Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Snížit počet členů komise, konec přesunů do Štrasburku. Rakouský premiér vybízí EU ke škrtům

Snížit počet členů komise, konec přesunů do Štrasburku. Rakouský premiér vybízí EU ke škrtům

Instituce Evropské unie by měly jít příkladem členským zemím a začít šetřit. V rozhovoru poskytnutém německému listu Die Welt to dnes řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země 1. července převezme předsednictví Rady EU. Brusel by měl podle lidoveckého politika snížit třeba počet členů Evropské komise a Evropský parlament by se měl přestat na svá plenární zasedání přesouvat do Štrasburku.

"Myslím si, že chceme-li v Evropě šetřit, měl by jít Brusel příkladem a škrtat i ve správních nákladech," uvedl Kurz. Například snížení počtu členů Evropské komise ze současných 28 na 18 by podle něj vedlo nejen k úsporám, ale i ke zlepšení efektivity práce unijní exekutivy. Post eurokomisařů by se podle něj měl obsazovat na základě "spravedlivého rotačního principu".

Snížení počtu eurokomisařů a zavedení rotačního principu podpořila v pondělí také německá kancléřka Angela Merkelová. Podobnou reformu prosazuje také Francie. Podle agentury DPA se ale nedá čekat, že by se redukci počtu eurokomisařů podařilo prosadit před vznikem příští komise na podzim příštího roku.

Na čase je podle rakouského kancléře ukončit i "nesmyslné" stěhování Evropského parlamentu, který se na plenární zasedání přesouvá do francouzského města Štrasburku. Změnu tohoto systému by musely odsouhlasit všechny členské země EU a všechny dosavadní pokusy o zrušení pravidelného stěhování zatím ztroskotaly na odporu Paříže, upozornila DPA. Také Kurz přiznal, že se Francie "navzdory pokrokovosti Emmanuela Macrona sídla ve Štrasburku asi nikdy dobrovolně nevzdá".

Rakouská vláda patří k největším kritikům nového návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který předložila v květnu Evropská komise. Alpská republika, která je členem evropského bloku od roku 1995 a Radě předsedalo již v letech 1998 a 2006, převezme předsednictví na počátku července od Bulharska. Na počátku příštího roku Rakousko otěže EU předá Rumunsku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1