Zákaz pomazánkového másla, zakřivených okurek a banánů nebo povinně balené koblihy. Podobných mýtů o EU koluje v českém mediálním prostoru nespočet a v poslední době přibývají. „Pokud se tam jednou dostanou, jen těžko se s nimi něco dělá,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ šéfka zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková. Jaké jsou osvědčené recepty a fungují vůbec? Proč se v Česku panikařilo kvůli zavádění nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)? Může se něco podobného opakovat i u jiné legislativy a dá se tomu předejít? A proč Češi patří k nejvíce euroskeptickým národům v EU?
Od února letošního roku působíte jako vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR. Co je náplní vaší práce?
Naše role spočívá ve zprostředkovávání toku informací mezi Evropskou komisí a Českem. Znamená to, že informujeme kolegy v Bruselu o tom, co se tady u nás děje, a zároveň se snažíme lidem, odborné veřejnosti a také médiím vysvětlovat, co dělá Evropská komise a na čem zrovna pracuje.
Co říkáte na debatu o EU, která se v Česku vede?
Znepokojuje mě, že tu o EU panuje spousta mýtů. V době, která nahrává dezinformacím, je docela oříšek s tím bojovat.
Co konkrétně se vám v této debatě nelíbí?
V první řadě bych chtěla říct, že jsem ráda, že se debata o EU docela intenzivně otevřela. Nevadí mi tolik její stav, jako spíše celkové povědomí o EU v české společnosti. Pokud se podíváme na čísla, tak není žádným tajemstvím, že Češi patří v Evropě k největším euroskeptikům. Je otázka, proč tomu tak je. Netroufala bych si tvrdit, že za kořeny české skepse jsou pouze a jenom iracionální důvody, ale jsou tu prvky, které jsou objektivně dané. Ve veřejném prostoru a v médiích se o EU vyskytuje právě spousta nepřesných informací a někdy i lží.
Čím je to způsobeno?
Souvisí to s historií a se stavem politické komunikace. Bylo tu období, kdy si vysoce postavení ústavní činitelé a řada politiků z protievropské rétoriky udělali vlastní politický projekt a agendu. Postupně to přijaly další politické kruhy a média. To se projevilo v tom, že se tu zakořenilo vnímání EU jako cizího elementu. A dodnes tady slyšíme „my versus oni“ a „Brusel zakázal to a Brusel nakázal tamto“. Podle mne je to jeden z vůbec největších mýtů, který tady panuje. Česko je součástí evropského rozhodovacího procesu ve všech jeho vrstvách a příští rok to bude už 15 let, co jsme do EU vstoupili. Velký problém také vidím v tom, že tady často řešíme jednotlivosti a zapomíná se na celek.
