Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Radikálové u moci krotnou, ukazují evropské příklady. Švédské strany je ale ve vládě nechtějí

Radikálové u moci krotnou, ukazují evropské příklady. Švédské strany je ale ve vládě nechtějí

Švédsko řeší, kdo mu bude vládnout. Nedělní parlamentní volby přinesly nejasnou situaci. Rozdíl mezi dosavadním vládním rudozeleným blokem v čele se sociálními demokraty a středopravou Aliancí, v níž hrají hlavní roli Umírnění, je pouhé jedno parlamentní křeslo. Klíčovou roli tak může sehrát protimigrační strana Švédští demokraté, s níž dosud spolupráci všichni ostatní aktéři vylučují.

Švédští demokraté jsou nejradikálnější ze stran na švédské politické scéně. Prosazují například odchod země z Evropské unie, ačkoli průzkumy říkají, že většina Švédů si takový krok nepřeje. Zviditelnili se však hlavně jako silní kritici migrace.

Z přistěhovalectví udělali hlavní volební téma. „Vláda čtyři roky upřednostňovala žadatele o azyl, místo aby zlepšila životní standard nejchudším důchodcům. Upřednostňovala žadatele o azyl, místo aby zlepšila péči o postižené děti, místo aby zkrátila čekací doby v nemocnicích, místo aby zlepšila školství,“ bouřil na posledním předvolebním shromáždění v Malmö šéf partaje Jimmie Akesson.

Radikální tsunami se nekonala, extremisté ale posílili

Voliči jeho rétoriku a plány, s nimiž Švédští demokraté přišli, ocenili 17,6 procenty hlasů, což v přepočtu znamená 62 křesel ve švédském 349členném parlamentu. Radikálové sice nedosáhli podpory přesahující 20 procent hlasů, kterou jim věstily průzkumy, proti minulým volbám ale posílili. „Udělali jsme vše, co jsme mohli. Nyní musíme opravdu získat vliv na švédskou politiku,“ komentoval výsledky hlasování Akesson.

Jejich výsledek zapadá do obrázku, který načrtla loňská série voleb v několika evropských státech včetně České republiky. Krajní formace jako Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta nebo česká SPD Tomia Okamury sice dokázaly přilákat vyšší počet voličů než v minulosti, k vítězství ale měly hodně daleko. Nedaří se jim ani silněji akcentovat volání po odchodech států z Evropské unie a jejich hlavním polem působnosti zůstává migrace.

V Itálii, která je příkladem země s podílem radikálů na vládě, se navíc ukazuje, že ani v migraci nemusí být vláda s účastí radikálních partají neústupná. Italský kabinet sice několikrát zastavil lodě neziskových organizací, které mířily k tamním břehům, migranty ale a priori neodmítá. „Itálie nikdy nepřestala lidi zachraňovat, pomáhat nemocným a lidem v potížích. Hranice na pevnině a na moři jsou něco jiného. Itálie je vázána mezinárodním námořním právem, které ukládá zachraňovat tonoucí.“ konstatoval premiér Giuseppe Conte v červencovém rozhovoru pro Českou televizi.

Daleko radikálněji než italská vláda tak působí i ta česká, jejíž premiér Andrej Babiš trvá na tom, že Praha nepřijme byť jen jednoho jediného migranta. Naposledy to zopakoval při návštěvě Německa, kde se minulý týden setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou.

„Já jsem kancléřce Merkelové řekl jasně, že dokud nezačne platit nulová tolerance nelegální migraci, tak se nemůžeme posunout dál. Stejně si mě ale otestovala a zeptala se: ‚A co kdybychom vás požádali, abyste přijali dva nebo tři migranty z další lodě?‘ Absolutně ne, je to otázka principu, znamenalo by to vyslat pašerákům signál, že se podařilo ukecat i Česko. Pro nás je to vyloučené,“ napsal Babiš v neděli na Facebooku s tím, že jeho plánem je hospodářská pomoc africkým zemím.

Švédští demokraté mají do vlády daleko. Ostatní se musí dohodnout

Švédští demokraté ale mají do vlády zatím daleko. A to přestože by mohli fungovat jako rozhodující síla. Strany, které se dostaly do parlamentu, resp. jejich aliance, totiž nedisponují většinou. Levicový blok nasbíral 144 hlasy, pravicový 143. Všechny formace ale spolupráci s extremisty vylučují.

„Švédští demokraté nikdy nemohou a nikdy také nenabídnou nic, co by pomohlo společnosti. Jen zvýší rozdělení a nenávist. Mainstreamové strany mají nyní morální odpovědnost zformovat vládu,“ pravil šéf sociálních demokratů Stefan Löfven.

Kdo vládu nakonec sestaví, není jasné. Lídři obou bloků – socialisté a Umírněná strana – spolu zatím odmítají utvořit velkou koalici, na které se dohodli politici například v Německu. „Neočekáváme politický chaos. Švédsko má dlouhou historii politiky založené na konsenzu. Strany se dohodnou,“ věří Ana Andradeová z analytické společnosti Economist Intelligence Unit.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1