Články odjinud

„Potřebujeme aspoň čtyři roky bez Fica,“ říká šéf protestů, které svrhly slovenskou vládu

„Potřebujeme aspoň čtyři roky bez Fica,“ říká šéf protestů, které svrhly slovenskou vládu

Do řádných voleb na Slovensku zbývá rok a půl. Hlavní vládní strana SMER si i po výměně premiéra a části vlády vynucené vraždou novináře Kuciaka udržuje stabilní preference. Opozice je stále roztříštěná jako už několik posledních let. „Pokud se nebudou schopní sjednotit, tak to bude průšvih a Slovensko si to potom v něčem zaslouží,“ říká organizátor letošních protestů z iniciativy Za slušné Slovensko Juraj Šeliga.

V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví také o tom, v čem se současná situace podobá té po zlomových volbách právě před 20 lety, které svrhly Vladimíra Mečiara, a proč „odcházení“ Roberta Fica a jeho věrných z politiky potrvá zřejmě dlouho, stejně jako někdejší Mečiarův ústup z pozic po roce 1998.

„Teď se na Slovensku chystá zápas o Ústavní soud. Na konci roku bude parlament volit 18 kandidátů, ze kterých má prezident vybrat devět soudců, protože příští rok v únoru devět soudců odejde z funkce,“ připomíná Šeliga, že do rozhodujících parlamentních voleb v roce 2020 čekají Slovensko ještě jiné souboje, kromě justice třeba i ten o post prezidenta. Andrej Kiska příští rok odejde po pěti letech z funkce.

„Kiska může svůj odkaz v politice v uvozovkách zničit, když udělá něco, co nebude průkazné v tom smyslu, že by vládnul nebo přispěl ke změně vlády. Na to lidé budou těžko zapomínat,“ naráží Šeliga na další možné působení Kisky v politice, o kterém se zatím jen spekuluje. Šeliga byl jedním z hostů probíhající konference Forum 2000.

Protesty veřejnosti po vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně se často interpretovaly tak, že Slovensko už nikdy nebude „tou stejnou zemí jako předtím“. Vidíte to dnes stejně?

Není tou stejnou zemí, z několika důvodů. Od sametové revoluce a od pádu mečiarismu to je další zlomový okamžik. Celá ta linka, která se rozkryla posledním nedokončeným článkem Jána Kuciaka, vedla až na úřad vlády k Robertu Ficovi. To byla poslední kapka, která tak aktivizovala veřejnost, že náměstí byla podle některých plnější než v listopadu 89. To podle mě spustilo velký pohyb, který je nezastavitelný, jakkoli už to dopadne. Já věřím, že do dopadne pozitivně a ta změna bude trvalá. Lidé ukázali, že mají stále moc ve vlastních rukou.

Když zrekapitulujeme, co se za těch posledních osm měsíců stalo: Odstoupil premiér Fico, jeho ministr vnitra Kaliňák a policejní prezident Gašpar. Není to ale tak, že se vyměnil „hardware“, ale politici a stát pořád fungují podle starého „softwaru“?

Výtka, že došlo jen ke změně postav, je v něčem oprávněná. Na druhé straně Fico s Kaliňákem 12 let tahali na Slovensku za nitky. Samozřejmě, že mají stále přístup k moci, ale přece jen i v jejich straně SMER je cítit nějaké napětí. To všechno, co začalo v březnu, završí až volby. Buď se to povede, předělit vládu nejenom SMERu, ale i populistických lídrů, jako je kromě Fica s Kaliňákem třeba Danko (Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany, předseda slovenského parlamentu, pozn. red.), anebo ne. A to bude zlomové.

Nedávno to bylo 20 let od klíčových voleb v roce 1998, které odstavily od moci Vladimíra Mečiara a jeho HZDS. On ty volby tenkrát vyhrál, stejně jako ty následující v roce 2002, přesto ani jednou nemohl sestavit vládu. Slovenská opozice dnes ale nevypadá, že by byla v podobné kondici, aby něco podobného zvládla…

Protimečiarovská Slovenská demokratická koalice tehdy vznikla osm měsíců před volbami. My dnes máme do řádných voleb ještě rok a půl. Věřím tomu, že opozice pochopí, že pokud se nesjednotí, tak prohraje. Někdy je i pro nás samotné frustrující, když vidíme, co opozice dělá. Část opozice nám ta plná náměstí otevřeně závidí. Na druhé straně, to je obraz země, a pokud se nebudou schopní sjednotit, tak to bude průšvih a Slovensko si to potom v něčem zaslouží.

Mečiarovo odcházení z politiky bylo hodně pomalé. Nebude to takhle i s Ficem? SMER pořád vede průzkumy preferencí, má přes 20 procent…

Fico se od Mečiara poučil v tom, že nemůže používat tak brutální prostředky a že nemůže ignorovat zahraničí. Ještě dva týdny před vraždou Kuciaka Fico tvrdil, že Slovensko má být pevnou součástí jádra Evropské unie. A po vraždě vytáhl Sorosův narativ, jako to vidíme v Maďarsku. Ficovo odcházení bude dlouhé. A tohle bude dělat dál, půjde podle mě čím dál víc Orbánovou cestou – nás bude označovat za „Sorosovce“, bude tvrdit, že nás řídí nevládní organizace anebo někdo ze zahraničí. Nezáleží ale na tom, jestli volby vyhraje, nebo ne. Úplně klíčové je mít aspoň čtyřletý předěl s tím, že se nakopnou nové reformy, vždyť od těch posledních velkých uplynulo 16 let.

Slovenská policie koncem září zadržela osm lidí podezřelých z podílu na Kuciakově vraždě. Něco podobného se spíš nečekalo, třeba skoro sedm let stará korupční megakauza Gorila pořád čeká na objasnění. Vylepšil jste si kvůli postupu v Kuciakově případu názor na práci slovenské policie?

Policisté po dlouhé době zjistili, že můžou pracovat svobodně. Jsem přesvědčený o tom, že drtivá většina policistů a vyšetřovatelů na Slovensku jsou normální čestní lidé, kteří chtějí dělat svoji práci. Jenže systém prokuratury je jiný než systém státních zastupitelství v Česku. Co řekne generální prokurátor, to prostě platí, jde to odshora. Ale myslím, že ten tlak veřejnosti i zahraničí – vždyť v jednu chvíli se na Slovensko díval celý svět – byl tak obrovský, že ani policie nemohla dělat nic jiného, že to pro ni byla otázka reputace.

Dlouhodobě nízká je na Slovensku i důvěra v soudy. Jak důležitým signálem o úrovni slovenské justice bylo loňské rozhodnutí Ústavního soudu v Košicích ve sporu mezi českým premiérem (tehdy ministrem financí, pozn. red.) Andrejem Babišem a Ústavem paměti národa, ve sporu o Babišův zápis v seznamu agentů komunistické StB, právě v neprospěch Babiše?

Bylo úžasné, že to dostal senát, který se na to díval právně. Protože na Ústavním soudu jsou senáty, které jsou „politické“, bylo to vidět třeba ve sporech o výstavbu dálnic, kdy se mělo vyvlastňovat. A teď se na Slovensku chystá zápas o Ústavní soud. Na konci roku bude parlament volit 18 kandidátů, ze kterých má prezident vybrat devět soudců, protože příští rok v únoru devět soudců odejde z funkce. A SMER si na to brutálním způsobem brousí zuby.

Příští rok taky ve funkci skončí prezident Andrej Kiska. Co po jeho pětiletém mandátu zůstane? Změnil nějak očekávání Slováků ve vztahu k tomu, jak se má jejich prezident chovat?

On nasadil laťku vysoko, lidé ho mají velmi rádi. Končí jako prezident, ale zároveň oznámil, že chce zůstat aktivní v politice. Mluví se o jeho politickém projektu, jehož detaily zatím nejsou známé. Kiska zároveň může svůj odkaz v politice v uvozovkách zničit. Když neudělá něco průkazného v tom smyslu, že by vládnul nebo přispěl ke změně vlády. 

A co je to ten „Kiskův odkaz“?

Je to lidskost, komunikativnost, myslím, že má velký dar, asi i proto, že dělal charitu, rozumět problémům obyčejných lidí. Pak je to jeho bezprostřednost a otevřenost a to, že komunikuje jasně. Má samozřejmě jinou roli než premiér, ale nevidíte u něj žádné zákulisní hry. Vždy dal najevo jasný postoj. 

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud