Články odjinud

Přízrak války se znovu vrací na Balkán. EU se snaží odvrátit posílení Ruska a Turecka v regionu

Přízrak války se znovu vrací na Balkán. EU se snaží odvrátit posílení Ruska a Turecka v regionu

Čtvrteční summit v Sofii má podle prohlášení Rady EU „vlít novou energii do vztahů mezi EU a Západním Balkánem“. Podle expertů ale bude pro země západního Balkánu schůzka nejspíše zklamáním a to by mohlo posílit vliv Moskvy a Istanbulu.

Zástupci Evropské unie chtějí s představiteli Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie a Kosova jednat oficiálně o posílení propojení EU s Balkánem, bezpečnosti, migraci a také o geopolitickém vývoji v oblasti. Jinak řečeno nabídnou financování tamní infrastruktury, například silnic a železnic, spolupráci při zadržování uprchlíků mířících do zemí Evropské unie a v boji proti organizovanému zločinu. Diskuse o geopolitice pak má přesvědčit země západního Balkánu, že by měly mírově vyřešit svoje spory a že mají naději, že se nakonec stanou členy Evropské unie.

Na západním Balkáně totiž sílí vliv Ruska a Turecka. „Už dlouho se tu kříží zájmy Západu a Ruska, stejně jako tomu bylo za studené války, ale nyní se Rusko snaží posílit svůj vliv v regionu mnohem agresivnějším způsobem,“ vysvětlil serveru EurActiv Aleksandar Popov ze srbského think-tanku Centre for Regionalism. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce minulý měsíc v Evropském parlamentu varoval, že nechce, aby se Balkán „obrátil k Turecku nebo k Rusku“ místo k EU. Jenže Turecko a Rusko se chystají využít jakékoliv zaváhání či mlžení Evropské unie ve vztahu k jejich balkánským partnerům.

Špatným signálem vůči některým balkánským zemím je už jen složení účastníků sofijské schůzky. Měli na ní být představitelé všech 28 členských zemí unie, evropský prezident Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean Claude-Juncker. Tusk a Junckerem budou na místě, mezi hlavami členských zemí ale bude chybět španělský premiér Mariano Rajoy. Ten se zúčastní jen večeře se šéfy unijních zemí, na jednání se státy západního Balkánu už nebude. Španělsko totiž podobně jako Slovensko, Rumunsko, Kypr a Řecko neuznalo nezávislost Kosova po jeho odtržení od Srbska v roce 2008. Rajoy se navíc obává, že Kosovo se může stát příkladem pro Katalánsko, španělský region, který loni hlasoval o odtržení od Španělska. Pro důležitá rozhodnutí v rámci EU je ale potřeba jednomyslnost a absence Rajoye v Sofii ukazuje, že taková jednomyslnost ve vztahu k západnímu Balkánu nemusí být samozřejmostí.

Největší obchodní partneři EUNejvětší obchodní partneři EUautor: Info.cz

V návrhu závěrů summitu, které zveřejnila agentura AFP, navíc chybí slova „členství“ v EU či „rozšíření“ Evropské unie. Přitom Evropská komise letos oznámila, že se by Srbsko a Černá Hora mohly stát členy EU do roku 2025 a brzy by měly začít přístupové rozhovory s Albánií a Makedonií. Server BalkanInsight uvádí, že země západního Balkánu tak budou ze schůzky pravděpodobně zklamány. Poznamenává přitom, že některé země, uvádí jmenovitě Albánii a Makedonii, udělaly významný pokrok, pokud jde o podmínky vstupu do unie.

Deník The Wall Street Journal pak poznamenává, že například v Srbsku poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že pro vstup do EU je jen něco málo přes polovina obyvatel (ostatní země západního Balkánu jsou ale více proevropské, zejména Kosovo) a že se část tamních politiků orientuje spíše na partnerství s Ruskem. Ještě větším problémem pak bude případné schválení vstupu nových zemí ve stávajících členských státech. The Wall Street Journal v této souvislosti připomíná odmítnutí asociační dohody mezi EU a Ukrajinou v nizozemském referendu v roce 2016. Nizozemský parlament ji nakonec schválil o rok později, když k ní byl přijat dodatek.

Západní Balkán je důležitý pro Evropskou unii nejen jako místo soupeření s Ruskem, ale také proto, aby se odtud nešířila nestabilita do Evropy. Bezpečnostním problémem jsou uprchlíci z Blízkého východu a napětí a hraniční spory mezi tamními státy. Experti také varují před tím, že v případě politických otřesů by se některé země na západním Balkáně jako Kosovo či Bosna a Hercegovina mohly stát základnou islamistických teroristů a ti by pak odtud ohrožovali celou Evropu.

 

 

 

Články odjinud