Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit v Bruselu přehledně: EU přitvrdí vůči ekonomickým migrantům. Jaké změny se chystají?

Summit v Bruselu přehledně: EU přitvrdí vůči ekonomickým migrantům. Jaké změny se chystají?

Devět hodin probíhalo jednání evropských prezidentů a premiérů evropské osmadvacítky, kteří se u neformální večeře snažili vyřešit migraci do Evropy. Jednání se protáhla do brzkých ranních hodin hlavně kvůli Itálii, která se pokusila do závěrečného dokumentu prosadit své požadavky. Výsledná dohoda je po náročných rozhovorech podle většiny lídrů jasný úspěch a hovoří o ni tak i český premiér Andrej Babiš. Na čem přesně se summit v Bruselu dohodl? Čtěte přehled INFO.CZ.

Proč politici na summitu mluví o úspěšné dohodě?

Bezmála devět hodit trvalo noční jednání unijních prezidentů a premiérů o migraci, která aktuálně představuje největší evropské téma. Diplomaté, kteří byli u jednání, v noci novináře informovali o tom, že na stole bylo za celou noc několik návrhů a země pořád nemohly najít společnou řeč. To se podařilo až k ránu. „Dosáhli jsme obrovského úspěchu,“ okomentoval závěry z jednání český premiér Andrej Babiš, který považuje za nejdůležitější, že EU v tuto chvíli opustila myšlenku povinných kvót na přerozdělování migrantů. Babiš novinářům řekl, že jde o zásluhu zemí V4.

O úspěchu v jednání mluvil i prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, ale i další politici.

Jsou kvóty pořád ve hře?

O reformě společného azylového systému se v EU jedná už od roku 2016. Červnový summit EU sice nepřinesl žádný výrazný posun, ale lídři na něm zopakovali, že změny ve stávající politice musí v budoucnu odsouhlasit všechny země. Přeloženo to znamená, že například u zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků, které se v souvislosti s reformou často zmiňují, by už žádný stát EU neměl být přehlasován. To byl v minulosti případ Česka a dalších zemí. Diplomaté ale dodávají, že dohoda se může ještě změnit.

Jak budou fungovat vyloďovací centra a kde se budou nacházet?

Už před začátkem summitu byl na stole návrh, který vypracoval tým šéfa unijních summitů Donalda Tuska, na zřízení „vyloďovacích platforem“. Jednalo by se o centra, která by se nacházela ve třetích zemích, zejména na pobřeží severní Afriky a experti na azylovou problematiku by v nich rychle rozhodovali, kdo má nárok na azyl v Evropě a kdo nikoliv. Statistiky totiž ukazují, že aktuálně v cestě přes Středozemní moře převažují migranti, kteří na evropský kontinent neutíkají před nebezpečím, ale za vidinou lepšího života. Centra by měla přispět k tomu, že tito lidé budou co nejrychleji vráceni do své domovské země.

Lídři Tuskův plán podpořili a zároveň – na popud Itálie – se dohodli, že podobná centra by měla být i v Evropě, zejména v zemích, přes které migranti přicházejí do Evropy, tedy například Itálie nebo Řecko, a také v těch státech, které se k tomu dobrovolně rozhodnou. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o to už několik zemí u včerejší večeře projevilo zájem, ale odmítl vyjmenovat, o které šlo.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Co se stane s migranty, kteří těmito centry projdou? Dostanou se do ČR?

Jak už bylo řečeno, experti v obou typech vyloďovacích center (v Evropě i mimo ni) posoudí, zda z moře zachráněný migrant má, nebo nemá nárok na azyl v Evropě. Pokud se ukáže, že se jedná o ekonomického migranta, bude co nejrychleji vrácen do své země. V případě, že půjde o uprchlíka, ujme se ho některá země EU – na základě dobrovolnosti. Český premiér Babiš dohodnutý princip ocenil a dodal, že Česko další uprchlíky přijímat nebude.

Proč jednání trvala tak dlouho?

Viníkem byla Itálie. I když do této země v současné době přichází výrazně méně migrantů než v době vrcholu migrační krize v roce 2015, pro Řím to znamená velkou zátěž. Nová italská vláda složená z populistických Pěti hvězd a protiimigrantské Ligy proto už před summitem položila na stůl požadavek, aby za migranty ve Středozemním moři nesly zodpovědnost všechny členské země EU. V praxi by to znamenalo, že by si mezi sebe migranty rozdělily – v podstatě na základě stejného mechanismu, který předpokládaly tzv. kvóty. Proti nim se v minulosti zvedla velká vlna odporu zejména mezi zeměmi V4 včetně Česka.

Ještě než lídři včera usedli ke stolu, italský premiér Giuseppe Conte zablokoval veškerá jednání včetně už dohodnutých témat (např. obrana a bezpečnost, rozpočet EU), ve kterých se už dříve na summitu podařila najít shoda, a chtěl, aby byl italský požadavek zohledněn v závěrech jednání. Podle informaci diplomatických zdrojů Italové nakonec ustoupili a své veto stáhli, když ostatní země souhlasily se zřízením zmiňovaných vyloďovacích center i na evropském kontinentu. Premiér Conte po skončení schůzky prohlásil, že jeho vláda považuje dohodu za vítězství.

Má plán na zřízení vyloďovacích center nějakou slabinu?

Ano, má. Podle diplomatů a ostatně i některých politiků, kteří o tom otevřeně mluví, jde o dohody se třetími zeměmi – zejména na pobřeží severní Afriky, kde by centra měla vznikat. Některé státy – například Libye nebo Tunisko už daly najevo, že se jim podobný plán nezamlouvá. EU ale věří, že se jí tyto země podaří přesvědčit díky příslibu finanční a rozvojové pomoci.

Existují také otazníky, zda nová vyloďovací centra nejsou v rozporu s mezinárodním právem. Urychleně zkoumat je má proto začít Evropská komise ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM).

Proč je migrace takové téma, když migrační vlna do Evropy polevila?

Obecně panuje shoda, že se jedná o politickou krizi. Téma do popředí zájmů unijních lídrů dostala zejména nová italská vláda, která opakovaně prohlašuje, že zastaví příchod migrantů na Apeninský poloostrov.

Dalším důvodem je vnitropolitická krize v Německu. Šéf CSU, sesterské strany CDU kancléřky Angely Merkelové, Horst Seehofer totiž požaduje, aby se žadatelé o azyl registrovaní v jiné zemi EU začali automaticky vracet od německých hranic. To by ale bylo porušení stávajících unijních pravidel a Rakousko už dopředu avizovalo, že pokud by k něčemu takovému došlo, uzavře své hranice.

Toho se ale obává kancléřka Merkelová, která s odmítáním běženců bez dohody s ostatními zeměmi nesouhlasí. Na probíhající summit proto odjela s tím, že místo radikálního jednostranného kroku najde celoevropské řešení. Pokud by se krizi v Německu nepodařilo urovnat, hrozí pád koaliční vlády.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Podařilo se kancléřce Merkelové odvrátit vnitropolitickou krizi v Německu?

Lídři se na summitu shodli, že je potřeba bránit tomu, aby se migranti už registrovaní v některé ze zemí EU rozutekli po Evropě – například ti, co přišli do Evropy přes Itálii, putují podle italského ministerstva vnitra dále do Německa, Francie a Velké Británie.

V tento moment je ale ještě brzy předpovídat, zda to bavorské straně a ministru vnitra Seehoferovi bude stačit. Jde totiž pouze o obecnou shodu.

Co dalšího obsahují závěry červnového summitu k migraci?

V textu dohody se píše, že dojde k vyplacení druhé tranše peněz na podporu syrských uprchlíků v Turecku. Více financí se dočká svěřenecký fond pro Afriku – přesune se do něj půl miliardy eur z rezervy unijního rozvojového fondu (EDF). Zároveň se počítá s příspěvky členských států EU.

Závěry také obsahují bod týkající se potřeby zajistit dostatečnou podporu unijní agentuře Frontex většími zdroji i posíleným mandátem tak, aby mohla účinněji podporovat ochranu vnější hranice unie i návraty těch, kdo na pobyt v EU nemají nárok.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744