Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Srbsko s Kosovem plánují přepisování hranic. Z Evropy zní obavy z rozpoutání nové války

Srbsko s Kosovem plánují přepisování hranic. Z Evropy zní obavy z rozpoutání nové války

Prezidenti Srbska a Kosova v sobotu poprvé veřejně potvrdili, že uvažují o přepsání vzájemných hranic. Dvě znepřátelené balkánské země doufají, že tak dojdou k historickému usmíření a urovnání vzájemných vztahů. Evropská unie, která na plány hledí s velkou opatrností, by při překreslování hranic přitom měla hrát klíčovou roli, tvrdí lídři Srbska a Kosova a volají unii o pomoc.

S plánem na změnu srbsko-kosovských hranic už koncem července přišel prezident Srbska Aleksandar Vučić. Ten v rozhovoru pro týdeník Globus přiznal, že Srbsko o svou bývalou oblast Kosova už přišlo, bude se však snažit získat alespoň oblast na severu Kosova, kde žije početná srbská menšina.

„Všichni Srbové vědí, že ztratili Kosovo, ale já udělám vše, co je v mé moci, abych vrátil, co se dá, aby to na konci nevypadalo jako úplná porážka nebo úplná ztráta,“ uvedl koncem července Vučić v rozhovoru. Proti tomu se však kosovský prezident Hasim Thaci důrazně ohradil s tím, že žádné dělení Kosova nebude.

Ze včerejších prohlášení obou balkánských lídrů však vyplývá, že by na přepisování hranic skutečně mohlo dojít. Zástupce Kosova zřejmě obměkčil kompromisní návrh, díky kterému by nemuseli o část území jen přijít, ale zároveň kus nového získat. Kosovo by se tak sice vzdalo své severní oblasti s početnou srbskou menšinou, výměnou by však získalo jihosrbský region kolem Preševa se silnou albánskou menšinou.  

Napětí mezi oběma zeměmi bylo znát i během sobotního diskusního setkání Evropské fórum, které se konalo v rakouském městě Alpbach. „Vůbec ho nemám rád,“ pronesl podle bruselského serveru Politico na konto Thaciho Vučić. Přesto si oba prezidenti sem tam něco pošeptali do ucha a vyzvali společně Západ, aby jim s usmířením a překreslením hranic pomohl.

„Kosovo je odhodláno dosáhnout právně závazné dohody se Srbskem. Čas pro to, to udělat, je právě teď,“ nechal se slyšet kosovský prezident, který změnu hranic ještě minulý měsíc odmítal. „Nyní máme příležitost. Vůbec to není lehké – naopak to je velmi, velmi těžké. Proto je nutné, aby za tím stáli všichni,“ dodal Thaci.

Z překreslování hranic na Balkáně však mají lídři Evropské unie dlouhodobě obavy, k plánům na změny hranic mezi Srbskem a Kosovem se proto staví velmi rezervovaně. Mají totiž strach, aby změny v reálu nevedly k rozpoutání dalšího násilí mezi jednotlivými etniky, jakému byla Evropa svědkem v 90. letech.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěINFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěautor: Info.cz

Obavy se však lídři Srbska a Kosova snažili mírnit. „Země našeho regionu, členské státy EU a další země z celého světa by se neměly stavět proti nebo se bát mírové dohody mezi Kosovem a Srbskem, i kdyby taková dohoda zahrnovala korekci hranic,“ vyzval Thaci.

Ještě ostřejší slova na konto Západu volil jeho srbský protějšek. Někteří evropští lídři v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se totiž proti plánované změně kosovsko-srbských hranic už stihli ostře vymezit.

„Teď, když jsme konečně začali mluvit o základních otázkách nastolených mezi Bělehradem a Prištinou, všichni říkáte: Dobře hoši, co to tam děláte? Proč vám záleží na tom, co děláme? Děláme něco pro budoucnost Srbů a Albánců. Musíme se o sebe postarat, nikoho dalšího tím nepoškodit a neovlivnit ani situaci v regionu,“ řekl v rakouském Alpbachu Vučić.

Srbský prezident rovněž potvrdil, že nemá zájem plánem narušit územní celistvost dalších balkánských zemí, jako je Bosna a Hercegovina. Kritici jeho návrhu totiž namítají, že změny na hranicích s Kosovem by mohly povzbudit k separatistickým tendencím i srbský region v rámci Bosny a Hercegoviny, který by mohl začít následně také požadovat připojení k Srbsku.

Právě z takového dominového efektu má přitom Evropská unie obavy. Během diskuse to potvrdil eurokomisař pro sousedkou politiku a rozšíření Johannes Hahn, který se k problému postavil nanejvýš diplomaticky – uvedl, že v této fázi nelze překreslování hranic vyloučit, vyzval ale Kosovo a Srbsko, aby zajistily, že dohoda nedestabilizuje celý balkánský region.

„V tomto ohledu potřebuje mezinárodní společenství vaše ujištění,“ komentoval srbsko-kosovský plán Hahn, který počátkem letošního roku uvedl, že Srbsko by společně s Černou horou mohlo do Evropské unie vstoupit už v roce 2025. K tomu však nikdy nedojde, pokud Srbsko nebude mít urovnané své dlouhodobé spory. Právě to je také jeden z důvodů, proč Srbsku na dohodě s Kosovem, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008, tolik záleží. A klíčová je přitom i podpora Bruselu.

 „Pokud máme dosáhnout nějakého kompromisu a řešení, budeme toho schopni pouze za předpokladu, že budeme mít podporu Evropské unie,“ prohlásil srbský prezident, jehož plán v pátek získal předběžnou podporu alespoň ze strany Spojených států.

„My v cestě stát nebudeme. A nemyslím si, že v Evropě někdo bude proti, když se tyto dvě strany sporu domluví na vzájemně uspokojivém řešení,“ prohlásil v pátek v Kyjevě poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1