Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švédsko po volbách: Vítěznému vládnímu bloku dýchá na záda opozice, posílilo protiimigrační hnutí

Švédsko po volbách: Vítěznému vládnímu bloku dýchá na záda opozice, posílilo protiimigrační hnutí

Ve švédských parlamentních volbách těsně zvítězil vládnoucí středolevý blok, který po sečtení téměř všech volebních obvodů získal 40,6 procent hlasů, napsala dnes agentura Reuters. Opoziční středopravé alianci dalo hlas 40,3 procent voličů. Posílila nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která získala 17,6 procent hlasů. Agentura AFP připomněla, že zbývá započíst 200.000 hlasů Švédů žijících v zahraničí, k čemuž dojde ve středu.

"Velkými vítězi těchto voleb jsme my. Získáme velký vliv na to, co se ve Švédsku v nadcházejících týdnech, měsících a letech bude dít," komentoval výsledek voleb šéf Švédských demokratů Jimmy Åkesson. "Jsem připraven hovořit, spolupracovat a jednat se všemi stranami, ale zejména bych chtěl k jednání přizvat Ulfa Kristerssona," dodal.

Kristersson, předseda Umírněné koaliční strany a kandidát středopravé aliance na premiéra, ovšem zopakoval: "Během celé kampaně jsme se vyjadřovali jasně: (Středopravá) aliance nebude vládnout se Švédskými demokraty ani s nimi nebude formování vlády projednávat."

Středopravá aliance zahrnuje Umírněnou koaliční stranu, Stranu středu, Liberály a Křesťanskodemokratickou stranu. Kristersson zároveň vyzval premiéra Stefana Löfvena k rezignaci.

"Je jisté, že nikdo nezískal většinu. V takovém případě je přirozené zahájit spolupráci mezi (politickými) bloky," reagoval Löfven, jehož sociální demokraté spolu se stranou Zelených a Levicovou stranou utváří vítězný středolevý blok. Volby se podle něj rovnají "pohřbu politiky bloků" a apeloval na "morální odpovědnost" středopravé aliance.

V předvolební kampani oproti dřívějšku hrálo důležitou roli téma migrace. Vzestup Švédských demokratů, mezi jejichž zakládajícími členy kdysi byli lidé otevřeně podporující ideologii nacistického Německa, mnoho lidí považuje za alarmující. Strana ale pod mladým vůdcem Åkessonem v posledních letech zmírnila rétoriku a poukazuje zejména na problémy s integrací migrantů.

Strana se snaží v lidech vzbudit nostalgický pocit ztráty Švédska 50. let minulého století, které bylo bezpečnou, prosperující zemí s takřka výhradně bělošským obyvatelstvem, a tato strategie funguje, uvedl list The New York Times. Švédští demokraté slibují, že budou chránit koncept sociálního státu, který vytvořili sociální demokraté, ale který podle mnoha Švédů dnes ohrožuje imigrace, islám a zločinnost.

Löfvenova vláda po roce 2015 výrazně zpřísnila azylové podmínky, čímž proud běženců mířících do země zpomalila. Švédsko ale nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností.

Ačkoli mnohá média vykreslují švédské volby výhradně jako spor o přístup k migraci, hýbou společností v severské zemi i jiná témata. Podle průzkumu veřejného mínění institutu Ipsos dělala Švédům před volbami největší starosti oblast zdravotní péče (44 procent), imigrace byla na třetím místě (25 procent), jen těsně před ochranou životního prostředí (23 procent).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1