Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prchali před Hitlerem, teď se tisíce Židů chtějí kvůli brexitu znovu stát Němci

Prchali před Hitlerem, teď se tisíce Židů chtějí kvůli brexitu znovu stát Němci

Avizovaný odchod Velké Británie z Evropské unie doprovází další nečekaná okolnost. Rapidně se zvýšil počet britských občanů, kteří žádají o německý pas. V naprosté většině se přitom jedná o Brity, jejichž rodiče či prarodiče museli opustit Německo v době nacismu.

Jak dnes píší s odkazem na zdroje ministerstva vnitra noviny vydavatelství Funke Mediengruppe, jen letos od ledna do srpna požádalo o britský pas 1 147 Britů s německými kořeny. To je dvacetkrát víc než za celý rok 2015. Někteří němečtí politici tak tento jev dávají do jednoznačné souvislosti s brexitem. Zatímco před třemi roky německé ministerstvo vnitra evidovalo řádově jen několik desítek žádostí o německé občanství, po referendu, které v červnu 2016 rozhodlo o vystoupení Británie z EU, se s těmito žádostmi doslova roztrhl pytel. A jejich počet navíc neustále roste. Za poslední dva roky už poslalo německým úřadům žádost o pas 3 731 Britů.

„Až na výjimky stojí za těmito žádostmi většinou lidé pronásledovaní nacistickým režimem a jejich potomci,“ napsaly noviny Funke Zeitungen. Podle německé ústavy totiž mají všichni „bývalí němečtí občané“, kteří v době nacismu přišli o občanství z politických nebo rasistických důvodů, právo na to, aby jim byl německý pas vrácen. A platí to i v případě jejich potomků. Tedy pokud projeví zájem.

A právě to je případ tisíců britských Židů a jejich potomků, kteří se po rozhodnutí o brexitu chtějí znovu stát Němci. V letech 1933 až 1945 našly azyl v Británii podle německých médií řádově desetitisíce Němců židovského původu.

Rapidní nárůst počtu žádostí o znovunabytí německého pasu potvrdila německé ministerstvo vnitra v odpovědi na dotaz poslanecké frakce Strany svobodných občanů (FDP). Podle jejích členů se tak jednoznačně potvrzuje, že řada britských občanů si chce udržet výhody „evropského“ občanství. „Vzhledem k tomu, jak chaoticky jedná britská vláda o brexitu, se nejedná o překvapivé zjištění,“ řekl Funke-Zeitungen mluvčí FDP Konstantin Kuhle.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1