Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Reakce EU na kauzu Skripal je masivní. Překážkou pro zpřísnění sankcí je hlavně Itálie, říká expert

Reakce EU na kauzu Skripal je masivní. Překážkou pro zpřísnění sankcí je hlavně Itálie, říká expert

Na důkaz solidarity s Velkou Británií, kde byl za použití nervového plynu Novičok otráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera, dnes evropské země oznámily vypovězení desítek ruských diplomatů, potažmo nedeklarovaných zpravodajců, kteří v Evropě operují. Ke koordinované akci se odhodlalo celkem 16 zemí EU včetně Česka a několik dalších států. Odborník na evropskou politiku Jan Kovář to považuje za ojedinělý a poměrně razantní krok, který ale může být teprve začátek. Na půdě EU se podle něj dají očekávat další diskuse o zpřísnění sankcí zavedených vůči Rusku. I když jejich přijetí velké šance nedává, nelze prý takový scénář vyloučit. Čím dřív na diskuzi dojde, tím je podle něj vyšší pravděpodobnost, že země EU na sankce kývnou.

Jak oznámil předseda Evropské rady Donald Tusk, zaměstnance ruských ambasád vyhostí celkem 14 zemí Evropské unie ale i Spojené státy, které oznámily vypovězení 60 diplomatů, a Kanada nebo Ukrajina. „Já to vnímám jako silný signál a poměrně vysokou míru jednoty napříč Evropou. Státy EU za tou akcí vidí Rusko a jsou jí velmi znepokojeny, rozhodly se proto ke kroku, který i když nemusí něco zásadního změnit, je poměrně razantní,“ říká pro INFO.CZ odborník na Evropskou unii z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Rusové budou v návaznosti na útok v jihoanglickém Salisbury vyhoštěni také z Česka – konkrétně půjde o tři zaměstnance ruského diplomatického personálu, kteří musí zemi i s rodinami opustit do 1. dubna. O plánovaném vyhoštění už včera na facebooku psal premiér v demisi Andrej Babiš, který upozornil, že se nejedná o diplomaty, ale nedeklarované zpravodajce. „V Česku jich máme údajně nejvíc z celé Evropy,“ napsal v příspěvku Babiš s tím, že Moskva Česko navíc „skandálně“ obvinila z toho, že se zde nervový plyn Novičok vyrábí. „Je to sprostá lež,“ dodal šéf vlády.

Kromě Česka se k vypovězení Rusů odhodlaly například také vlády v Německu, Francii nebo v Polsku, které odvolaly shodně čtyři členy ruského diplomatického sboru. Litva ohlásila, že vypovídá tři diplomaty a hodlá zakázat vstup do země 44 dalším Rusům. „Vypovězením osob zapletených do jednání neslučitelného s diplomatickým posláním vyjadřujeme solidaritu se Spojeným královstvím a zároveň přispíváme k zásahu proti síti ruských špionů v Evropě,“ uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.

Podobně k vyhoštění ruských diplomatů přikročily i další pobaltské země – Lotyšsko vypoví jednoho diplomata a Estonsko ruského vojenského přidělence. Dva Rusové budou muset odejít také z Nizozemska, Dánska nebo Itálie, od které se ale razantní kroky namířené proti Rusku příliš nečekaly. Jednoho diplomata pak vyhostily i země jako Finsko, Chorvatsko, Rumunsko a Maďarsko. Celkem třináct diplomatů vypověděla i Ukrajina. Kvůli útoku v jihoanglickém Salisbury byl navíc už o víkendu odvolán velvyslanec EU v Moskvě Markus Ederer.

Dojde ještě na přitvrzení sankcí?

Komentátoři se shodují, že jde o poměrně tvrdý protiútok a takto „masivní koordinovaný postup zemí EU, ať už vůči Rusku nebo vůči někomu jinému“ si nejméně za posledních patnáct let nepamatuje ani Kovář. „Co se týče společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, lze to považovat za ojedinělý krok, který signalizuje, že státy EU neberou kauzu na lehkou váhu a jsou alespoň na této úrovni schopny vyjádřit nějakou jednotu. Uvidíme ale, co přijde v druhé třetí fázi a zda v následujících týdnech přijdou další kroky,“ říká odborník.

Čtvrteční debatou evropských lídrů v Bruselu tak diskuze o případu Skripal a případné odvetě vůči Rusku v unii rozhodně nekončí. Podle Kováře zřejmě dojde také na otázku zpřísnění protiruských sankcí, které unie na Moskvu uvalila kvůli zapojení do války na východě Ukrajiny. „Myslím, že na diskusní úrovni se nějaká hlubší reakce ještě řešit bude. Nevylučuji, že dojde ke zpřísnění sankcí, i když si tím nejsem úplně jistý – je to tak padesát na padesát a budou hrát roli faktory, které to překlopí na jednu, nebo na druhou stranu,“ říká Kovář.

Přijetí nových sankcí by bylo těžko prosaditelné především proto, že by musely být schváleny jednomyslně všemi zeměmi unie. Rusko má přitom mezi evropskými státy stále pár „kamarádů“, pro které jsou trnem v oku už současná protiruská opatření. Mezi ně patří Řecko, Kypr, ale také Maďarsko.

Největším kamenem úrazu by však byla především Itálie, která má čerstvě po volbách a ještě nemá nový kabinet sestavený. Březnové volby totiž ovládly euroskeptické antisystémové strany, z nichž některé mají k Moskvě až příliš blízko. „Z mého pohledu je dnes největší překážkou sankcí Itálie. Byť tam nová vláda zatím sestavená není, koaliční půdorys, který se tam rýsuje, je složený ze stran, které mají k Rusku ještě pozitivnější přístup, než měly vlády minulé,“ vysvětluje Kovář.

Přestože se tak odsouhlasení nových protiruských sankcí může zdát jako něco nedosažitelného, podle odborníka ÚMV to vyloučit nelze. „Pokud by k tomu rozhodování došlo v blízké budoucnosti, možná by se daly země jako Itálie, Řecko nebo Maďarsko přesvědčit, aby byly přijaté nové sankce nebo byly rozšířeny ty současné na další osoby,“ domnívá se Kovář. „Je těžké to dopředu odhadovat, ale podle mě není vyloučené, že se podaří italskou, maďarskou, řeckou případně kyperskou vládu – což jsou hlavní čtyři oponenti – přesvědčit. Čím víc ale uběhne času, tím míň bude podle mě pravděpodobné, že k tomu dojde,“ dodává.

Sankce však nejsou to jediné, co je ve hře. Podle Kováře by některé členské státy mohly také revidovat své politiky týkající se přístupu k ruským oligarchům a jejich financím. V takovém případě by však už nešlo o koordinovanou unijní akci, ale národní záležitost jednotlivých unijních zemí.

Slovensko zůstalo mimo

Na rozdíl od Česka a dalších 13 unijních zemí, po celou dobu volilo velice váhavý přístup vůči vyhošťování diplomatů sousední Slovensko. To se nakonec ke koordinovanému vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády skutečně nepřipojilo. „Vývoj situace, jakož i odpovědi Ruska na výzvy, které mu adresovaly státy EU, včetně Slovenska, ovlivní další kroky, které jsme v této věci připraveni zvážit,“ uvedl dnes mluvčí slovenské diplomacie Peter Susko. 

Slovensko tak zůstalo mimo skupinu zemí, které se k vyhoštění Rusů přidaly alespoň symbolickým počtem jednoho či dvou diplomatů. „Nenapadá mě důvod, proč by se Slovensko nemělo přidávat k ostatní většině zemí, zvlášť když je to tak masivní měřítko a nikdy ani nebylo extrémně výřečným kritikem sankcí namířených proti Rusku,“ říká odborník ÚMV.

Po dnešní rozsáhlé protiakci evropských zemí tak zbývá jen čekat, jak bude na vyhoštění diplomatů reagovat Moskva. „Nepředpokládám, že by to bylo bez odezvy. Reakce musí přijít, protože Rusové potřebují hrát tu hru, že jsou v tom nevinně, je to spiknutí zvenku a státy se ho snaží hromadně obvinit z něčeho, co neudělalo. Jako nejpravděpodobnější se mi v tomto jeví reciproční opatření, kdy se bude Rusko snažit také vyhostit diplomaty z ambasád zemí, které k tomu přikročily,“ říká Kovář.

Moskva v první reakci skutečně přikročila k vykázání 60 Američanů působících v rámci diplomatické mise, čímž kopíruje rozhodnutí Washingtonu namířené vůči vlastním lidem. Další reakci Rusové teprve formulují, naznačují ale, že bude ve stylu „oko za oko“.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1