Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Potřebujeme aspoň čtyři roky bez Fica,“ říká šéf protestů, které svrhly slovenskou vládu

„Potřebujeme aspoň čtyři roky bez Fica,“ říká šéf protestů, které svrhly slovenskou vládu

Do řádných voleb na Slovensku zbývá rok a půl. Hlavní vládní strana SMER si i po výměně premiéra a části vlády vynucené vraždou novináře Kuciaka udržuje stabilní preference. Opozice je stále roztříštěná jako už několik posledních let. „Pokud se nebudou schopní sjednotit, tak to bude průšvih a Slovensko si to potom v něčem zaslouží,“ říká organizátor letošních protestů z iniciativy Za slušné Slovensko Juraj Šeliga.

V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví také o tom, v čem se současná situace podobá té po zlomových volbách právě před 20 lety, které svrhly Vladimíra Mečiara, a proč „odcházení“ Roberta Fica a jeho věrných z politiky potrvá zřejmě dlouho, stejně jako někdejší Mečiarův ústup z pozic po roce 1998.

„Teď se na Slovensku chystá zápas o Ústavní soud. Na konci roku bude parlament volit 18 kandidátů, ze kterých má prezident vybrat devět soudců, protože příští rok v únoru devět soudců odejde z funkce,“ připomíná Šeliga, že do rozhodujících parlamentních voleb v roce 2020 čekají Slovensko ještě jiné souboje, kromě justice třeba i ten o post prezidenta. Andrej Kiska příští rok odejde po pěti letech z funkce.

„Kiska může svůj odkaz v politice v uvozovkách zničit, když udělá něco, co nebude průkazné v tom smyslu, že by vládnul nebo přispěl ke změně vlády. Na to lidé budou těžko zapomínat,“ naráží Šeliga na další možné působení Kisky v politice, o kterém se zatím jen spekuluje. Šeliga byl jedním z hostů probíhající konference Forum 2000.

Protesty veřejnosti po vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně se často interpretovaly tak, že Slovensko už nikdy nebude „tou stejnou zemí jako předtím“. Vidíte to dnes stejně?

Není tou stejnou zemí, z několika důvodů. Od sametové revoluce a od pádu mečiarismu to je další zlomový okamžik. Celá ta linka, která se rozkryla posledním nedokončeným článkem Jána Kuciaka, vedla až na úřad vlády k Robertu Ficovi. To byla poslední kapka, která tak aktivizovala veřejnost, že náměstí byla podle některých plnější než v listopadu 89. To podle mě spustilo velký pohyb, který je nezastavitelný, jakkoli už to dopadne. Já věřím, že do dopadne pozitivně a ta změna bude trvalá. Lidé ukázali, že mají stále moc ve vlastních rukou.

Když zrekapitulujeme, co se za těch posledních osm měsíců stalo: Odstoupil premiér Fico, jeho ministr vnitra Kaliňák a policejní prezident Gašpar. Není to ale tak, že se vyměnil „hardware“, ale politici a stát pořád fungují podle starého „softwaru“?

Výtka, že došlo jen ke změně postav, je v něčem oprávněná. Na druhé straně Fico s Kaliňákem 12 let tahali na Slovensku za nitky. Samozřejmě, že mají stále přístup k moci, ale přece jen i v jejich straně SMER je cítit nějaké napětí. To všechno, co začalo v březnu, završí až volby. Buď se to povede, předělit vládu nejenom SMERu, ale i populistických lídrů, jako je kromě Fica s Kaliňákem třeba Danko (Andrej Danko, předseda Slovenské národní strany, předseda slovenského parlamentu, pozn. red.), anebo ne. A to bude zlomové.

Nedávno to bylo 20 let od klíčových voleb v roce 1998, které odstavily od moci Vladimíra Mečiara a jeho HZDS. On ty volby tenkrát vyhrál, stejně jako ty následující v roce 2002, přesto ani jednou nemohl sestavit vládu. Slovenská opozice dnes ale nevypadá, že by byla v podobné kondici, aby něco podobného zvládla…

Protimečiarovská Slovenská demokratická koalice tehdy vznikla osm měsíců před volbami. My dnes máme do řádných voleb ještě rok a půl. Věřím tomu, že opozice pochopí, že pokud se nesjednotí, tak prohraje. Někdy je i pro nás samotné frustrující, když vidíme, co opozice dělá. Část opozice nám ta plná náměstí otevřeně závidí. Na druhé straně, to je obraz země, a pokud se nebudou schopní sjednotit, tak to bude průšvih a Slovensko si to potom v něčem zaslouží.

Mečiarovo odcházení z politiky bylo hodně pomalé. Nebude to takhle i s Ficem? SMER pořád vede průzkumy preferencí, má přes 20 procent…

Fico se od Mečiara poučil v tom, že nemůže používat tak brutální prostředky a že nemůže ignorovat zahraničí. Ještě dva týdny před vraždou Kuciaka Fico tvrdil, že Slovensko má být pevnou součástí jádra Evropské unie. A po vraždě vytáhl Sorosův narativ, jako to vidíme v Maďarsku. Ficovo odcházení bude dlouhé. A tohle bude dělat dál, půjde podle mě čím dál víc Orbánovou cestou – nás bude označovat za „Sorosovce“, bude tvrdit, že nás řídí nevládní organizace anebo někdo ze zahraničí. Nezáleží ale na tom, jestli volby vyhraje, nebo ne. Úplně klíčové je mít aspoň čtyřletý předěl s tím, že se nakopnou nové reformy, vždyť od těch posledních velkých uplynulo 16 let.

Slovenská policie koncem září zadržela osm lidí podezřelých z podílu na Kuciakově vraždě. Něco podobného se spíš nečekalo, třeba skoro sedm let stará korupční megakauza Gorila pořád čeká na objasnění. Vylepšil jste si kvůli postupu v Kuciakově případu názor na práci slovenské policie?

Policisté po dlouhé době zjistili, že můžou pracovat svobodně. Jsem přesvědčený o tom, že drtivá většina policistů a vyšetřovatelů na Slovensku jsou normální čestní lidé, kteří chtějí dělat svoji práci. Jenže systém prokuratury je jiný než systém státních zastupitelství v Česku. Co řekne generální prokurátor, to prostě platí, jde to odshora. Ale myslím, že ten tlak veřejnosti i zahraničí – vždyť v jednu chvíli se na Slovensko díval celý svět – byl tak obrovský, že ani policie nemohla dělat nic jiného, že to pro ni byla otázka reputace.

Dlouhodobě nízká je na Slovensku i důvěra v soudy. Jak důležitým signálem o úrovni slovenské justice bylo loňské rozhodnutí Ústavního soudu v Košicích ve sporu mezi českým premiérem (tehdy ministrem financí, pozn. red.) Andrejem Babišem a Ústavem paměti národa, ve sporu o Babišův zápis v seznamu agentů komunistické StB, právě v neprospěch Babiše?

Bylo úžasné, že to dostal senát, který se na to díval právně. Protože na Ústavním soudu jsou senáty, které jsou „politické“, bylo to vidět třeba ve sporech o výstavbu dálnic, kdy se mělo vyvlastňovat. A teď se na Slovensku chystá zápas o Ústavní soud. Na konci roku bude parlament volit 18 kandidátů, ze kterých má prezident vybrat devět soudců, protože příští rok v únoru devět soudců odejde z funkce. A SMER si na to brutálním způsobem brousí zuby.

Příští rok taky ve funkci skončí prezident Andrej Kiska. Co po jeho pětiletém mandátu zůstane? Změnil nějak očekávání Slováků ve vztahu k tomu, jak se má jejich prezident chovat?

On nasadil laťku vysoko, lidé ho mají velmi rádi. Končí jako prezident, ale zároveň oznámil, že chce zůstat aktivní v politice. Mluví se o jeho politickém projektu, jehož detaily zatím nejsou známé. Kiska zároveň může svůj odkaz v politice v uvozovkách zničit. Když neudělá něco průkazného v tom smyslu, že by vládnul nebo přispěl ke změně vlády. 

A co je to ten „Kiskův odkaz“?

Je to lidskost, komunikativnost, myslím, že má velký dar, asi i proto, že dělal charitu, rozumět problémům obyčejných lidí. Pak je to jeho bezprostřednost a otevřenost a to, že komunikuje jasně. Má samozřejmě jinou roli než premiér, ale nevidíte u něj žádné zákulisní hry. Vždy dal najevo jasný postoj. 

Text vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1