Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Solidarita, migrace nebo Sýrie. 4 klíčová poselství, kterými Merkelová apelovala na Evropu

Solidarita, migrace nebo Sýrie. 4 klíčová poselství, kterými Merkelová apelovala na Evropu

Den před neformálním summitem sedmadvaceti evropských lídrů představila německá kancléřka Angela Merkelová vizi toho, kam by Evropská unie měla směřovat a v jakých oblastech by měla zabrat. V Česku nejvíce rezonuje její výzva k východoevropským zemím, aby byly při řešení migrace solidární; poselství nejsilnější ženy Evropy však bylo mnohem víc. Co v projevu Merkelové zaznělo?

Směřování Evropské unie

Na úvod projevu Merkelová zdůraznila, že Evropa je na celém světě politicky i ekonomicky pod tlakem a „evropské podniky již nejsou ve všech oblastech na vrcholu světa“, a to například v digitální oblasti. „Jsem přesvědčená, že svět na nás nepočká, jak na Německo tak celou Evropu,“ řekla a dodala: „Víc než kdy jindy potřebujeme odpověď Evropy na naléhavé, velké otázky naší doby,“ řekla německá kancléřka před dolní komorou německého parlamentu s tím, že si přeje „schopnou, solidární a sebevědomou unii“.

„Projev Angely Merkelové směřoval k domácímu publiku, ale také k německým zahraničním partnerům, zejména těm evropským. Kancléřka zdůraznila, že svět ‚na nás nečeká‘ a že je potřeba hledat odpovědi na naléhavé otázky dnešní doby nikoli na národní, ale na celoevropské úrovni,“ komentuje řeč Merkelové pro INFO.CZ analytička Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Lizcová.

Německá kancléřka pak dala najevo, že se během svého dalšího čtyřletého období hodlá zaměřit především na budoucnost Evropské unie. Aktivní německá politika v EU je totiž zároveň prioritou celé nově vznikající koalice stran CDU/CSU se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD), kterou kancléřka po podzimních volbách do Bundestagu vyjednala. „Není náhoda, že se první kapitola koaliční smlouvy věnuje Evropě,“ prohlásila kancléřka v asi dvacetiminutovém proslovu.

Merkelová se v projevu dotkla také ožehavého tématu budoucích změn rozpočtu Evropské unie poté, co blok opustí Velká Británie, a unijní kasa tak ročně přijde o 13 miliard eur. Kvůli brexitu evropští lídři začínají debatovat o tom, že se struktura a některé mechanismy rozpočtu budou muset po roce 2020 změnit. Podle Merkelové by se však plánované změny měly brát jako příležitost. „Debata o budoucím finančním rámci je také šance zaměřit se na finance EU jako takové,“ řekla během projevu.

Německá kancléřka se během své řeči zaměřila také na ekonomickou situaci Evropské unie, kdy připomněla, že po překonání finanční krize se evropským zemím začíná dařit a nezaměstnanost je nejnižší za posledních devět let. Stále je ale potřeba se snažit, což je úkol v první řadě pro jednotlivé členské státy. „Pakt stability a růstu zůstane kompasem pro Evropu,“ řekla Merkelová, která zároveň vyzvala k solidaritě bohatších zemí unie s těmi chudšími. „Kancléřka se tím podle mého názoru snažila vyzdvihla nutnost rozpočtové disciplíny, kterou Německo zdůrazňuje dlouhodobě,“ komentuje její slova Lizcová.

Migrace a solidarita

Merkelová však v projevu zároveň uvedla, že „solidarita nemůže být jednosměrná ulice“ a poznamenala, že čerpání peněz ze strukturálních fondů by mělo být navázáno na ochotu podílet se na přerozdělování uprchlíků. „Zároveň s rozdělováním strukturálních fondů musíme zajistit, aby kritéria pro přidělování v budoucnu odrážela zapojení mnoha regionů a obcí do přijímání a integraci migrantů,“ pronesla Merkelová.  

Německá kancléřka přitom prohlásila, že přerozdělování běženců je nejméně uspokojivou součástí evropské uprchlické politiky a je potřeba, aby se azylový systém EU změnil. „O tom není pochyb. Ale také není pochyb o tom, že se vytrvalostí a trpělivostí podaří najít trvale solidární řešení,“ uvedla Merkelová, podle níž by výraznějšího pokroku mělo být dosaženo do června tohoto roku. Při řešení migrace zdůraznila také nutnost posílit boj proti pašerákům a zaměřit se na příčiny toho, proč lidé z domovských zemí odcházejí a poskytnout jim pomoc přímo tam. Zároveň vyzvala k tomu, aby byla evropská agentura pro ochranu vnějších hranic Frontex „masivně posílena“.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

Merkelová se tak přiklonila k rétorice některých členů sociální demokracie, kteří čerpání dotací z evropských fondů opakovaně spojují s větší ochotou některých zemí EU podílet se na přerozdělování uprchlíků. To se týká především zemí Visegrádské čtyřky, které přerozdělování běženců mezi země EU dlouhodobě odmítají.

„Přesvědčení, že by se země Visegrádské skupiny, které ze svého členství v EU dlouhodobě ekonomicky profitují (jsou čistými příjemci z rozpočtů EU), měly více podílet na řešení výzev spojených s migrací, je v německé politické reprezentaci silně rozšířené. Stejně jako názor, že by v případě, že budou nadále přijímání uprchlíků zcela odmítat, měly čelit sankcím,“ říká Lizcová. Tyto názory však v zemích V4 jen velmi neradi slyší a podle některých odborníků vedou k prohlubování příkopu mezi zeměmi západní a východní Evropy.

EU a světové konflikty

Další z oblastí, které by se Evropská unie měla podle Angely Merkelové intenzivně věnovat, je zahraniční politika. Zdůraznila přitom nutnost zaměřit se na globální konflikty a především na zhoršující se situaci v Sýrii. Vláda Bašára Asada totiž za podpory Ruska začátkem měsíce zintenzivnila boje za znovudobytí východní Ghúty nedaleko Damašku, který drží v područí rebelové. Snahy o jejich vyhnání a ovládnutí území si však během pouhých pár dní vyžádaly stovky civilních obětí včetně dětí. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom ukončili tento masakr,“ nechala se slyšet německá kancléřka.

„To, co právě teď vidíme – ty hrozné události v Sýrii, kdy režim nebojuje proti teroristům, ale proti vlastnímu lidu, zabíjení dětí, ničení nemocnic – to všechno je masakr, který musíme odsoudit,“ prohlásila Merkelová s tím, že evropské země by při ukončení těchto krutostí měly hrát důležitou roli. Tato výzva však podle jejích slov platí především „pro spojence Bašára Asada, zejména Írán a Rusko“. Kromě Sýrie Merkelová zmínila také nutnost řešení konfliktu na Ukrajině a v Libyi a poznamenala, že Evropská unie by se měla zaměřit na posílení vlastní konkurenceschopnosti vůči Číně.

Bezpečnost Německa a Evropy

Německá kancléřka se během projevu zaměřila také na bezpečnost a společnou obrannou politiku Evropské unie, kdy poznamenala, že EU může hrát klíčovou roli v řešení globálních konfliktů, pouze pokud bude vystupovat jako jednotný blok. Merkelová se však zároveň nevyhnula palčivému problému neakceschopnosti německé armády, který od počátku týdne rezonuje v tamních médiích i německé společnosti.

Jak totiž ukázala zpráva německého parlamentu zveřejněná tento týden, Bundeswehru – tedy německé armádě – chybí vybavení a je ve velmi špatném stavu. Kromě toho nemá ani dostatek personálu – postrádá asi 21 tisíc důstojníků a poddůstojníků. „Na konci roku šest ze šesti ponorek nebude ve službě. Zároveň bude schopno letu jen jedno ze 14 dopravních letadel Aribus A-400 M,“ přiznal tento týden německý poslanec Hans-Peter Bartels.

Merkelová dnes před Bundestagem prohlásila, že německá armáda má sice nedostatky a je důležité je pojmenovat, ale důležité je ale nezapomínat na to, co všechno Bundeswehr dělá. „Naše armáda odvádí vynikající práci v mezinárodních operacích a jsme druhým největším dodavatelem vojáků v rámci NATO,“ nechala se slyšet německá kancléřka.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1