Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sociální demokracie v celé Evropě hledá nový příběh. Ten starý už na voliče nefunguje

Sociální demokracie v celé Evropě hledá nový příběh. Ten starý už na voliče nefunguje

Zatímco se špičky ČSSD hádají, kdo může za neúspěch strany v nedávných senátních a komunálních volbách, skutečné příčiny propadu sociální demokracie budou zřejmě mnohem hlubší. Sociální demokraté totiž vyklízejí pozice na politické scéně prakticky v celé Evropě. Podle některých politologů je to prostě tím, že jejich dějinná úloha po více než sto letech skončila.

Hnutí, které bylo prakticky od svého vzniku bojovníkem za vyšší sociální jistoty a obhájcem práv pracujících, se v mnoha zemích dostalo do těžké krize. A je přitom jedno, zda v v čele sociálních demokratů stojí jako v Česku údajně málo výrazný Jan Hamáček nebo jeho zase extrémně výrazná německá kolegyně Andrea Nahlesová.

Důkazem mohou být například nedělní zemské volby v Bavorsku. V Mnichově, kde mají sociální demokraté svého starostu a kde před pěti lety ve stejných volbách vyhráli se čtyřicetiprocentním ziskem, jim letos dalo důvěru jen 13,6 % voličů. A německá SPD se propadla za vítězné Zelené i druhou CSU.

„Co se děje?,“ ptají se špičky SPD.  A nejsou samy. Ve Francii, jedné z bašt sociální demokracie, skončila tradiční socialistická strana v posledních parlamentních volbách až na čtvrtém místě, když jí zbylo jen 31 (!) z původních 280 mandátů. V Řecku se socialistická strana PASOK pohybuje pod pětiprocentní hranicí volitelnosti, v Nizozemí obsadili v posledních volbách do parlamentu sociální demokraté sedmé místo s 5,7 %. hlasů, když přišli o tři čtvrtiny svých voličů. A v celé EU už je jen osm států, které mají v čele sociálně-demokratického premiéra. Socialistický „armagedon“ pokračuje.

V zemích se silnou sociálně demokratickou tradicí, jako jsou Německo nebo Rakousko, se tak už začíná nahlas mluvit o tom, že nejde o žádný momentální výkyv, ale o možný začátek konce sociální demokracie jako nejvýznamnějšího politického hnutí v Evropě. „Osvobození pracujících ze řetězů je za námi, boj za sociální stát byl úspěšný. Tyto příběhy už nefungují. Sociální demokracie nutně potřebuje nový příběh,“ řekl v debatě rakouského deníku Der Standard rakouský politolog Peter Filzmaier.

S tímto názorem souhlasí i mnoho dalších odborníků na politické dějiny. „Sociální demokracii chybí už roky jasná vize, jak si představuje společnost v 21. století. Z jejich strany neexistuje žádná myšlenka, žádný návrh, jen pragmatická každodenní politika,“ řekl německý politolog Uwe Jun. Sociální demokracie podle něj trpí tím, že nedokázala otevřít žádné jiné velké téma kromě sociální spravedlnosti.

Jenže co by mělo být? Mnozí komentátoři potvrzují, že sociální demokracie to má a zřejmě bude mít se svou reformou mnohem složitější než pravicové strany. Příkladem může být třeba přístup k migraci. „Jestliže sociální demokraté ve snaze zalíbit se voličům přitvrzují svůj postoj vůči migrantům. volič se nutně musí ptát: proč bych měl volit socialisty s nacionalisticky-pravicovým programem? To mohu přece volit rovnou nacionalistické strany,“ napsaly noviny Oberöstereischische Nachrichten.

Navíc se sociální demokracie dostává do nelichotivé pozice někoho, kdo mění své základní zásady  podle toho, jak se mění momentální nálady ve společnosti. A to třeba i v otázce přístupu k migraci. Eduard Harant, rakouský miliardář českého původu, před lety autorovi tohoto článku vysvětloval, proč vlastně on i řada dalších movitých Rakušanů s českými kořeny, sponzorují a volí sociální demokracii. „Protože když sem naše rodina přišla, oni byli jediní, kteří nám pomáhali a přijali nás mezi sebe. Všechny ostatní strany se na nás dívaly skrz prsty,“ řekl Harant.

Může se ní ze sociální demokracie stát najednou „protiimigrační“ strana, aniž by ztratila svou tradiční identitu? A pokud ji chce dobrovolně ztratit, čím jiným chce oslovit voliče? Bývalý rakouský kancléř a předseda rakouské SPÖ Christian Kern se domnívá, že sociální demokraté by měli nově cílit zejména na oblast rovných příležitostí. Tedy postavit svůj program na snaze, aby nové technologie, které mění svět, nesloužily k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, ale naopak ve prospěch celé společnosti.

Jenže i tenhle nový příběh je podle některých politologů na dnešní dobu příliš složitý a těžko uchopitelný, A nemůže konkurovat „úderný heslům“ nově založených politických stran stran a hnutí, prvoplánově bojujícím proti migraci, korupci nebo byrokracii v EU.

O tom, jak složitá je dnes pozice sociální demokracie, svědčí paradoxně i fakt, že sociální demokratům nestačí k zastavení pádu ani jejich úspěchy v některých velkých městech. Podle nedávné studie švýcarského novináře Patrika Togweilera vládne nad naprostou většinou světových metropolí s nejvyšší kvalitou života „rudá vlajka“. Rozbor vychází ze statistiky společnosti Mercer, sestavující na základě několika kritérií žebříček měst, v nichž se jejich obyvatelům nejlépe žije.

V tomto hodnocení už deset let vítězí rakouská Vídeň, v níž od druhé světové války ve volbách nevyhrál nikdo jiný než sociální demokraté, Přesto ale i tam sociální demokracie v posledních letech oslabuje. Na druhé místě následuje opět „sociálně-demokratický“ Curych a podobně „levicově orientovaný“ novozélandský Auckland. Starostu ze sociální demokracie má zatím i čtvrtý Mnichov a pátý kanadský Vancouver. Naprostá většina měst v první dvacítce je vedena socialisty.

Ani tenhle nesporný fakt ale paradoxně neznamená pro uvadající sociálně-demokratické hnutí potřebnou reklamu. Jako by se voliči odvraceli už od samotné značky, nikoliv jen on toho, co vlastně dnes představuje. „Sociální demokracie ztratila poprvé od svého založení charakter lidové strany,“ napsal už dříve německý deník Focus. I řada německých politických komentátorů marně hledá odpověď na otázku, čím a jak by bylo možné sociálně-demokratické hnutí, které psalo dějiny 20. století, oživit i ve století následujícím. Pouze jedna věc je podle nich, jak se zdá, jistá. Sociální demokraté se mohou změnit, najít nové výzvy, nová hesla i novou politiku. Otázkou ale zůstává, zda to pak ještě budou sociální demokraté.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867