Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Premiéři Španělska a Katalánska spolu jednali poprvé od roku 2016. Obnoví instituce pro spolupráci

Premiéři Španělska a Katalánska spolu jednali poprvé od roku 2016. Obnoví instituce pro spolupráci

Španělská vláda obnoví instituce, jejichž cílem je pravidelná spolupráce s katalánskou vládou a které posledních sedm let nefungovaly. Dohodli se na tom dnes v Madridu nový španělský premiér Pedro Sánchez a předseda katalánské regionální vlády Quim Torra. Jejich schůzka byla prvním jednáním šéfů vlád Španělska a autonomního Katalánska po dvou letech. Torra a Sánchez spolu jednali zhruba dvě a půl hodiny a dohodli se, zatím bez termínu, že se opět sejdou, tentokrát v Barceloně.

O obsahu jednání informovala novináře španělská vicepremiérka Carmen Calvová, podle níž Sánchez slíbil posílit autonomii Katalánska v rámci ústavy. V této souvislosti také zdůraznila, že právo na sebeurčení, které požaduje pro Katalánce separatista Torra, španělská ústava nepřipouští.

Podle Calvové by měla velmi brzy začít opět fungovat bilaterální komise španělské a katalánské vlády, jejíž existence vyplývá z autonomního statusu Katalánska. Tento orgán naposledy jednal v létě 2011 za vlády socialistů. Od nástupu pravicového premiéra Mariana Rajoye se za sedm let nesešla tato komise ani jednou.

Španělský premiér také podle Calvové Torrovi slíbil, že vláda bude usilovat o odblokování katalánských sociálních zákonů, které na základě stížností Rajoyovy vlády v předchozích letech zablokoval ústavní soud.

Dnešní schůzku inicioval šéf socialistů Pedro Sánchez, který se stal španělským premiérem před pěti týdny. Jako jeden z klíčových úkolů si Sánchez stanovil obnovit vztahy s autonomními regiony Španělska, zejména s Katalánskem. Za předchozí vlády se situace v Katalánsku tak vyhrotila, že kvůli separatistickým snahám tamní regionální vlády Madrid převzal loni v říjnu přímou správu nad regionem. Správa skončila v červnu s nástupem Torrovy vlády.

„Politická krize si žádá politické řešení. Tahle schůzka je výchozím bodem pro konstruktivní normalizaci vztahů,“ napsal Sánchez na twitteru po jednání s Torrou. Předchozí španělská vláda koncem loňského října bývalou katalánskou vládu sesadila a prokuratura pak exministry obvinila ze vzpoury, část jich skončila ve vazbě. Za vzpouru hrozí až 25 let vězení.

Sánchez se chce jako premiér setkat se všemi premiéry autonomních regionů Španělska. Jako první s ním jednal minulý měsíc premiér Baskicka Iňigo Urkullu. Šestačtyřicetiletý Sánchez se stal premiérem začátkem června díky tomu, že poslanci vyslovili nedůvěru jeho předchůdci Rajoyovi. Návrh socialistů na vyslovení nedůvěry prošel i díky baskickým nacionalistům a katalánským separatistům, jimž Sánchez slíbil dialog.

Naposledy jednal katalánský premiér v Madridu se španělským premiérem v dubnu 2016, kdy se setkali Rajoy a tehdejší katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten je od podzimu v zahraničí a Madrid žádá jeho vydání kvůli obvinění ze vzpoury.

Podle průzkumu veřejného mínění, který dnes přinesl katalánský deník El Periódico, si samostatnost Katalánska přeje pouze 21 procent Katalánců. Šedesát dva procent dotázaných chce, aby vláda vyjednala lepší autonomní status Katalánska.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232