Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soudci neakceptují demokracii, tvrdí Suski. Varšava Evropské komisi nehodlá ustoupit

Soudci neakceptují demokracii, tvrdí Suski. Varšava Evropské komisi nehodlá ustoupit

Reakce politiků z polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na rozhodnutí Evropské komise zahájit s Polskem řízení kvůli zákonu o nejvyšším soudu svědčí podle listu Gazeta Wyborcza o odhodlání Varšavy v tomto sporu neustoupit. Podle názoru komise sporný zákon podkopává nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy. Varšava má měsíc na reakci. Řízení může skončit před soudem EU v Lucemburku. „Výroky politiků PiS naznačují, že nelze počítat s tím, že se vládnoucí strana stáhne z útoku na nejvyšší soud,“ napsal deník.

„Je to tak trochu jako na pískovišti. Lopatkou po hlavě. Hra na kočku a myš,“ okomentoval šéf úřadu vlády Marek Suski spor s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou, kterou by sporný zákon - podobně jako dalších 26 ze 74 soudců nejvyššího soudu - poslal do penze, přestože podle ústavy její funkční období ještě neskončilo.

PiS má v obou komorách dostatečnou většinu, aby prosadila jakýkoliv zákon, tato většina však nestačí ke změně ústavy. Podle kritiků ale PiS mění ústavu za pomoci obyčejných zákonů. Dotčení soudci se ale nehodlají podřídit.

Pokud se soudci budou nadále tvářit, že Gersdorfová zůstává předsedkyní, půjde podle Suského o „kabaret“ a „cirkus“. „Je to smutné, ale potvrzuje to přesvědčení, že reforma soudů je nezbytná. Máme-li takové nezodpovědné soudce, pak skutečně je nejlepší poslat je na odpočinek,“ dodal v rozhlasovém rozhovoru.

„Soudci, kteří mají být strážci práva, v jistém smyslu právo zpochybňují a také podněcují společnost k obraně svých zájmů a funkcí,“ prohlásil Suski. Soudci podle něj "neakceptují demokracii".

Mírněji se v rozhlasové stanici RMF FM vyjadřoval ministr obrany Mariusz Blaszczak. „Jisté politické síly, nespokojené s naší čím dál silnější pozicí v Evropě a ve světě, se pokoušejí nás napadnout v souvislosti s reformou soudnictví. Jsem přesvědčen, že si poradíme i s tímto tlakem,“ řekl.

„To, že nás napadají (v EU), se děje na nátlak či žádost opozice,“ usoudil místopředseda dolní komory parlamentu Ryszard Terlecki při setkání s voliči. „Slyšeli jste, jak (opoziční politici) jezdí do Bruselu a jak tam žebrají, aby Evropská komise donutila Polsko k ústupkům. Ale neustoupíme,“ prohlásil podle televize TVN 24.

Varšava do 30 dnů zareaguje na rozhodnutí EK o zahájení řízení proti Polsku, uvedl náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Výhrady EK se podle něj opírají přímo o unijní smlouvu a chartu základních práv. Příští verdikt unijního soudu bude podle něj představovat precedens, neboť "ukáže meze možného vměšování unijního práva do autonomie členských států v záležitostech organizace justice". Spor, vstupující "na zcela neznámé území", budou proto pečlivě sledovat všechny členské státy. Diplomat také odhadl, že po posledním unijním summitu EK shledala, že není s to získat dostatečný počet spojenců ve sporu s Polskem, a proto se rozhodla obrátit se na soudní dvůr.

Opoziční politici naopak soudí, že EK ztratila trpělivost s vládou ve Varšavě. „Je vidět, že kosmetické změny PiS nikoho neošidí, neoklamaly EK,“ řekla TVN 24 Kamila Gasiuková-Pihowiczová ze strany Moderní. „Evropská unie se nenechá oklamat loutkoherectvím premiéra Morawieckého a vlády PiS,“ prohlásil Krzysztof Brejza z Občanské platformy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1