Články odjinud

Situace ve Středomoří je kritická, varuje přes 50 organizací. Přestane EU před krizí zavírat oči?

Situace ve Středomoří je kritická, varuje přes 50 organizací. Přestane EU před krizí zavírat oči?

Situace ve Středozemním moři začíná být neúnosná – za poslední rok zde utonulo přes 2500 migrantů a kvůli tvrdé politice evropských zemí v čele s Itálií navíc ve Středomoří nyní operuje už jen jedna humanitární organizace. Ještě loni jich bylo pět. K tomu všemu evropský lídr protiimigrační politiky Matteo Salvini plánuje zakázat lodím zachraňující migranty vstup do italských vod. Víc než padesátka humanitárních organizací proto v dopise adresovaném unijním lídrům píše, že „situace je urgentní jako nikdy předtím“ a přichází se třemi požadavky, jako je zákaz převážení migrantů zpět do Libye. Mají šanci s novou iniciativou uspět?

Počet lidí přicházejících do Evropy klesl na čísla před migrační krizí, přesto je situace ve Středozemním moři v posledních měsících kritická. Řada evropských zemí – v čele s Itálií a jejím de facto lídrem Matteem Salvinim – přikročila k protiimigračním opatřením, v důsledku nichž se podařilo migraci zmírnit, začíná se však zapomínat na tonoucí se lidi na moři a pravidla mezinárodního práva ukládající vládám po celém světě lidem v nouzi pomoct.

Víc než 50 humanitárních a lidsko-právních organizací, včetně Lékařů bez hranic, SOS Méditerraneé nebo Oxfamu, se proto podepsalo pod společný dopis adresovaný unijním lídrům a evropským ministrům vnitra, ve kterém poukazují na to, jak moc je situace neúnosná. Zatímco loni ve Středomoří operovalo pět organizací zachraňující migranty v nouzi, mezi kterými byla plavidla organizací Proactiva Open Arms, Lifeline nebo Lékaři bez hranic, po sérii restriktivních opatření to je dnes už jen jedna.

„Důsledkem toho je, že se Středozemní moře stává jedním z nejsmrtelnějších moří na světě,“ píší v dopise, ve kterém poukazují na to, že od ledna 2018 se ve Středozemním moři utopilo nejméně 2500 žen, dětí a mužů. Dopis, který byl zaslán mimo jiné do rukou předsedy Evropské rady Donalda Tuska, šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera nebo eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose, dál upozorňuje na to, že se evropské vlády už přes půl roku neúspěšně snaží dohodnout na systému, který by umožnil „bezpečné vyloďování přeživších“ na evropské půdě.

Italská vláda v čele s Hnutím pěti hvězd a protiimigrační Ligou, ale i vlády dalších zemí, jako je Malta, začaly uzavírat své přístavy humanitárním lodím zachraňujícím migranty. Proto podle dopisu přichází „bolestivé debaty“ unijních zemí pokaždé, když se podaří ve Středomoří zachránit migranty v nouzi. Lodě pak i několik týdnů hledají přístav, kde by se zachráněnými lidmi mohly zakotvit. Kvůli uzavírání přístavů však neskončily s operacemi ve Středomoří jen neziskové organizace – hrozí také ukončení unijní mise Sophia, která vznikla v roce 2015 na žádost tehdejší italské vlády.

Migrace

„Námořní misi EU ve Středomoří – operaci Sophia – hrozí, že bude muset skončit, protože se evropské vlády nedokáží dohodnout na tom, kde mají být zachránění lidé vyloděni. Současně s touto situací evropské vlády vyvíjejí nepřiměřený tlak na organizace občanské společnosti, které ve Středomoří provádějí pátrací a záchranné operace. Místo aby podporovaly tyto aktivity ve snaze zachránit lidské životy, se řada členských států EU snaží jim fungování ztížit,“ píše se v dopise s tím, že vlády proti organizacím vedou právní spory a brání jim ve vylodění.

Organizace navíc kritizují, že jsou migranti zachycení ve Středomoří často nuceni se vrátit do Libye – tam většinou končí v detenčních centrech, kde jsou zneužíváni, mučeni a prodáváni jako otroci. „Podle agentury OSN pro uprchlíky bylo v roce 2018 vráceno do Libye víc než 15 000 lidí. Podle mezinárodního práva přitom mají být lidé zachránění na moři odvezeni do nejbližšího bezpečného přístavu, kde s nimi bude zacházeno s respektem a bude jim nabídnuta ochrana,“ píší organizace, které vyzývají Evropu, aby začala jednat. O problému by se podle nich mělo jednat na nejbližším zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.

Konkrétně pak požadují tři věci: podporovat záchranné operace a otevřít lodím své přístavy; přijmout pravidla pro vyloďování včetně distribučního klíče pro přerozdělování zachráněných mezi členské státy, dokud nebude přijata reforma dublinského systému; a zastavit navracení migrantů do Libye, kde jsou migranti zadržováni v otřesných podmínkách. Unie by proto měla pozastavit spolupráci s libyjskou pobřežní stráží, dokud Libye neukončí svévolného zadržování migrantů do detencí. „Situace se stává urgentní jako nikdy předtím a vyzýváme vás, abyste podnikli okamžitá opatření,“ uzavírají organizace.

O lidech v nouzi se už nemluví

Jak pro INFO.CZ říká odborník na migraci z Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth, podobná reakce humanitárních organizací se dala čekat a evropské země by podle něj na výzvu neziskových organizací rozhodně měly reagovat.  

„Myslím, že se k něčemu takovému schylovalo, protože ta situace se stává opravdu neudržitelnou. Nebezpečí, že lidé ve Středomoří zahynou, roste – přestože lidí přichází do Evropy méně, více lidí na cestě utone. Do toho tu máme rostoucí politický tlak na humanitární lodě, které se dosud snažily pomáhat lidem na moři. Dělají to v souladu s mezinárodním právem, přesto jsou terčem útoků ze strany Itálie i dalších vlád a institucí, řada z nich proto byla nucena se z moře stáhnout. Což ve výsledku vede k nárůstu počtu utonulých migrantů,“ popisuje Jungwirth.

„Tato spirála, která se tu v poslední době nastavila, logicky vede k odezvě, která je potřeba a já bych byl velmi rád, kdyby to evropské vlády reflektovaly a podařilo se jim najít způsob, kterým by zachránění lidé mohli být vyloděni na evropské půdě a následně ve zrychleném procesu byli odlišeni ti, jejichž žádost o azyl je zjevně neopodstatněná od těch, kteří by měli projít standardním azylovým řízením. Tato věc nám ale naráží na složité politické reality, kdy Itálie se tváří velmi nepříčetně vůči tomu vyloďovat lidi na svých březích a ostatní členské státy jsou ochotné pomoci, ale většinou jen na nějaké ad hoc bázi,“ dodává s tím, že systémové řešení Evropě stále chybí.  

Unijní ministři vnitra budou mít příležitost na dopis reagovat ve čtvrtek 7. února, na kdy je naplánováno neformální setkání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v rumunské Bukurešti. Je ale otázkou, jestli dopis víc než 50 organizací bude mít dostatečnou váhu pro to, aby na něj ministři reagovali, nebo to je jen házení hrachu na zeď. Odborník na migraci však věří, že dopis má šanci dát věci do pohybu.  

„Pevně doufám, že se tím budou zabývat, protože je potřeba si přiznat, že debata byla v poslední době pouze o tom, jak zabránit lidem vyplout, ale nejrůznější závazky a základní humanita státům přikazuje, aby lidi, kterým na moři hrozí utonutí, zachránily. Další věc je pak to, jak bude procesována jejich případná azylová žádost. Debata se však stočila pouze k tomu, jak zabránit vyplutí a už se najednou nemluví o lidech na moři, kteří dál vyplouvají. Doufám proto, že iniciativa by tenhle aspekt mohla opět přinést na politický stůl,“ říká Jungwirth.

Salvini chce lodě stopnout už před italskými vodami

Zveřejnění dopisu humanitárních organizací přichází den poté, co Salvini oznámil, že chce zakázat humanitárním lodím vstupovat do italských výsostných vod. „Pracujeme na opatření, která omezí možnost vstoupit do italských vod,“ konstatoval italský ministr vnitra podle AFP a dodal, že nepůjde o námořní blokádu, ale o aplikaci „platných zákonů“.

Zdroje z italského ministerstva vnitra se přitom odvolávají na 83. paragraf zákona, který reguluje vnitrozemskou a námořní plavbu a italský vzdušný prostor. „Ministerstvo dopravy může omezit, nebo zakázat tranzit či zakotvení obchodních lodí v teritoriálních vodách z důvodu veřejného pořádku,“ stojí v první části paragrafu. Důvodem takového opatření přitom může být ochrana životního prostředí a bezpečnost námořní dopravy.

„Podle mezinárodního práva tohle proveditelné rozhodně není, protože pokud se podíváte na relevantní úmluvy, dočtete se, že když je loď na moři v nouzi, jiná loď je povinná jí pomoct a následně lidi dopravit do nejbližšího bezpečného přístavu. To italské vnitrostátní právo nemůže přebýt – je to princip, který se koneckonců uplatňuje už léta a je to jeden ze základních principů jednání na moři,“ komentuje pro INFO.CZ Salviniho plán Jungwirth.

Podle odborníka však bude zajímavé sledovat, jak by případný zákaz vplutí do italských vod v praxi vypadal – v takovém případě se totiž dá očekávat i další střet mezi unijními zeměmi. „Situace je velmi vypjatá a předpokládám, že bude vypjatá i politicky, protože pokud lidé nebudou převezeni do Itálie, pravděpodobně budou převáženi do jiných evropských zemí a je pak na diskusi členských států, aby našly nějaké východisko, jak se o lidi spravedlivě postarat – ať už krátkodobě, nebo dlouhodobě ve smyslu vyřízení azylových žádostí. V tom má Česká republika obrovský dluh, protože dosud neudělala vůbec nic,“ uzavírá odborník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud