Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit v Bruselu přehledně: EU přitvrdí vůči ekonomickým migrantům. Jaké změny se chystají?

Summit v Bruselu přehledně: EU přitvrdí vůči ekonomickým migrantům. Jaké změny se chystají?

Devět hodin probíhalo jednání evropských prezidentů a premiérů evropské osmadvacítky, kteří se u neformální večeře snažili vyřešit migraci do Evropy. Jednání se protáhla do brzkých ranních hodin hlavně kvůli Itálii, která se pokusila do závěrečného dokumentu prosadit své požadavky. Výsledná dohoda je po náročných rozhovorech podle většiny lídrů jasný úspěch a hovoří o ni tak i český premiér Andrej Babiš. Na čem přesně se summit v Bruselu dohodl? Čtěte přehled INFO.CZ.

Proč politici na summitu mluví o úspěšné dohodě?

Bezmála devět hodit trvalo noční jednání unijních prezidentů a premiérů o migraci, která aktuálně představuje největší evropské téma. Diplomaté, kteří byli u jednání, v noci novináře informovali o tom, že na stole bylo za celou noc několik návrhů a země pořád nemohly najít společnou řeč. To se podařilo až k ránu. „Dosáhli jsme obrovského úspěchu,“ okomentoval závěry z jednání český premiér Andrej Babiš, který považuje za nejdůležitější, že EU v tuto chvíli opustila myšlenku povinných kvót na přerozdělování migrantů. Babiš novinářům řekl, že jde o zásluhu zemí V4.

O úspěchu v jednání mluvil i prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, ale i další politici.

Jsou kvóty pořád ve hře?

O reformě společného azylového systému se v EU jedná už od roku 2016. Červnový summit EU sice nepřinesl žádný výrazný posun, ale lídři na něm zopakovali, že změny ve stávající politice musí v budoucnu odsouhlasit všechny země. Přeloženo to znamená, že například u zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků, které se v souvislosti s reformou často zmiňují, by už žádný stát EU neměl být přehlasován. To byl v minulosti případ Česka a dalších zemí. Diplomaté ale dodávají, že dohoda se může ještě změnit.

Jak budou fungovat vyloďovací centra a kde se budou nacházet?

Už před začátkem summitu byl na stole návrh, který vypracoval tým šéfa unijních summitů Donalda Tuska, na zřízení „vyloďovacích platforem“. Jednalo by se o centra, která by se nacházela ve třetích zemích, zejména na pobřeží severní Afriky a experti na azylovou problematiku by v nich rychle rozhodovali, kdo má nárok na azyl v Evropě a kdo nikoliv. Statistiky totiž ukazují, že aktuálně v cestě přes Středozemní moře převažují migranti, kteří na evropský kontinent neutíkají před nebezpečím, ale za vidinou lepšího života. Centra by měla přispět k tomu, že tito lidé budou co nejrychleji vráceni do své domovské země.

Lídři Tuskův plán podpořili a zároveň – na popud Itálie – se dohodli, že podobná centra by měla být i v Evropě, zejména v zemích, přes které migranti přicházejí do Evropy, tedy například Itálie nebo Řecko, a také v těch státech, které se k tomu dobrovolně rozhodnou. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o to už několik zemí u včerejší večeře projevilo zájem, ale odmítl vyjmenovat, o které šlo.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Co se stane s migranty, kteří těmito centry projdou? Dostanou se do ČR?

Jak už bylo řečeno, experti v obou typech vyloďovacích center (v Evropě i mimo ni) posoudí, zda z moře zachráněný migrant má, nebo nemá nárok na azyl v Evropě. Pokud se ukáže, že se jedná o ekonomického migranta, bude co nejrychleji vrácen do své země. V případě, že půjde o uprchlíka, ujme se ho některá země EU – na základě dobrovolnosti. Český premiér Babiš dohodnutý princip ocenil a dodal, že Česko další uprchlíky přijímat nebude.

Proč jednání trvala tak dlouho?

Viníkem byla Itálie. I když do této země v současné době přichází výrazně méně migrantů než v době vrcholu migrační krize v roce 2015, pro Řím to znamená velkou zátěž. Nová italská vláda složená z populistických Pěti hvězd a protiimigrantské Ligy proto už před summitem položila na stůl požadavek, aby za migranty ve Středozemním moři nesly zodpovědnost všechny členské země EU. V praxi by to znamenalo, že by si mezi sebe migranty rozdělily – v podstatě na základě stejného mechanismu, který předpokládaly tzv. kvóty. Proti nim se v minulosti zvedla velká vlna odporu zejména mezi zeměmi V4 včetně Česka.

Ještě než lídři včera usedli ke stolu, italský premiér Giuseppe Conte zablokoval veškerá jednání včetně už dohodnutých témat (např. obrana a bezpečnost, rozpočet EU), ve kterých se už dříve na summitu podařila najít shoda, a chtěl, aby byl italský požadavek zohledněn v závěrech jednání. Podle informaci diplomatických zdrojů Italové nakonec ustoupili a své veto stáhli, když ostatní země souhlasily se zřízením zmiňovaných vyloďovacích center i na evropském kontinentu. Premiér Conte po skončení schůzky prohlásil, že jeho vláda považuje dohodu za vítězství.

Má plán na zřízení vyloďovacích center nějakou slabinu?

Ano, má. Podle diplomatů a ostatně i některých politiků, kteří o tom otevřeně mluví, jde o dohody se třetími zeměmi – zejména na pobřeží severní Afriky, kde by centra měla vznikat. Některé státy – například Libye nebo Tunisko už daly najevo, že se jim podobný plán nezamlouvá. EU ale věří, že se jí tyto země podaří přesvědčit díky příslibu finanční a rozvojové pomoci.

Existují také otazníky, zda nová vyloďovací centra nejsou v rozporu s mezinárodním právem. Urychleně zkoumat je má proto začít Evropská komise ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

Proč je migrace takové téma, když migrační vlna do Evropy polevila?

Obecně panuje shoda, že se jedná o politickou krizi. Téma do popředí zájmů unijních lídrů dostala zejména nová italská vláda, která opakovaně prohlašuje, že zastaví příchod migrantů na Apeninský poloostrov.

Dalším důvodem je vnitropolitická krize v Německu. Šéf CSU, sesterské strany CDU kancléřky Angely Merkelové, Horst Seehofer totiž požaduje, aby se žadatelé o azyl registrovaní v jiné zemi EU začali automaticky vracet od německých hranic. To by ale bylo porušení stávajících unijních pravidel a Rakousko už dopředu avizovalo, že pokud by k něčemu takovému došlo, uzavře své hranice.

Toho se ale obává kancléřka Merkelová, která s odmítáním běženců bez dohody s ostatními zeměmi nesouhlasí. Na probíhající summit proto odjela s tím, že místo radikálního jednostranného kroku najde celoevropské řešení. Pokud by se krizi v Německu nepodařilo urovnat, hrozí pád koaliční vlády.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Podařilo se kancléřce Merkelové odvrátit vnitropolitickou krizi v Německu?

Lídři se na summitu shodli, že je potřeba bránit tomu, aby se migranti už registrovaní v některé ze zemí EU rozutekli po Evropě – například ti, co přišli do Evropy přes Itálii, putují podle italského ministerstva vnitra dále do Německa, Francie a Velké Británie.

V tento moment je ale ještě brzy předpovídat, zda to bavorské straně a ministru vnitra Seehoferovi bude stačit. Jde totiž pouze o obecnou shodu.

Co dalšího obsahují závěry červnového summitu k migraci?

V textu dohody se píše, že dojde k vyplacení druhé tranše peněz na podporu syrských uprchlíků v Turecku. Více financí se dočká svěřenecký fond pro Afriku – přesune se do něj půl miliardy eur z rezervy unijního rozvojového fondu (EDF). Zároveň se počítá s příspěvky členských států EU.

Závěry také obsahují bod týkající se potřeby zajistit dostatečnou podporu unijní agentuře Frontex většími zdroji i posíleným mandátem tak, aby mohla účinněji podporovat ochranu vnější hranice unie i návraty těch, kdo na pobyt v EU nemají nárok.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1