Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit nebude jen o Skripalovi a clech USA: 8 zásadních témat, která budou mít lídři EU na stole

Summit nebude jen o Skripalovi a clech USA: 8 zásadních témat, která budou mít lídři EU na stole

V Bruselu dnes startuje dvoudenní summit evropských lídrů, kterého se po druhé ve funkci premiéra zúčastní také Andrej Babiš. Pravidelné setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie z části ovládnou aktuální problémy, jako je plánované zavedení cel na hliník a ocel ze strany USA, útok chemickou látkou na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru na území Velké Británie, která z použití chemické smrtící látky viní Rusko, nebo obří skandál kolem společnosti Cambridge Analytica spojený s nelegálním nakládáním s daty milionů facebookových uživatelů. Vedle těchto vysoce ožehavých témat však budou evropské špičky řešit i celou řadu dalších klíčových otázek. Které to budou?

Zneužívání osobních dat a Cambridge Analytica

Skandál kolem sociální sítě Facebook a britské konzultační společnosti Cambridge Analytica, která zneužila soukromé informace facebookových uživatelů při vývoji počítačového programu pro podporu předvolební kampaně Donalda Trumpa, zvedla ze židle Spojené státy i Evropu. Výbušné téma posledních dní tak bylo zařazeno i na aktuální jednání evropských lídrů.

Jak včera uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk, aktuální kauza kolem Cambridge Analytica opět připomněla nutnost zvýšit odolnost vůči hybridním hrozbám, jako je šíření falešných zpráv nebo právě problém zasahování do voleb. „V této souvislosti budeme hovořit o transparentních postupech a stejně tak o ochraně soukromí a osobních údajů našich občanů ze strany sociálních sítí a digitálních platforem,“ dodal Tusk.

Mezinárodní obchod a plánovaná americká cla na ocel a hliník

Jednou z hlavních částí ekonomické diskuze evropských lídrů budou obchodní smlouvy Evropské unie s třetími zeměmi, do které výrazně zasáhne především nedávné oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit dovozní cla na ocel a hliník ve výši 25 procent. Evropská unie by pro sebe se Spojenými státy ráda vyjednala zavedení výjimky a s tímto cílem odjela do Washingtonu i komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Případná odpověď nebo dokonce odveta unijních zemí tedy bude záviset především na tom, s jakým výsledkem se komisařka vrátí.

Pokud ale s vyjednáním výjimky neuspěje a USA cla v pátek cla skutečně zavedou, EU už má připravenou reakci v podobě tří částí. První budou odvetná či opatření, tedy cla na některé výrobky z USA. Zadruhé se unie bude snažit zamezit tomu, aby zboží, které se nedostane na americký trh, nezahltilo a nepoškodilo trh evropský. Třetí částí je postup v rámci pravidel Světové obchodní organizace (WTO).

Kromě toho budou mít evropští lídři na stole vyjednávání obchodních dohod s Mexikem, sdružením jihoamerických států Mercosur, Japonskem nebo Singapurem a řeč přijde i na možné obchodní dohody s Austrálií a Novým Zélandem.

Fungující vnitřní trh a daňové otázky

Prezidenti a premiéři by na summitu měli zdůraznit také význam fungujícího vnitřního trhu, který je klíčový pro ekonomický růst, tvorbu pracovních míst a podporu investic. Při té příležitosti také vyzvou k pokroku v naplňování Strategie pro vnitřní trh, ale i Strategie pro jednotný digitální trh z roku 2016 nebo pokrok v oblasti budování Energetické unie, kterou Komise navrhla v roce 2015.

Vedle toho se ekonomická část čtvrteční debaty zaměří také na problematiku zdanění – především na to, jak lépe a efektivněji danit evropské zisky globálních internetových firem, jako je Amazon, Google nebo Facebook. Touto otázkou se však lídři budou zabývat na neformálním setkání v rámci takzvané Agendy lídrů, a nedají se proto očekávat žádné oficiální závěry. Unijní špičky tím ale navážou na návrh Evropské komise, která ve středu představila plán, jak bránit firmám v „daňové optimalizaci“ a snahám společností vyhnout se placení do veřejných rozpočtů.

Kauza Skripal a zapojení Ruska

Vedle skandálu kolem Cambridge Analytica se na program jednání evropských lídrů dostane i další extrémně ožehavá kauza, a to útok chemickou látkou na bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dceru v jihoanglickém Salisbury. Velkou Británii, podle které za otravou a použitím chemické látky Novičok stojí Rusko, už v pondělí podpořili unijní ministři zahraničí. Ti se ve společném prohlášení shodli, že závěry britské vlády o odpovědnosti Ruska berou velmi vážně a velmi podobné budou zřejmě i závěry dnešního summitu.

Migrace a reforma azylového systému

Na okraj summitu se dostane také výbušné téma migrace a plánované reformy evropského azylového systému, kterou v současnosti řeší členské země na půdě Radě EU. Různé pohledy jednotlivých států – především v otázce přerozdělování běženců – mezi evropskými vytváří hluboké příkopy, a jednání proto drhnou. Premiér Bulharska, které v současnosti Radě předsedá, bude na summitu ostatní lídry o pokroku ve vyjednávání informovat, hlubší debata na toto téma se ale neočekává. Pro oblast migrace tak bude rozhodující spíš následující summit EU naplánovaný na červen.  

Vztahy se západním Balkánem a Tureckem

Předsedové vlád a prezidenti zemí EU budou na dnešním jednání hovořit také o vnějších vztazích unie – především se zeměmi západního Balkánu, konkrétně se Srbskem, Černou horou, Makedonií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem. Toto téma však bude spíše okrajové a unijní špičky zde proberou především přípravou summitu EU-západní Balkán, který se uskuteční 17. května v bulharské Sofii.

Vedle toho budou mít evropští lídři na stole také aktuální vývoj ve vztazích s Tureckem, se kterým má unie po pokusu o vojenský převrat z července 2016 vztahy na bodu mrazu a některé členské státy dokonce požadují, aby byla přístupová jednání s Tureckem ukončena. Turecko je však klíčovým strategickým partnerem, členem NATO a klíčovou zemí při řešení migrace do Evropy, na což upozorňuje i česká diplomacie.

Brexit

Už bez účasti Velké Británie budou v pátek unijní špičky řešit také vystoupení země z Evropské unie – konkrétně zhodnotí dosavadní jednání o brexitu a především narýsují pokyny pro další rozhovory vedené vyjednavačem Michaelem Barnierem.

Summit se bude brexitem zabývat jen pár dní poté, co se oba vyjednávací týmy v pondělí shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Finální shodu se podařilo nalézt ohledně finančního vyrovnání britských závazků, práv občanů EU v Británii po brexitu, ale především podoby časově omezeného přechodného období, o které Londýn požádal. Některé oblasti, jako je otázka nastavení režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, ale zatím dojednány nebyly.

Eurozóna

Stejně jako v případě brexitu je na pátek naplánováno také jednání o budoucnosti eurozóny, kterého se však zúčastní jen prezidenti a premiéři 19 zemí platících eurem, což se nelíbí například premiérovi Andreji Babišovi. Mluvit mají o otázkách souvisejících s návrhy reformy podoby evropské měnové unie nebo o způsobech, jak zajistit lepší fungování a řízení eurozóny.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1