Státy, kde mají hodně uprchlíků, by mohly od EU dostat více peněz, řekla po summitu EU Merkelová | info.cz

Články odjinud

Státy, kde mají hodně uprchlíků, by mohly od EU dostat více peněz, řekla po summitu EU Merkelová

Evropská unie bude po roce 2020 vydávat více peněz na potírání nelegální migrace, na vlastní obranu a bezpečnost, ale třeba také na vědu a výzkum či programy studentských výměn. Po dnešním neformálním summitu 27 zemí EU, kde byl příští víceletý unijní rozpočet jedním z klíčových témat, to novinářům řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Uvedl, že mnohé země jsou v příštím rozpočtovém období připraveny zvýšit své příspěvky.

Řada prezidentů a premiérů podle něj také zdůraznila pokračující význam strukturálních fondů, společné zemědělské politiky či budování celoevropské infrastruktury.

„Dnes se debata vede v jiném geopolitickém kontextu okolo Evropy a s vědomím brexitu,“ podotkl Tusk. Bude podle něj třeba řešit propad příjmů, který způsobí britský odchod z bloku na jaře 2019. Ten je ročně odhadován až na 13 miliard eur (asi 325 miliard Kč). „Přes obvyklé rozdíly v názorech jsou všichni připraveni pracovat na modernizaci rozpočtu a jeho politik,“ poznamenal.

Summit se podle Tuska shodl na potřebě urychlit práce na přípravě dlouhodobého rozpočtu, jehož první verzi chce Evropská komise předložit na počátku května. „Ale dosáhnout dohody v Radě už v tomto roce se jeví jako velmi těžké. Situaci budeme moci lépe zhodnotit, až budeme mít od komise její návrh,“ dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová po skončení summitu uvedla, že by státy Evropské unie, které jsou obzvláště zatíženy uprchlickou krizí, mohly získat z unijního rozpočtu více peněz.

Kancléřka uvedla, že o tématu dnes hovořil švédský premiér Stefan Löfven, podle kterého některé země musí řešit velký příliv uprchlíků, což představuje vysokou finanční zátěž. Potřeba je v této souvislosti zajistit integraci migrantů, jejich vzdělávání a vstup na pracovní trh.

„To může vést k dodatečným úkolům, které musí některé země řešit a některé ne,“ řekla Merkelová s tím, že to samozřejmě může mít dopad na příští rozpočet.

Merkelová naznačila, že taková finanční pomoc nemusí mít dopad na kohezní fondy, které pomáhají v rozvoji chudších regionů. Proti podmiňování získání peněz z těchto fondů například větší vstřícností k přijímání běženců ostře vystupuje řada zemí včetně České republiky či Slovenska.

Česká republika nemá pro příští víceleté finanční období po roce 2020 problém s možnou podmínkou, která by čerpání evropských peněz spojovala s kvalitou právního státu, nezávislou justicí a kvalitou demokracie. Novinářům to řekl český premiér Andre Babiš po dnešním summitu EU, který byl pro 27 šéfů států a vlád zemí unie první příležitosti k diskusi o budoucím financování unie po brexitu.

„Máme problém, aby tam někdo dával kondicionalitu migrace nebo kvóty. Tak s tím zásadně nesouhlasíme,“ zdůraznil předseda české vlády v demisi. 

Na summitu se probírala i volba příštího předsedy Evropské komise. Prezidenti a premiéři 27 zemí odmítli ustoupit Evropskému parlamentu a garantovat, že do čela Evropské komise po volbách příští rok automaticky navrhnou některého z kandidátů nominovaných evropskými politickými stranami. V rozhodování o obsazení klíčového unijního postu chtějí mít hlavní roli.

„V tomto procesu neexistuje nějaká automatičnost. Smlouvy hovoří jasně, že je výlučnou kompetencí Evropské rady nominovat kandidáta, pokud zohlední výsledek evropských voleb,“ připomněl po summitu šéf vrcholných unijních schůzek Donald Tusk znění lisabonské smlouvy.

Evropské politické strany chtějí příští rok zopakovat mechanismus použitý poprvé v roce 2014, který tehdy do čela komise vynesl jejího nynějšího předsedu Jeana-Claudea Junckera.

Nyní dal europarlament k nevoli mnoha unijních metropolí najevo, že by nový předseda komise měl být vybrán pouze z osob, které do této funkce jako své „vedoucí kandidáty“ nominují evropské politické rodiny.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud