Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švédsko se připravuje na válku. Lidé dostanou speciální brožuru s instrukcemi

Švédsko se připravuje na válku. Lidé dostanou speciální brožuru s instrukcemi

Švédská civilní obrana lidem příští týden rozešle brožuru s instrukcemi, jak se chovat v případě propuknutí válečného konfliktu. Příručka neuvádí, odkud by útok mohl přijít. Agentura Reuters připomíná, že země regionu jsou ve stavu zvýšené bdělosti od ruské anexe Krymu v březnu 2014.

Dvacetistránková brožura s názvem Pokud přijde krize nebo válka Švédům poradí, jak si obstarat čistou vodu, jak čelit propagandě nebo kde najít protiletecký kryt. Jde o první takovou veřejnou kampaň od dob studené války, v této skandinávské zemi nic podobného nevyšlo od roku 1961, napsal Reuters.

Příručka také švédské občany upomíná, že mají povinnost konat, je-li jejich země ohrožena. „Pokud na Švédsko zaútočí jiná země, nikdy se nevzdáme,“ stojí v brožurce. „Veškeré informace v tom smyslu, že je třeba přestat klást odpor, jsou falešné,“ zdůrazňuje text.

Úřad civilní obrany neuvádí, odkud by útok mohl přijít. „I když je Švédsko bezpečnější než většina zemí, hrozby existují,“ řekl novinářům šéf úřadu Dan Eliasson.

Brožurka, která míří do 4,8 milionu domácností, také varuje, že během krize by mohly rychle dojít zásoby potravin, léků a benzinu. Nabádá k vytvoření zásob ovesných vloček, konzerv s boloňskou omáčkou, lososových kuliček, sardinek či tortill. Publikace rovněž popisuje, jak budou znít sirény v případě blížícího se leteckého útoku.

Švédsko a další země regionu jsou ve stavu zvýšené ostražitosti od anexe ukrajinského Krymského poloostrova Ruskem. Často také tyto země Rusko obviňují z narušování svého vzdušného prostoru. Moskva obvinění vždy buď odmítá, nebo na ně nereaguje.

Stockholm v minulosti opakovaně poukazoval na agresivní politiku Ruska, když zdůvodňoval posilování bezpečnostních opatření, včetně loňského obnovení všeobecné branné povinnosti a rozmístění vojáků na baltském ostrově Gotland. Švédská vláda rovněž od roku 2016 zvyšuje svůj vojenský rozpočet.

Švédsko nebylo ve válce s jinou zemí více než 200 let a také za druhé světové války bylo oficiálně neutrální. Naposledy bojovalo v roce 1814 s Norskem, které vyhlásilo nezávislost.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1