Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok do voleb do Evropského parlamentu: Zjišťovali jsme, jak se na ně připravují politické strany

Rok do voleb do Evropského parlamentu: Zjišťovali jsme, jak se na ně připravují politické strany

Volit poslance do Evropského parlamentu budeme v Evropě přesně za rok. První českou politickou stranou s jasnou kompletní sestavou, která se v jejích barvách bude ucházet o přízeň voličů, jsou od víkendu lidovci. Jak jsou na tom se sestavováním kandidátní listiny další partaje? Kdy oznámí jména svých lídrů a kdy začnou pracovat na programech? INFO.CZ se jich zeptalo a tady je výsledek.

Jak už jsme dříve psali, první českou politickou stranou, která oznámila jména svých kandidátů do voleb do Evropského parlamentu, jsou lidovci (KDU-ČSL). Partaj o víkendu rozhodla, že jedničkou na kandidátce bude dosavadní europoslanec Pavel Svoboda. Druhé a třetí místo obsadili jeho kolegové v poslaneckých lavicích – Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Strana sice ještě nemá sepsaný volební program, ale hlavní témata zná už dnes. Podle Svobody jimi bude otázka bezpečnosti a řešení migrační krize. Lidovci dále požadují, aby Česko zůstalo v EU, protože pro členství v ní podle nich neexistuje alternativa.

Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek o víkendu zmínil to, že strana stále zvažuje, jestli kandidátní listinu nesestaví společně s TOP 09 a Starosty a nezávislými (STAN). Obě strany takto společně kandidovaly v roce 2014.

Místopředseda STAN Radim Sršeň probíhající rozhovory mezi stranami potvrdil. „Podle toho, jak dopadnou, tak se budeme rozhodovat co dál. Tedy, zda do voleb půjdeme s někým dalším, nebo sami,“ řekl redakci. Jasno by starostové chtěli mít do léta. „Pak budeme pracovat na programu. Odhaduji, že by se tak mělo stát v září,“ pokračuje Sršeň.

TOP 09 je podle Miroslava Hlaváče z tiskového oddělení nyní ve fázi, kdy výkonný výbor strany vyhlásil nominace do voleb do Evropského parlamentu. „Nyní budou mít členové, místní, regionální a krajské organizace prostor pro své nominace a nejdéle do 30. listopadu 2018 bude kandidáty schvalovat výkonný výbor,“ napsal v mailu Hlaváč.

Volby do Evropského parlamentu prim nehrají, nyní jde o komunální a senátní volby

Podobně jsou na tom i ostatní strany. Určité debaty probíhají i v hnutí ANO, podle zjištění redakce ale nemají zatím žádné konkrétní závěry.

Pro sociální demokraty (ČSSD) jsou volby do Evropského parlamentu, které po celé Evropě proběhnou v rozmezí 23. až 26. května 2019, podle jejich slov „důležité“, protože se považují za „proevropský smýšlející stranu“. Jejich mluvčí Petr Vurbs ale zároveň dodává, že nyní nejsou největší prioritou. „Především se soustředíme na vnitrostranické referendum a podzimní volby – komunální a senátní,“ uvedl. Obměna třetiny senátorů a komunální volby se budou konat 5. a 6. října 2018. „Už teď můžeme předpokládat, že kampaň bude založena primárně na zlepšování vztahu mezi našimi občany a EU,“ dodal.

Aktuálně v popředí zájmů nejsou volby do Evropského parlamentu ani pro občanské demokraty. „Nyní se soustředíme na podzimní senátní a komunální volby. Příprava voleb do Evropského parlamentu a tedy i související sestavování kandidátek bude zahájena až následně,“ řekla redakci mluvčí strany Jana Havelková. 

Podobná situaci panuje i u Svobodných. „Primární volby, ve kterých kandidáty včetně lídra vyberou v elektronické volby členové a registrovaní příznivci Svobodných, budeme mít pravděpodobně na přelomu roku,“ vysvětluje tiskový mluvčí strany Martin Rumler.

Jasno o kandidátech do Evropského parlamentu bude na podzim

Komunisté (KSČM) už návrhy na kandidáty do voleb do Evropského parlamentu sesbírali na okresních a krajských konferencích před nedávným sjezdem. O jejich pořadí bude rozhodovat ústřední výbor na podzim – tedy opět po obecních a senátních volbách.

„Eurovolby jsou z pohledu uskutečňování pirátského programu nejdůležitější volby, protože EU reguluje klíčové zákony z hlediska ochrany tzv. duševního vlastnictví nebo sledování internetu,“ řekl pro INFO.CZ poslanec a šéf zahraničního odboru Pirátů Mikuláš Peksa. „Kandidátní listiny volí celostátní fórum v tajném online hlasování. Předpokládáme, že volba proběhne souběžně s jeho fyzickým zasedáním v průběhu podzimu, aby voliči měli možnost se kandidátů zeptat na jejich vizi. Přesný termín volby ale zatím není stanoven,“ dodal. 

V EU probíhají volby do Evropského parlamentu jednou za pět let. Česko má nyní 21 křesel. V těch posledních, které proběhly v roce 2014, se těsně nejúspěšnějším podle zisku voličských hlasů stalo hnutí ANO, když získalo čtyři mandáty. Stejný počet křesel připadlo i koalici TOP 09 a STAN. Také sociální demokraté získali čtyři mandáty. Komunisté mají, stejně jako lidovci, tři europoslance, ODS dva a Svobodní jednoho. Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. 

Europarlament bude mít nově po odchodu Velké Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Počet mandátů se ale v případě Česka nezmění. 

Jak ukázal nejnovější průzkum, který si nechal zpracovat Evropský parlament, téměř čtvrtina oslovených Čechů uvedla správně datum, kdy se příští rok budou konat volby do Evropského parlamentu. Zájem o ně ale má pouze 21 % dotázaných, zatímco na celoevropské úrovni téměř jedna polovina respondentů. Češi si jako hlavní téma voleb představují bezpečnost – během dotazování uvedli coby stěžejní témata boj s terorismem, přistěhovalectví nebo ochranu vnějších hranic. V Evropě obecně rezonuje ještě nezaměstnanost mladých lidí a ekonomický růst.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1