Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Salvini přistoupil na plán Německa o vracení migrantů. Dohodu i tak dokáže prodat doma, říká expert

Salvini přistoupil na plán Německa o vracení migrantů. Dohodu i tak dokáže prodat doma, říká expert

Mise německého ministra vnitra Horsta Seehofera, který se snaží přimět evropské země k podpoře jeho plánu pro zvládání migrace, začíná dostávat první obrysy. Během včerejší schůzky s Matteem Salvinim se mu podařilo italský protějšek přesvědčit, aby Itálie přijímala zpět migranty z rakousko-německé hranice. Právě Itálie je pro Seehoferovy vize o nové migrační politice klíčovou zemí, ještě v úterý však Salvini o navracení běženců nechtěl ani slyšet. Co stojí za tímto obratem?

„Pokud by nám Rakušané a Němci pomohli uzavřít vnější hranice EU, místo aby nám posílali zpět migranty, posunuli bychom se vpřed,“ řekl v úterý Salvini římskému listu Il Messaggero s tím, že Itálie zpět migranty z německo-rakouské hranice přijímat nebude. Právě na tom však stojí plán Horsta Seehofera, který před měsícem rozpoutal v Německu hlubokou politickou krizi. Tu se německé vládě podařilo zažehnat minulý týden poté, co se vládní strany CDU, CSU a sociální demokraté (SPD) dohodly na zpřísnění migrační politiky.

Kompromis německé koalice, který odmítl zřízení nových „uzavřených táborů“ na hranicích, mimo jiné počítá právě s navracením migrantů do ostatních unijních zemí – především do Itálie a Řecka, kam žadatelé o azyl nejčastěji připlouvají. Seehofer od počátku přiznával, že jednání s těmito dvěma zeměmi nebude nic snadného, což se zpočátku také potvrdilo.

Salvini, který dlouhodobě prohlašuje, že Itálie už nebude „uprchlický tábor Evropy“, Seehoferův plán razantně odmítal a svá slova potvrdil ještě v úterý v rozhovoru pro list Il Messaggero. V něm zdůraznil, že Itálie v žádném případě nebude zpátky přijímat migranty, kteří se vydali dál na sever. „To je to poslední, co by mohlo nastat,“ nechal se slyšet italský ministr vnitra a šéf protiimigrační Ligy. Včera ale Salvini obrátil.

Po společném jednání Seehofera se Salvinim totiž německý ministr vnitra novinářům sdělil, že Itálie a Německo uzavřou smlouvu o vracení žadatelů o azyl do konce července, nebo počátkem srpna. Italský ministr vnitra nicméně hned dodal, že podmínkou takové dohody je ochrana vnějších hranic unie. „Než Itálie přijme jediného migranta, chceme, aby Evropa chránila vnější hranice. Až se tohle stane realitou, můžeme se bavit o zbytku,“ prohlásil Salvini. Podle odborníka na německou politiku Martina Mejstříka jde o obchod, který mohou oba doma prodat jako úspěch.

„Salviniho problém je ten, že požadavky, se kterými přišel do Evropy, jsou tak nepřijatelné, že ho s nimi ostatní země poslaly někam. Musí si tedy hledat někoho, se kterým najde alespoň trochu společnou řeč. Naopak německá strana a zejména Seehofer chtějí ukázat přitvrzení v migrační politice, aby doma uklidnili situaci. Myslím tedy, že to je rozumný kompromis, který budou moct pozitivně prodat v obou zemích a dostáli těm slibům, ke kterým se předtím zavázali,“ říká Mejstřík o včerejší dohodě o dohodě budoucí, kterou Seehofer se Salvinim uzavřeli.

Přestože to ze strany Salviniho znamená v porovnání s minulými dny razantní obrat, dokáže tak z deklarace o lepší ochraně hranic doma udělat vlastní úspěch – a to přesto, že o lepší ochraně hranic se v Evropě hovoří už poslední tři roky, realizace ale vázne. „Samozřejmě efektivita tohoto řešení je věc druhá, ale aspoň nějaká taková deklarace je lidem v Itálii politicky prodejná a voliči pak mohou říkat, že Salvini plní sliby, se kterými u nich uspěl, a že ochranu hranic zařídí,“ dodává Mejstřík pro INFO.CZ.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Otázkou tedy zůstává, jak bude lepší ochrana hranic, která se zároveň stala prioritou rakouského předsednictví v Radě EU, fungovat v praxi. Podle Mejstříka je však Salvinimu jasné, že Itálie nemůže být v boji za novou migrační politiku sama a potřebuje k tomu alespoň některé evropské partner – včetně Německa, kde je podobně jako v Itálii nyní migrace otázkou číslo jedna.

„Itálie musí najít nějakou společnou řeč s ostatními, ať už na bilaterální nebo celoevropské úrovni. Vracení migrantů z Itálie nebo odmítání lodí je dlouhodobě neudržitelná pozice, ale společná ochrana hranic to je něco jiného,“ říká odborník na italskou politiku.

Salvini se Seehoferem se na budoucím uzavření dohody domluvili na okraj neformálního setkání ministrů vnitra v rakouském Innsbrucku. Dnes pak oba jednali také v trojici s rakouským šéfem rezortu Herbertem Kicklem, se kterým se dopoledne shodli právě na nutnosti lépe chránit vnější evropskou hranici a posílení boje proti pašeráctví.

Zatímco si Seehofer schůzku pochvaloval s tím, že díky Německu, Rakousku a Itálii se věci daly do pohybu, Salvini zde zopakoval tvrzení, že méně vyplutí z Libye znamená méně příchodů do EU. Šéf Ligy tak vyzývá k větší podpoře Libye, která by měla migrantům ve vyplouvání směrem do Evropy bránit. Kromě toho by pak podle něj měla být změněna pravidla pro záchranu běženců ve Středozemním moři.

Právě na změnu pravidel pro unijní operace ve Středozemním moři naléhá také italský premiér Giuseppe Conte, který v nedávném rozhovoru pro deník La Stampa také vyzval lodě nevládních organizací ve Středomoří, aby nenarušovaly zásahy libyjské pobřežní stráže.

Humanitární organizace však varují, že Libyi nelze v žádném případě považovat za bezpečnou zemi, a upozorňují na alarmující čísla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Podle nich se jen za poslední čtyři týdny ve Středozemním moři utopilo přes 600 lidí včetně batolat. Tyto tragédie přitom představují polovinu ze všech dosavadních úmrtí v oblasti v roce 2018.

„Evropskou unií podporovaná libyjská pobřežní stráž letos odchytila přibližně deset tisíc lidí, které pak odvedla do detenčních center v Libyi. A to bez ohledu na to, jaký dopad to mělo na jejich životy a zdravotní stav. Přenesení veškeré zodpovědnosti za pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři na libyjskou pobřežní stráž povede jen k dalším úmrtím,“ varují Lékaři bez hranic, jejichž zdravotnický tým operuje na lodi Aquarius, kterou se stovkami migrantů na palubě v červnu odmítla přijmout Itálie i Malta a dnes kotví v přístavu francouzského Marseille. K pátracím a záchranných operacím se loď plánuje vrátit koncem července.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744