REPORTÁŽ: Poroučet matce přírodě. Jak se žije v zemi, kterou můžou z mapy smazat povodně

Lucie Bednárová

S vodou bojují Nizozemci od nepaměti. Velká část území Nizozemska se nachází pod úrovní hladiny Severního moře, a povodně tak představují každodenní nebezpečí. Místní obyvatelé si však na život v neustálém riziku postupně zvykli a dnes je hrozba záplav nechává klidnými. Naprosto věří rozsáhlému systému protipovodňové ochrany, který vyrostl kolem nizozemského pobřeží za posledních několik desítek let.

Měla to být velkolepá událost. Princeznu Beatrix, budoucí královnu Nizozemska, čekala oslava patnáctých narozenin a celá země se chtěla radovat spolu s ní. V sobotu 31. ledna 1953 se lidé zahaleni do teplého oblečení procházeli po pobřeží, aby obdivovali na toto období neobvykle vysoké vlny. Že je moře příliš rozbouřené a začíná se nebezpečně zvedat silný vítr, nikoho neznepokojovalo. Nikdo v tu dobu netušil, že nad Skotskem a severním Německem už začíná zuřit bouře, která žene masy vody směrem k nizozemskému pobřeží. Varovné zprávy, které zachytily místní úřady, se k obyvatelům jihozápadního Nizozemska nikdy nedostaly, protože vichřice přerušila na několik dlouhých hodin veškeré radiové vysílání a spojení.

Bouře v plné síle udeřila uprostřed noci, když lidé spali. Hladina moře v kombinaci s vysokým přílivem, poklesem tlaku a větru o síle orkánu zvedla hladinu moře až o 5,6 metru. Voda protrhla hráze, nebo se přes ně jednoduše přelila, a valila se hlouběji do vnitrozemí. S sebou brala vše, co ji přišlo do cesty.

sinfin.digital