Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit nad unijním rozpočtem může být divoký. Část unie chce podmínit čerpání fondů postojem zemí k migraci

Summit nad unijním rozpočtem může být divoký. Část unie chce podmínit čerpání fondů postojem zemí k migraci

Některé státy Evropské unie by chtěly, aby byl přístup k penězům z unijních fondů po roce 2020 podmíněn kromě jiného i postojem čerpajících zemí k přijímání uprchlíků. Novinářům to před pátečním neformálním summitem 27 zemí unie řekl dobře informovaný vysoký představitel unie. Prezidenty a premiéry čeká první debata o podobě budoucího víceletého rozpočtu bloku.

Téma určitých podmínek pro čerpání ze strukturálních fondů se v debatě o víceletém finančním rámci po roce 2020 objevuje opakovaně. Silněji a častěji než spolupráce čerpajících zemí na celoevropském řešení migrační krize ale bývá zmiňován třeba stav právního státu či kvalitní fungování nezávislého soudního systému.

Evropská komise chce s konkrétním návrhem podoby budoucího víceletého rozpočtu unie přijít na počátku května. Páteční neformální summit, kde bude ČR reprezentovat premiér Andrej Babiš, je první příležitostí pro šéfy států a vlád bloku debatovat o budoucí podobě evropských peněz a srovnat navzájem své názory.

"V debatách to přítomno bylo. Velká skupina zemí říkala, že by měl existovat prvek podmíněnosti v kontextu vlády práva, fungování justičního systému a také v kontextu přístupu k přijímání uprchlíků," řekl dnes novinářům dobře informovaný unijní představitel, který byl přítomen přípravným diskusím diplomatů a zástupců hlavních měst.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Ona podmíněnost by mohla být například součástí nové struktury fondů a tedy možností používání peněz - třeba k integraci azylantů - spíše než být přímou tvrdou podmínkou pro čerpání, míní diplomat.

Debata o podobě fondů po roce 2020 je v EU teprve na začátku. Významná je kvůli tomu, že po brexitu odejde z EU Británie jako významný přispěvatel do unijního rozpočtu ve chvíli, kdy zbývající země chtějí udržet stávající politiky a mít zároveň prostředky k řešení nových oblastí jako je právě migrační krize, lepší bezpečnost či ochrana vnější hranice bloku.

Páteční debata se má soustředit především na to, které priority jsou pro 27 členských zemí nejdůležitější. Mluvit se bude též o tom, jak rychle se mají jednání vést. Před nynějším víceletým finančním obdobím se diskutovalo 29 měsíců, nyní chce Evropská komise debatu uzavřít do jara příštího roku, tedy ještě za stávajícího složení europarlamentu. Podle diplomatů to ale není příliš realistické.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1