Reakce vlády na ruské obvinění v kauze Skripal není razantní. Na místě jsou i sankce, tvrdí experti | info.cz

Články odjinud

Reakce vlády na ruské obvinění v kauze Skripal není razantní. Na místě jsou i sankce, tvrdí experti

Odpověď českého ministerstva zahraničí a celé vlády na ruské nařčení, podle kterého mohl nervový plyn Novičok použitý při útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii pocházet z Česka, je nedostatečná. Tvrdí to pro INFO.CZ bývalý poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal a politický geograf Michael Romancov. Umírněná je podle nich však také dosavadní reakce ze strany ministrů zahraničí Evropské unie, kteří o otravě Skripala a použití látky Novičok na britské půdě jednali včera. Jaká protiopatření jsou podle nich na místě?

Poté, co Velká Británie označila Rusko za viníka útoku na Sergeje a Julii Skripalovi a nechala kvůli tomu vyhostit 23 ruských diplomatů, přišla Moskva s nařčením, podle kterého mohla nervově paralytická látka Novičok pocházet z Česka, Slovenska, Švédska nebo Británie. S obviněním v sobotu přišlo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že od konce 90. let v těchto zemích probíhá „intenzivní výzkum látek z projektu Novičok“.

Všechny zmíněné evropské státy se vůči vyjádření Moskvy důrazně ohradily. Za Českou republiku obvinění už v sobotu popřela ministryně obrany Karla Šlechtová a šéf české diplomacie Martin Stropnický, podle kterého se tak Moskva jen snaží odvést pozornost. „Můžu garantovat, že na území České republiky se žádné takové zbraně ani jiné a starší generace nenacházejí,“ zdůraznil Stropnický s tím, že vojenští chemici jsou jen analytici.

Podle některých odborníků ale reakce české vlády není dostatečně razantní. „Podle výroků ministra Stropnického s tím nemáme nic společného a já věřím tomu, že tu látku nemáme, a stejně tak věřím britské premiérce Therese Mayové, že jde o ruskou bojovou látku. Pak je to ale falešné nařčení a Rusové buď musí dodat důkazy, nebo musí následovat sankce,“ říká pro INFO.CZ Ivan Gabal, který byl v minulém volebním období místopředsedou sněmovního výboru pro obranu.

Stejně jako Stropnický i Gabal tvrdí, že se tak Moskva jen snaží odpoutat pozornost. Ukazováním prstem na někoho jiného ale podle nich zároveň přebírá za takové obvinění zodpovědnost a musí to prokázat. „Já si osobně myslím, že je třeba si zavolat ruského velvyslance a důrazně ho požádat o předložení důkazů v pevně stanové lhůtě, a pokud je nepředloží, musí přijít sankce. Osobně bych vypověděl jejich diplomaty, a jestli je pravda, že nás Britové požádali, abychom je v této věci podpořili, tak to správné číslo, které Britové nastavili, je 23,“ tvrdí Gabal.

Důvod pro razantnější řešení je podle Gabala jasný. „Pokud se nebudeme bránit a sankce nepřijdou, Rusové si na nás budou dovolovat čím dál tím víc. Z hlediska našeho respektu a důstojnosti je v našem zájmu, abychom se chovali suverénně a bránili se,“ vysvětluje odborník na bezpečnost.

Podobně jako Česko reagovala na sobotní obvinění také slovenská diplomacie. Mluvčí slovenského ministra zahraničí Peter Suko v sobotu uvedl, že Slovensko kategoricky odmítá, že by mělo s útokem na Skripala něco společného nebo aby bylo jakkoli spojováno s chemickými zbraněmi. Žádný praktický krok ale nepřišel ani ze slovenské strany. Jako jediné ze skupiny nařčených zemí se k nějaké akci už včera rozhoupalo Švédsko, jehož ministryně zahraničí Margot Wallströmová si na dnešek předvolala ruského velvyslance.

„Odpověď na to, jak by měla vypadat adekvátní reakce, je poměrně jednoduchá. Stačí se podívat, co udělalo Švédsko. Když se švédská vláda dozvěděla, že ji Moskva obviňuje z možnosti výroby, skladování nebo úniku této látky, švédská ministryně zahraničních věcí okamžitě pozvala na kobereček ruského velvyslance a předpokládám, že Švédsko toto obvinění důrazně odmítne a bude od Ruska požadovat vysvětlení, proč se ruská vláda rozhodla Švédsko obvinit,“ říká pro INFO.CZ odborník na Rusko Michael Romancov.

Na kobereček si nakonec ruského velvyslance pozval i šéf české diplomacie – nutno ale říct, že oznámení přišlo až po tlaku opozice a odborníků, kteří k razantnější akci vyzývali českou vládu už od víkendu. K tomu, aby se česká vláda jako celek proti ruskému tvrzení ohradila, už včera vyzvala skupina 27 senátorů a poslanci TOP 09 dokonce uvedli, že by Stropnický měl zvážit i vyhoštění ruských diplomatů.

„Na zítřejší dopoledne je na @mzvcr (ministerstvo zahraničí - pozn. redakce) předvolán velvyslanec Ruské federace Alexandr Vladimírovič Zmejevskij, aby nám vysvětlil lživý výrok ruské strany, která tvrdila, že látka Novičok použitá při útoku v Salisbury ve Velké Británii mohla pocházet z ČR,“ napsalo ve dvě hodiny odpoledne ministerstvo zahraničí na twitteru. Ještě dopoledne přitom na dotaz INFO.CZ, zda rezort nezvažuje kvůli obvinění Ruska tvrdší opatření, mluvčí Michaela Langronová redakci odkázala pouze na dřívější vyjádření Martina Stropnického.

Reakci ministerstva zahraničí naopak chválí bývalý český velvyslanec v Rusku, Švédsku nebo USA Petr Kolář. „Předvolání velvyslance je velmi správný krok. Postupem ministerstva zahraničních věcí jsem byl od první chvíle mile překvapen. V tuto chvíli je potřeba, abychom byli co nejvíce koordinovaní se spojenci a postupovali jednotně. Jednota a síla je jediné, čemu Rusové rozumí. Musíme ukázat schopnost společného postupu,“ řekl pro INFO.CZ bývalý diplomat.

Jestli Moskva nezareaguje, sankce EU přijdou

Sankce v podobě vyhoštění diplomatů podle Romancova nezbytné nejsou – alespoň ne kvůli samotnému nařčení Česka, že je možným původcem látky Novičok. „Za to, že nás Rusové zahrnuli do nějaké skupiny států, které s tím možná mají něco společného, se domnívám, že vyhoštění diplomatů na místě asi není, ale za to, jakým způsobem se Rusko v posledních letech chová v Evropě, jakým způsobem postupuje proti našim spojencům, tam samozřejmě ano,“ tvrdí Romancov s odkazem právě na případ útoku na Skripala, ke kterému došlo začátkem března v Salisbury.

„Británie je náš spojenec a informovala o případu své spojence v NATO i v EU a já jsem od české vlády nezaznamenal žádná vyjádření, která by britskou pozici rozporovala, takže předpokládám, že oficiálně s jejich stanoviskem souhlasíme. Je ale zapotřebí si uvědomit, že se Rusko chová tímto vysoce agresivním způsobem minimálně od roku 2014. Není to tak dlouho, co ruský ambasador v Dánsku například upozorňoval Dány, že vůči nim může být použita jaderná zbraň. Rusko navíc vyvíjí bezprecedentní nátlak na Švédsko nebo Finsko, kdykoliv se v těchto zemích zvedne veřejná debata o možném vstupu do Severoatlantické aliance, a to jsou přesně témata, do kterých Rusům vůbec nic není,“ míní Romancov.

O otravě Skripala a použití chemické látky včera jednali také ministři zahraničí Evropské unie. Ve společném prohlášení uvedli, že závěr britské vlády, podle kterého je za útok na bývalého ruského špiona odpovědná Ruská federace, berou vážně a vyzvali Rusko, aby na otázky Londýna bezodkladně odpovědělo. Ministři zároveň přislíbili, že budou dění dál pečlivě sledovat, v prohlášení se však o uvalení sankcí v případě, že Moskva spolupracovat odmítne, nijak nezmiňují.

„Myslím si, že evropská pozice je umírněná, protože Evropa podle mého názoru stále naivně předpokládá, že se s Ruskem dá jednat tím způsobem, jakým jsme s ním jednali doposud, což evidentně nepřináší žádné pozitivní výsledky,“ říká Romancov s tím, že případné přitvrzení sankcí ze strany EU „by bylo záhodné“.

Ivan Gabal si je jistý tím, že pokud Moskva nechá požadavky unie bez odpovědi, rozhodnutí o sankcích EU na sebe nenechá dlouho čekat. „Pokud Rusko adekvátně nezareaguje, tak sankce přijdou,“ říká pro INFO.CZ bývalý poslanec s tím, že možností je celá řada. „Já bych navrhnul například neúčastnění se mistrovství světa ve fotbale všech zemí EU. Unie je elitní a velmi mocný klub nejbohatších zemí a její slovo má váhu,“ říká s tím, že v případě jednání Evropské unie o povaze případných sankcí by Česko mělo být aktivní – očekává se to od nás a je to i v našem zájmu, říká Gabal.

„Jsou v platnosti sankce za útok na Ukrajinu a tady šlo o útok na civilní osobu v cizí zemi vojenskou bojovou látkou. To znamená, že je to přímé vojenské napadení. A přestože Británie odchází z Evropské unie, je na místě plná podpora, solidarita a nějaká akce. Pokud to Rusy nebude bolet, tak se to příště může stát třeba u nás,“ uzavírá Gabal.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud