Srbsko s Kosovem plánují přepisování hranic. Z Evropy zní obavy z rozpoutání nové války | info.cz

Články odjinud

Srbsko s Kosovem plánují přepisování hranic. Z Evropy zní obavy z rozpoutání nové války

Prezidenti Srbska a Kosova v sobotu poprvé veřejně potvrdili, že uvažují o přepsání vzájemných hranic. Dvě znepřátelené balkánské země doufají, že tak dojdou k historickému usmíření a urovnání vzájemných vztahů. Evropská unie, která na plány hledí s velkou opatrností, by při překreslování hranic přitom měla hrát klíčovou roli, tvrdí lídři Srbska a Kosova a volají unii o pomoc.

S plánem na změnu srbsko-kosovských hranic už koncem července přišel prezident Srbska Aleksandar Vučić. Ten v rozhovoru pro týdeník Globus přiznal, že Srbsko o svou bývalou oblast Kosova už přišlo, bude se však snažit získat alespoň oblast na severu Kosova, kde žije početná srbská menšina.

„Všichni Srbové vědí, že ztratili Kosovo, ale já udělám vše, co je v mé moci, abych vrátil, co se dá, aby to na konci nevypadalo jako úplná porážka nebo úplná ztráta,“ uvedl koncem července Vučić v rozhovoru. Proti tomu se však kosovský prezident Hasim Thaci důrazně ohradil s tím, že žádné dělení Kosova nebude.

Ze včerejších prohlášení obou balkánských lídrů však vyplývá, že by na přepisování hranic skutečně mohlo dojít. Zástupce Kosova zřejmě obměkčil kompromisní návrh, díky kterému by nemuseli o část území jen přijít, ale zároveň kus nového získat. Kosovo by se tak sice vzdalo své severní oblasti s početnou srbskou menšinou, výměnou by však získalo jihosrbský region kolem Preševa se silnou albánskou menšinou.  

Napětí mezi oběma zeměmi bylo znát i během sobotního diskusního setkání Evropské fórum, které se konalo v rakouském městě Alpbach. „Vůbec ho nemám rád,“ pronesl podle bruselského serveru Politico na konto Thaciho Vučić. Přesto si oba prezidenti sem tam něco pošeptali do ucha a vyzvali společně Západ, aby jim s usmířením a překreslením hranic pomohl.

„Kosovo je odhodláno dosáhnout právně závazné dohody se Srbskem. Čas pro to, to udělat, je právě teď,“ nechal se slyšet kosovský prezident, který změnu hranic ještě minulý měsíc odmítal. „Nyní máme příležitost. Vůbec to není lehké – naopak to je velmi, velmi těžké. Proto je nutné, aby za tím stáli všichni,“ dodal Thaci.

Z překreslování hranic na Balkáně však mají lídři Evropské unie dlouhodobě obavy, k plánům na změny hranic mezi Srbskem a Kosovem se proto staví velmi rezervovaně. Mají totiž strach, aby změny v reálu nevedly k rozpoutání dalšího násilí mezi jednotlivými etniky, jakému byla Evropa svědkem v 90. letech.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěINFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěautor: Info.cz

Obavy se však lídři Srbska a Kosova snažili mírnit. „Země našeho regionu, členské státy EU a další země z celého světa by se neměly stavět proti nebo se bát mírové dohody mezi Kosovem a Srbskem, i kdyby taková dohoda zahrnovala korekci hranic,“ vyzval Thaci.

Ještě ostřejší slova na konto Západu volil jeho srbský protějšek. Někteří evropští lídři v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se totiž proti plánované změně kosovsko-srbských hranic už stihli ostře vymezit.

„Teď, když jsme konečně začali mluvit o základních otázkách nastolených mezi Bělehradem a Prištinou, všichni říkáte: Dobře hoši, co to tam děláte? Proč vám záleží na tom, co děláme? Děláme něco pro budoucnost Srbů a Albánců. Musíme se o sebe postarat, nikoho dalšího tím nepoškodit a neovlivnit ani situaci v regionu,“ řekl v rakouském Alpbachu Vučić.

Srbský prezident rovněž potvrdil, že nemá zájem plánem narušit územní celistvost dalších balkánských zemí, jako je Bosna a Hercegovina. Kritici jeho návrhu totiž namítají, že změny na hranicích s Kosovem by mohly povzbudit k separatistickým tendencím i srbský region v rámci Bosny a Hercegoviny, který by mohl začít následně také požadovat připojení k Srbsku.

Právě z takového dominového efektu má přitom Evropská unie obavy. Během diskuse to potvrdil eurokomisař pro sousedkou politiku a rozšíření Johannes Hahn, který se k problému postavil nanejvýš diplomaticky – uvedl, že v této fázi nelze překreslování hranic vyloučit, vyzval ale Kosovo a Srbsko, aby zajistily, že dohoda nedestabilizuje celý balkánský region.

„V tomto ohledu potřebuje mezinárodní společenství vaše ujištění,“ komentoval srbsko-kosovský plán Hahn, který počátkem letošního roku uvedl, že Srbsko by společně s Černou horou mohlo do Evropské unie vstoupit už v roce 2025. K tomu však nikdy nedojde, pokud Srbsko nebude mít urovnané své dlouhodobé spory. Právě to je také jeden z důvodů, proč Srbsku na dohodě s Kosovem, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008, tolik záleží. A klíčová je přitom i podpora Bruselu.

 „Pokud máme dosáhnout nějakého kompromisu a řešení, budeme toho schopni pouze za předpokladu, že budeme mít podporu Evropské unie,“ prohlásil srbský prezident, jehož plán v pátek získal předběžnou podporu alespoň ze strany Spojených států.

„My v cestě stát nebudeme. A nemyslím si, že v Evropě někdo bude proti, když se tyto dvě strany sporu domluví na vzájemně uspokojivém řešení,“ prohlásil v pátek v Kyjevě poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud