Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok do voleb do Evropského parlamentu: Zjišťovali jsme, jak se na ně připravují politické strany

Rok do voleb do Evropského parlamentu: Zjišťovali jsme, jak se na ně připravují politické strany

Volit poslance do Evropského parlamentu budeme v Evropě přesně za rok. První českou politickou stranou s jasnou kompletní sestavou, která se v jejích barvách bude ucházet o přízeň voličů, jsou od víkendu lidovci. Jak jsou na tom se sestavováním kandidátní listiny další partaje? Kdy oznámí jména svých lídrů a kdy začnou pracovat na programech? INFO.CZ se jich zeptalo a tady je výsledek.

Jak už jsme dříve psali, první českou politickou stranou, která oznámila jména svých kandidátů do voleb do Evropského parlamentu, jsou lidovci (KDU-ČSL). Partaj o víkendu rozhodla, že jedničkou na kandidátce bude dosavadní europoslanec Pavel Svoboda. Druhé a třetí místo obsadili jeho kolegové v poslaneckých lavicích – Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Strana sice ještě nemá sepsaný volební program, ale hlavní témata zná už dnes. Podle Svobody jimi bude otázka bezpečnosti a řešení migrační krize. Lidovci dále požadují, aby Česko zůstalo v EU, protože pro členství v ní podle nich neexistuje alternativa.

Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek o víkendu zmínil to, že strana stále zvažuje, jestli kandidátní listinu nesestaví společně s TOP 09 a Starosty a nezávislými (STAN). Obě strany takto společně kandidovaly v roce 2014.

Místopředseda STAN Radim Sršeň probíhající rozhovory mezi stranami potvrdil. „Podle toho, jak dopadnou, tak se budeme rozhodovat co dál. Tedy, zda do voleb půjdeme s někým dalším, nebo sami,“ řekl redakci. Jasno by starostové chtěli mít do léta. „Pak budeme pracovat na programu. Odhaduji, že by se tak mělo stát v září,“ pokračuje Sršeň.

TOP 09 je podle Miroslava Hlaváče z tiskového oddělení nyní ve fázi, kdy výkonný výbor strany vyhlásil nominace do voleb do Evropského parlamentu. „Nyní budou mít členové, místní, regionální a krajské organizace prostor pro své nominace a nejdéle do 30. listopadu 2018 bude kandidáty schvalovat výkonný výbor,“ napsal v mailu Hlaváč.

Volby do Evropského parlamentu prim nehrají, nyní jde o komunální a senátní volby

Podobně jsou na tom i ostatní strany. Určité debaty probíhají i v hnutí ANO, podle zjištění redakce ale nemají zatím žádné konkrétní závěry.

Pro sociální demokraty (ČSSD) jsou volby do Evropského parlamentu, které po celé Evropě proběhnou v rozmezí 23. až 26. května 2019, podle jejich slov „důležité“, protože se považují za „proevropský smýšlející stranu“. Jejich mluvčí Petr Vurbs ale zároveň dodává, že nyní nejsou největší prioritou. „Především se soustředíme na vnitrostranické referendum a podzimní volby – komunální a senátní,“ uvedl. Obměna třetiny senátorů a komunální volby se budou konat 5. a 6. října 2018. „Už teď můžeme předpokládat, že kampaň bude založena primárně na zlepšování vztahu mezi našimi občany a EU,“ dodal.

Aktuálně v popředí zájmů nejsou volby do Evropského parlamentu ani pro občanské demokraty. „Nyní se soustředíme na podzimní senátní a komunální volby. Příprava voleb do Evropského parlamentu a tedy i související sestavování kandidátek bude zahájena až následně,“ řekla redakci mluvčí strany Jana Havelková. 

Podobná situaci panuje i u Svobodných. „Primární volby, ve kterých kandidáty včetně lídra vyberou v elektronické volby členové a registrovaní příznivci Svobodných, budeme mít pravděpodobně na přelomu roku,“ vysvětluje tiskový mluvčí strany Martin Rumler.

Jasno o kandidátech do Evropského parlamentu bude na podzim

Komunisté (KSČM) už návrhy na kandidáty do voleb do Evropského parlamentu sesbírali na okresních a krajských konferencích před nedávným sjezdem. O jejich pořadí bude rozhodovat ústřední výbor na podzim – tedy opět po obecních a senátních volbách.

„Eurovolby jsou z pohledu uskutečňování pirátského programu nejdůležitější volby, protože EU reguluje klíčové zákony z hlediska ochrany tzv. duševního vlastnictví nebo sledování internetu,“ řekl pro INFO.CZ poslanec a šéf zahraničního odboru Pirátů Mikuláš Peksa. „Kandidátní listiny volí celostátní fórum v tajném online hlasování. Předpokládáme, že volba proběhne souběžně s jeho fyzickým zasedáním v průběhu podzimu, aby voliči měli možnost se kandidátů zeptat na jejich vizi. Přesný termín volby ale zatím není stanoven,“ dodal. 

V EU probíhají volby do Evropského parlamentu jednou za pět let. Česko má nyní 21 křesel. V těch posledních, které proběhly v roce 2014, se těsně nejúspěšnějším podle zisku voličských hlasů stalo hnutí ANO, když získalo čtyři mandáty. Stejný počet křesel připadlo i koalici TOP 09 a STAN. Také sociální demokraté získali čtyři mandáty. Komunisté mají, stejně jako lidovci, tři europoslance, ODS dva a Svobodní jednoho. Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. 

Europarlament bude mít nově po odchodu Velké Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Počet mandátů se ale v případě Česka nezmění. 

Jak ukázal nejnovější průzkum, který si nechal zpracovat Evropský parlament, téměř čtvrtina oslovených Čechů uvedla správně datum, kdy se příští rok budou konat volby do Evropského parlamentu. Zájem o ně ale má pouze 21 % dotázaných, zatímco na celoevropské úrovni téměř jedna polovina respondentů. Češi si jako hlavní téma voleb představují bezpečnost – během dotazování uvedli coby stěžejní témata boj s terorismem, přistěhovalectví nebo ochranu vnějších hranic. V Evropě obecně rezonuje ještě nezaměstnanost mladých lidí a ekonomický růst.

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1