Články odjinud

REPORTÁŽ: Středoškoláky EU zajímá. Informace ale dohledávají na síti, kde je bombardují fake news

1080p720p

Zájem českých štředoškoláků o Evropskou unii naráží na překážky. Základy se sice naučí ve škole, ale podrobnosti a praktické věci, které se jim budou skutečně hodit, si často sami dohledávají na internetu a sociálních sítích. Tam jsou ale vystaveni dezinformacím i zcela smyšleným zprávám, se kterými si mnohdy nevědí rady ani sami učitelé. Studenti rádi debatují o aktuálních problémech, kterým unie čelí, jako je migrace. Zajímají se ale také o vstup Česka do eurozóny a o výhody, které pro ně plynou z volného pohybu v EU.

„Ano, samozřejmě,“ odpovídá sborově skupina středoškolských studentů na můj dotaz, zda pravidelně čtou noviny a zajímají se o to, co se zrovna děje v Evropě. Dodávají, že listují tištěnými médii, stejně jako že nemají problém vyhledat novinky na internetu nebo si je nechat naservírovat do mobilního telefonu, ale především přes sociální sítě. „EU nás zajímá a ve škole máme předmět, kde probíráme aktuality a debatujeme. Často se stává, že někdo přijde s nějakou novinkou a diskuse se pak protáhne na celou hodinu,“ vysvětluje mi mladá dívka. Před malou chvilkou spolu se svou spolužačkou prezentovaly před zbytkem třídy svou pololetní práci věnovanou právě aktuálním tématům.

Manažerská akademie v Berouně, kam dívky chodí, se spolu s dalšími několika stovkami škol po celé republice zúčastnila již druhého ročníku soutěže, která je určená pro studenty druhých a třetích ročníků středních škol. Soutěž uspořádala česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO/ALDE). Zadání spočívalo v otázce „Jak bude vypadat Evropská unie v roce 2035?“, na kterou měli soutěžící odpovídat v digitální formě tak, aby jejich odpověď mohla fungovat na digitálních sítích. Studenti mohli volit mezi textem na facebooku, tweetem, obrázkem na instagramu nebo třeba natočením videa. Berounští vybrali poslední zmíněnou možnost a své video postavili na fiktivním rozhovoru s minulostí, přítomností a budoucností.

„Naši studenti se o EU zajímají, ačkoli není na jejich straně tolik poptávka po historickém kontextu, jako právě po debatě o aktuálních tématech,“ říká k tomu zástupce ředitelky školy Vlastimil Kerl. Nejčastějším podnětem k takovým diskusím je novinka, se kterou na hodinu přijde někdo ze studentů, případně někdo z učitelů. „Někdy to jsou názory, které mají studenti převzaté z domova, jindy z médií. Mnohdy se stává, že studenti spolu nesouhlasí a dostanou se vůči sobě do opozice. Tím si své názory vybrušují a vylepšují, což je na tom to nejpřínosnější,“ dodává Kerl.

1080p 720p 360p
Čeští studenti a jejich postoj k migraci do EU

Czexit by byl krokem do propasti, euro ale nechceme

Jak ukázaly nedávno zveřejněné výsledky průzkumu společnosti STEM věnovaného podpoře EU mezi Čechy, obliba členství v evropské osmadvacítce po odeznění ekonomické a migrační krize opětovně roste – a to takovým tempem, že se po propadu v posledních letech vrací na úroveň z počátku dekády. Z průzkumu vyplynulo, že vstup do EU by nyní podpořilo 53 % lidí a 47 % oslovených by bylo proti. I přesto ale podpora evropskému projektu zůstává křehká a nejistá – „nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají,“ píše se v doprovodném textu k průzkumu.

Podobně to vidí letošní mezinárodní výzkumy Eurobarometru, které na číslech ukazují, že vnímání unie je pozitivnější, a to napříč Evropou. Autoři průzkumu ale dodávají, že v tomto srovnání česká veřejnost stále patří mezi nejkritičtější mezi všemi 28 členskými státy EU. Dodávají, že podobně jsou na tom už jen lidé v Chorvatsku nebo Itálii. Podle Eurobarometru to souvisí především s nízkým zájmem o problematiku nebo vyjádřenou ochotou volit ve volbách do Evropského parlamentu, které budou příští rok v květnu.

Po celé Evropě platí, že EU se dlouhodobě těší největší podpoře mezi mladými lidmi. Česko v tomto ohledu nevybočuje z průměru. Výše zmíněný průzkum STEM ukázal, že celkem 63 % mladých lidí by opětovně podpořilo vstup EU. Na druhou stranu je důležité brát v potaz, že tato věková skupina tvoří necelou pětinu dospělé populace, která navíc tradičně podprůměrně chodí k volbám.

Studenti z berounské střední školy, kteří se podíleli na soutěžním projektu pro kancelář europoslankyně Charanzové, shodně tvrdí, že případný czexit, tedy odchod Česka z EU po vzoru Velké Británie, by byl pro zemi „krokem do propasti“, po kterém by následovala „bída“. Studenti vysvětlují, že udělat něco takového v momentě, kdy se českému hospodářství daří, by byla ekonomická sebevražda. „Česká ekonomika je s EU svázaná. Všechno, tedy i import a export, na EU závisí,“ vysvětluje během společné debaty světlovlasý mladík v červeném tričku.

Jeho spolužák, který se také aktivně zapojuje do improvizované debaty, připomíná, že EU pro něj osobně symbolizuje především volný pohyb po Evropě, o nějž by v důsledku czexitu přišel. „Pro Českou republiku prozatím výhodné zůstávat v EU,“ říká. Když se však debata stočí k tomu, zda by Češi měli v nejbližší době přijmout společnou měnu euro, studenti už takovou jistotu nemají.

„Mělo by to dopad na naši ekonomiku a trvalo by to dlouho, než by se to srovnalo,“ vysvětluje vysoký mladík v bílém sportovním tričku a džínách, který se opírá o mapu Evropy pověšenou na zdi za jeho zády. Spolužáci souhlasí a téměř jednohlasně argumentují, že aktuální platy ve státech, které do EU přistupovaly později, zdaleka neodpovídají jejich úrovni v západoevropských zemích, zejména v sousedním Německu.

Podobné argumenty zaznívaly také při jiné studentské debatě, která se nedávno odehrála v Brně a organizovala ji jiná česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO/ALDE). „O EU se zajímám sám a vím, že v Německu se mají lépe. Líbí se mi také Skandinávie a chtěl bych tam, až skončím školu, pracovat. V EU to jde,“ říká mi o přestávce jeden z mladých účastníků, který studuje na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. Dodává, že informace o možném budoucím pracovním uplatnění v některém jiném členském státě EU si dohledává sám na internetu. „Ve škole to moc neprobíráme,“ vysvětluje.

1080p 720p 360p
Čeští studenti a jejich postoj k euru

Studenty ovlivňují fake news a učitelé neví, co s tím

Samostatný předmět o EU a její integraci na středních školách v České republice s největší pravděpodobností nenajdeme, ale studenti mají možnost se o problematice dozvědět z několika různých hodin, například moderních dějin, zeměpisu, základů společenských věd nebo třeba politologie – záleží na typu školy a jejích osnovách a programech. „Na českých středních školách se samozřejmě vyučuje podle osnov i učebnic, kde je to dobře popsané. Mnoho studentů ale má poté velké problémy s historií EU a fungováním jejích institucí, jelikož celkově politologie je zanedbávaná,“ popisuje svou zkušenost Michal Vlček, který dlouhou dobu působil jako asistent pedagoga.

Vlastimil Kesl z berounské manažerské akademie k tomu dodává, že důležité je především to, jak se o problematiku zajímají samotní studenti. „V předmětu s názvem Člověk ve společnosti probíráme aktuální situaci, to znamená problémy a také stav české debaty o výhodách i nevýhodách EU. To je pro studenty asi to nejzajímavější,“ říká.

„Se studenty jsem se o tématu EU bavil sám o sobě. Často mi také psali na můj facebookový účet. Politickému, společenskému a zahraničnímu dění jsem věnoval i suplující hodiny,“ vysvětluje Vlček. Zároveň upozorňuje na to, že právě mladí lidé ve školním věku, kteří využívají internet a sociální sítě, se mohou snadno stát oběťmi dezinformací a fake news, které se tu šíří. „Studenti si něco přečtou na internetu a nenechají si to vymluvit,“ říká Vlček. Mnohdy se stává, že ani sami učitelé nevědí, jak se k takovému problému postavit.

„Vzhledem k tomuto tématu je důležitá výuka mediální gramotnosti, ke které zatím není moc kvalifikovaných pedagogů. Výuka tohoto předmětu by však oživila, či spíše zlepšila výuku předmětů, jako jsou dějepis, zeměpis, občanská nauka. Navíc by velmi pomohlo naučit děti vyhledávat informace na internetu bez použití Wikipedie. Dle ministerstva školství je sice předmět povinný, ale často rozmělněný a tím méně významný,“ říká Vlček.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud