Články odjinud

Rakouská vláda chce zakázat uprchlíkům noční vycházky. Nesmysl, nelze je preventivně zavírat, oponují kritici

Rakouská vláda plánuje další kontroverzní opatření vůči žadatelům o azyl. V uprchlických zařízeních, ale i soukromých bytech, v nichž bydlí migranti, by měl v budoucnu platit stejný režim jako v lázních či kasárnách – tedy včetně povinnosti být po desáté hodině v posteli.

S návrhem na omezení volného pohybu migrantů v Rakousku přišla rakouská vláda v reakci na dvě nedávné vraždy, z kterých jsou podezřelí afghánští mladíci. Jak už INFO.CZ informovalo, minulý týden měl v hornorakouském městě Steyer nožem zavraždit sedmnáctiletý mladík o rok mladší dívku. A další, tentokrát čtyřiadvacetiletý Afgánec čelí podezření, že v Innsbrucku smrtelně zranil o tři roky staršího muže. Obě vraždy se staly v noci.

Rakouský kabinet nejen kvůli těmto vraždám navrhuje pro uprchlíky zákaz volného pohybu v nočních hodinách. Ten by měl, jak řekl v televizi ORF vicekancléř za FPÖ Heinz Christian Strache, „zabránit nočním nepokojům, potulkám, nadměrnému pití alkoholu a násilí.“

Ministr vnitra Herbert Kickl (FPÖ) nejprve navrhl pro uprchlíky „zákaz vycházení“ po 20. hodině, po silné kritice ochránců lidských práv však celé opatření nazval „povinností být přítomen“. Nejedná se totiž údajně o omezení svobody pohybu, ale o zavedení určitého domovního pořádku, který platí vedle kasáren například i v lázeňských zařízeních. I tam musejí být lidé v určitou hodinu na pokoji. S tímto výkladem souhlasí i rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz. „Domovní pořádek a podobná opatření jsou možná a smysluplná. Omezení svobody možné není,“ uvedl pro deník Heute.

INFOGRAFIKA DNE: Zákaz zahalování v Evropě

Ministr vnitra dostal za úkol najít v nejbližší možné době legislativně průchodný způsob, jak nařídit uprchlíkům a žadatelům o azyl, že čas mezi 22. a 6. hodinou musejí trávit doma. Jenže to může být pro ministra i jeho úředníky těžký oříšek. Jak upozorňují některá rakouská média, jen část uprchlíků je ubytována ve státních azylových zařízení, kde je možné kdykoliv kontrolovat přítomnost osazenstva. Například ve Vídni, kde žije 16 tisíc žadatelů o azyl a lidí s takzvanou dočasnou ochranou, jich přes 70 % bydlí v soukromých bytech a ubytovnách.

Aby bylo možné účinně vymáhat nařízení o zákazu nočního vycházení, musela by policie a úřady zřejmě kontrolovat lidi přímo na ulicích. A pokud by zjistila, že se jedná o žadatele o azyl, posílala by je i s příslušným trestem za porušení zákona do ubytoven. Při opakovaném porušení zákazu by uprchlíci, v noci přistižení na ulici, mohli přijít o finanční podporu nebo být dokonce vyhoštěni. Jenže to by mohlo znamenat jak porušení lidských práv a svobod, tak rakouské ústavy.

„Můžete někomu nařídit zákaz vycházení třeba kvůli tomu, že má infekční nemoc nebo je odsouzen za nějaký trestný čin. Nemůžeme ale dospělým lidem jako skupině bezdůvodně nařizovat, že nesmějí vycházet ven. A je jedno, zda jsou to místní nebo žadatelé o azyl,“ řekl deníku Kurier ústavní právník Heinz Mayer.

Podle dalšího ústavního právníka Bernda Christiana Funka nelze dospělé lidi držet přes noc zavřené jen proto, aby náhodou něco neprovedli. „Naše právo nezná žádný institut preventivního vězení,“ uvedl Funk. Uprchlici nemohou být jako celek kriminalizováni jen proto, že část z nich se dopouští trestné činnosti. Srovnání s režimem v lázních, který je zdůvodněný snahou o co nejrychlejší zotavení lázeňských hostů, údajně neobstojí.

Řada azylových domů v Rakousku už dnes v rámci domovního řádu nařizuje svým klientům, že v noci nesmějí přijímat návštěvy a musejí být na pokoji nejpozději do 22 hodin. Opět je to ale zdůvodněno domovním řádem a snahou o noční klid. Uprchlík či jiný klient, který tento řád nedodržuje, nemusí být pak v nočních hodinách vpuštěn dovnitř. V krajních případech pak azylové domy hlásí „narušitele“ nočního pořádku úřadům, které je mohou z domu vyhostit. „Nemůžeme ale obecně všem žadatelům o azyl zakázat vycházení. To by bylo domácí vězení,“ uvedl Mayer.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud