Seehofer chce zavírat migranty před deportací do vězení, naráží ale na odpor i plné věznice | info.cz

Články odjinud

Seehofer chce zavírat migranty před deportací do vězení, naráží ale na odpor i plné věznice

Deportace neúspěšných žadatelů o azyl dlouhodobě patří mezi největší problémy, se kterými se německé úřady potýkají při zvládání migrace – množí se případy, kdy odmítnutí žadatelé o azyl v den deportace jednoduše zmizí a úřady je nemohou dohledat. Ministr vnitra Horst Seehofer proto plánuje zpřísnit současná pravidla a migranty před deportací zavírat do vazeb. Seehoferův návrh ale naráží nejen na odpor levice, ale také provozovatelů věznic.

Na omezenou dobu mohou německé úřady uvalit vazbu na odmítnuté žadatele o azyl už dnes, současná pravidla, která se podle Seehofera ukázala jako „nedostatečně efektivní“, ale německý ministr vnitra z Křesťanskosociální unie (CSU) chce ještě zpřísnit. Pokud by se Seehoferovi podařilo návrh ve vládě protlačit, mohli by odmítnutí migranti končit v klasických věznicích. 

Ministr vnitra a šéf CSU, který ještě loni působil také jako premiér Bavorska, se tak snaží reagovat na kritiku veřejnosti. Německým voličům se dlouhodobě nelíbí, že úřady deportace neuspěchaných žadatelů o azyl nezvládají a migranti jim těsně před termínem vyhoštění mizí z dosahu. Většina z jednoho a půl milionu lidí, kteří do Německa přišli od roku 2015, sice dostala určitou formu právní ochrany – ať už status uprchlíka nebo doplňkovou ochranu – desetitisíce dalších by ale zemi měly opustit.

Repatriace neúspěšných žadatelů o azyl do vlasti se však příliš nedaří, a to přesto, že se je úřadu snaží k návratu motivovat zvýšenou podporou, pokud odejdou dobrovolně, nebo pod pohrůžkou nedobrovolné repatriace. To má zlepšit Seehoferův návrh, který se však stává terčem kritiky nejen uvnitř vlády v Berlíně, ale i ze strany šéfů vězeňských zařízení.

Jak pro německou televizi Deutsche Welle upozorňuje Peter Brock, který vede unii pracovníků ve vězeňských službách v Severním Porýní-Vestfálsku, tlak na věznice začal růst už po událostech, které se odehrály v Kolíně nad Rýnem na přelomu roku 2015 a 2016. „Po událostech ze silvestrovské noci v Kolíně se veřejný tlak na věznice zvýšil,“ říká s tím, že od té doby začal růst počet případů lidí odsouzených k odnětí svobody.

Kromě toho se však německé věznice potýkají s řadou dalších závažných problémů, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, užívání drog, ale politická a náboženská radikalizace. Za zdmi 180 německých věznic navíc v posledních letech roste násilí nejen mezi samotnými odsouzenými, ale také proti dozorcům, kterým vězni často vyhrožují nebo je urážejí.

Jen v Bádensku-Württembersku počet útoků na zaměstnance věznic v loňském roce vzrostl na 24 z devíti incidentů v roce 2012, podobný nárůst ale hlásí i další spolkové země jako Sasko. Za mřížemi však dochází také k většímu počtu sebevražd – počet vězňů, kteří si vezmou život, se tak vrací na úroveň z devadesátých let. To vše je způsobeno přeplněností věznic, které nemají dostatek personálu a situaci nezvládají.

Mnohé spolkové země totiž začaly svá vězeňská zařízení v minulosti uzavírat – buď kvůli nedostatku vězňů, nebo kvůli tomu, že zařízení procházela renovací. Počet dostupných míst ve věznicích tak začal klesat, a systém proto nebyl na nápor, který začal sílit v roce 2015, připravený. Jak píše DW, například v Bádensku-Württembersku se v období let 2013-2018 počet vězňů zvýšil z 35 na 48 procent a v Severním Porýní-Vestfálsku z 29 na 36 procent.

Infografika: strach z migraceInfografika: strach z migraceautor: info.cz

Markus Strunk ze ředitelství pro oblast vězeňství v Severním Porýní-Vestfálsku proto považuje Seehoferův návrh posílat odmítnuté žadatele o azyl do přeplněných německých věznic za nepřijatelný. „Evropské právo zakazuje ubytovávat dohromady deportované lidi a zločince…Kromě toho je vězeňský systém přeplněný,“ říká pro Deutsche Welle.

Seehoferův plán proto však odmítají i v Bádensku-Württembersku nebo v Sasku. Jak navíc upozorňuje mluvčí saského ministerstva vnitra Jörg Herold, v Drážďanech funguje detenční zařízení určené pro migranty, kteří mají být deportováni, naplněné ale zdaleka není. Není proto důvod zavírat migranty do věznic.

Nápad Seehofera, který je jedním z hlasitých kritiků migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, tedy nesklízí velký úspěch a stále není jisté, zda se mu ho podaří ve vládě protlačit. Proti plánu se staví především sociální demokraté (SPD), kteří razí o poznání vstřícnější politiku vůči migrantům, než jejich koaliční partneři. Jak pro německý Bild řekl poslanec za SPD Burkhard Lischka, vnitro by se mělo zaměřit za problémy spojené s prováděním současného zákona, spíš než přicházet s novými opatřeními.

Seehoferův plán navíc naráží na další problém – důvodem nezdařených deportací je mnohdy to, že migranti nemají potřebné dokumenty, proto nemohou být vráceni do země původu. To byl případ také teroristy Anise Amriho, který měl být deportován už v roce 2016 a byl také umístěn do vyhošťovací vazby, deportace ale nebyla možná bez platného pasu. Německo proto požádalo Amriho rodné Tunisko, aby pas poslalo a mezitím ho z vazby propustili. V prosinci téhož roku pak Amri vjel do davu lidí, kteří přišli navštívit vánoční trhy v centru Berlína. Dvanáct lidí zabil a dalších víc než padesát zranil.  

Seehoferův návrh proto počítá s tím, že ve vězení by končili migranti, kteří nespolupracují s úřady ve snaze zajistit si doklad totožnosti tak, aby mohli být ze země deportováni. Podle deníku The Telegraph by mohli za mřížemi strávit až šest měsíců. Nutit lidi, aby si došli na ambasádu své rodné země vyzvednout si nový pas, však může být pro některé žadatele o azyl nebezpečné.

Jak už INFO.CZ dříve informovalo, návštěva velvyslanectví může být nebezpečná hlavně pro Syřany, kteří prchli před režimem Bašára Asada. Odpůrci syrského režimu totiž mohou návštěvou ambasády kontrolovanou Asadem ohrozit své příbuzné, kteří v Sýrii zůstali. Jak upozorňují lidskoprávní organizace, rodiny se mohou stát terčem odvety – nejen že mohou být kvůli příbuznému žádajícímu v Německu o azyl vydíráni, hrozí jim také zatčení a podle lidskoprávních aktivistů jim může jít i o život.

„Vzhledem k situaci v Sýrii to vidím jako velmi ohrožující. Konflikt pokračuje a to, že Asadův režim, ví, kde jsou, může rodinné příslušníky na místě ohrozit,“ potvrdila pro INFO.CZ hrozbu, které Syřané v Německu čelí, ředitelka českého Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud