií, je loď Lifeline stejnojmenné německé neziskové organizace operující od roku 2017. I Lifeline se letos v červnu dostala do problémů poté, co jí Itálie a Malta odmítly a loď s víc než 230 lidmi na palubě musela vyčkat na řešení situace v mezinárodních vodách. Zachránění migranti včetně 14 žen a čtyř dětí se nakonec mohli vylodit na Maltě, které přislíbilo pomoc dalších osm evropských zemí. Okamžitě po vylodění však maltské úřady zahájily s organizací Lifeline soudní řízení a před soud postavila i kapitána záchranné lodi.        

Open Arms

Loď Open Arms je jednou z lodí španělské neziskové organizace Proactiva Open Arms, která byla založená za účelem záchrany migrantů na moři v roce 2015. Zpočátku se orientovala především na pomoc běžencům poblíž řeckého ostrova Lesbos, se zhoršující se krizí u břehů Libye však přesměrovala svou pozornost především k libyjským břehům.

Jak uvádí na svých webových stránkách, od své první záchranné akce v září 2015 až do srpna letošního roku se organizaci Proactiva Open Arms podařilo zachránit celkem 59 395 migrantů – přes 32 tisíc v oblasti ostrova Lesbos, 26 822 pak ve Středozemním moři. Svým dílem k tomu přispěla právě loď Open Arms, která během záchranných misí zachránila před smrtí celkem 5308 lidí. Open Arms je vedle dvojice plavidel Astral a Golfo Azzurro třetí z lodí této neziskové organizace, Golfo Azzurro už ale kvůli nedostatku financí ve Středomoří neoperuje.  

Záchranné operce neziskové organizace Proactiva Open Arms se dostaly do povědomí mimo jiné také díky španělskému basketbalistovi a hvězdě NBA Marcu Gasolovi, který se rozhodl připojit se k této organizaci a pomáhat jí s pomocí běženců na moři. „Frustrace, vztek a bezmoc. Je k neuvěření, že je tolik bezmocných lidí na moři ponecháno napospas smrti. Smekám klobouk před těmi, které teď považuju za svůj tým,“ vysvětlil na svém twitterovém účtu svou motivaci pomáhat.   

INFOGRAFIKA DNE: Migrace do EU v prvním pololetí roku 2018

Astral

Loď Astral – druhá z lodí španělské neziskové organizace Proactiva Open Arms – má na kontě dokonce 14 956 zachráněných. Na stránky zahraničních médií se Astral dostala v polovině letošního července, kdy její posádka natočila video, které vyvolalo všeobecné pobouření. Z nahrávky je totiž patrné, že libyjská pobřežní stráž nechala při záchranné akci na moři dvě ženy s dítětem a plavidlo potopila.

„Libyjská pobřežní stráž informovala, že zachytila loď se 158 uprchlíky, kterým poskytla zdravotní humanitární pomoc. Neuvedla ovšem, že na palubě zůstaly dvě ženy a dítě, které nechtěly na motorové hlídkové lodě (pobřežní stráže) nastoupit, a loď byla potopena,“ popsal jednání libyjské pobřežní stráže zakladatel Proactiva Open Arms Oscar Camps pro agenturu ANSA.

Seefuchs

Mezi aktivní neziskové organizace ve Středozemním moři patří i německá organizace Sea Eye, kterou v roce 2015 založil podnikatel Michael Buschheuer spolu s rodinou a přáteli. Obrázky lidí topících se ve Středozemním moři ho zasáhly natolik, že koupil dvě bývalé rybářské lodě, se kterými pomáhá zachraňovat migranty na vratkých lodích směřujících z Afriky do Evropy. První loď pojmenovanou Sea-Eye v květnu 2017 doplnila loď Seefuchs, které už dohromady zachránily před utonutím na 14 380 lidí.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1