Články odjinud

Světový závod v robotice: Nezaostane Evropa v umělé inteligenci za USA a Čínou?

Světový závod v robotice: Nezaostane Evropa v umělé inteligenci za USA a Čínou?

„Soustředění na lidskou bytost“ je heslo, které je základem přístupu Evropské unie při stanovení pravidel pro využití umělé inteligence. Někteří zástupci průmyslu ale varují, že tato hezká fráze může zbrzdit využití umělé inteligence v Evropě. Hrozí, že starý kontinent předhoní Čína a Spojené státy a Evropa se zaostane ve změně srovnávané s průmyslovou revolucí.

Ve světě nyní existují tři centra vývoj umělé inteligence a jejích aplikací: Evropa, Spojené státy a Čína. Evropa si v této oblasti zatím vede docela dobře, uvádí Artificial Intelligence Index, tedy zprávy o pokroku vývoj umělé inteligence zpracovávané v rámci širšího projektu na americké Stanfordově univerzitě.

Čtvrtina firem, které se na celém světě zabývají umělou inteligencí, má sídlo v Evropě. V USA je to 28 procent a v Číně 17. Evropští badatelé také vytvářejí a publikují celosvětově nejvíce studií zabývajících se umělou inteligencí. Evropa ale začíná významně zaostávat v investicích do vývoje umělé inteligence a také pokud jde o patenty, kde ji předstihly USA i Čína. Vývoj a využití umělé inteligence v Evropě by navíc mohly výrazně zbrzdit nové regulace, které se chystají v Evropské unii.

Nová předpisy prosazují například poslanci v Evropském parlamentu. „Nemůžeme nechat v této oblasti působit princip Laissez-faire,“ prohlásil v Bruselu německý europoslanec za Zelené Reinhard Hans Bütikofer, který je členem parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Nelze tedy podle něj nechat většinu věcí na trhu a soukromých firmách, jako to v mnoha oblastech dělají Spojené státy, a je třeba je regulovat. Tento přístup přitom neprosazují jen Zelení, ale i další evropské politické strany včetně socialistů (S&D), druhé nejsilnější strany v Evropském parlamentu.

„Neregulovaný přístup není dobrý nápad,“ prohlásila lucemburská socialistická europoslankyně Mady Delvauxová, bývalá ministryně lucemburské vlády a zpravodajka parlamentu ke zprávě o umělé inteligenci. Její frakce požaduje – stejně jako Evropská komise – celoevropskou regulaci a je proti regulaci na národní úrovni.

Poslanci se s odvoláním na „soustředění na lidskou bytost“, což označují za evropský přístup, snaží například omezit využití dat o občanech. Obávají se jejich zneužití. Ovšem příliš striktní regulace může zpomalit učení umělých inteligencí v oblasti lidského chování a posuzování lidí, kde jsou některé takové údaje nutné.

Europoslankyně Delvauxová navíc zdůraznila, že poslanci chtějí novými předpisy zabránit tomu, aby umělá inteligence měla předsudky a zajistit, aby dodržovala zásady férového přístupu ke všem lidem. Umělou inteligenci lze totiž využít i k vybírání zaměstnanců, jejich hodnocení, k rozhodování o přidělení půjčky nebo k předpovídání zločinu. První takové systémy se už zkouší v praxi. V zavedení zásady nediskriminace a individuálního přístupu bez předsudků je ovšem velký problém a záleží na tom, jak striktně a hlavně jakým způsobem budou něco takového nová pravidla požadovat.

Předsudky, nebo lépe řečeno určité usuzování na chování jednotlivce nebo i zvířete podle chování nějaké skupiny, k níž náleží, nebo podle jeho vnějších projevů, je základní lidskou vlastností a je to užitečná vlastnost. Například podstatná část lidí se bojí hadů jen kvůli tomu, že někteří hadi (i když ne všichni) jsou jedovatí. Nebo se automaticky dává na útěk, pokud potká v temném průjezdu partu divně oblečených mladíků s baseballovými pálkami v domnění, že jde nějaký kriminální gang. I když tomu tak nemusí být.

Opačný přístup totiž může mít vážné důsledky. Pokud budeme chtít, aby se umělá inteligence chovala jako člověk, musí získat i tuto vlastnost. Zrychluje a usnadňuje to totiž výrazně rozhodování. Zásadou ale musí být, že by umělá inteligence neměla mít naučené nefunkční předsudky svých tvůrců.

„Obavy z přeregulace umělé inteligence vyjadřuje průmysl, o tom víme,“ odpověděla na dotaz ohledně možného zaostávání Evropy za Čínou a USA v důsledku přílišných regulací europoslankyně Mady Delvauxová. „Podobné námitky měl průmysl k zavedení směrnice o ochraně osobních údajů GDPR a dnes to vidí jako příležitost,“ prohlásila s tím, že se není třeba regulace bát. A to i přesto, že stížnosti na GDPR se stále objevují.

Podle Delvauxové jde nyní o to dát jak průmyslu, tak spotřebitelům jistotu pevných pravidel, a průmysl za to bude zákonodárcům nakonec vděčný. Část europoslanců přitom argumentuje tím, že podle průzkumů veřejného mínění je 9 z 10 občanů EU pro opatrný přístup k umělé inteligenci.

Ovšem zároveň má 6 z 10 Evropanů pozitivní pohled na roboty a umělou inteligenci. Umělá inteligence může totiž například přinést nové léky a materiály, umožnit podnikům efektivněji vyrábět zboží i v malých sériích a zavést továrny vyžadující jen minimální lidské zásahy a vytvořit nové trendy v dopravě včetně rozsáhlého využití samoříditelných aut, v energetice i v péči o staré lidi.

Evropští voliči, kteří budou v květnu volit nový Evropský parlament – právě ten bude o většině nových pravidel rozhodovat - , tak nemusí podpořit ty, kteří volají po nových regulacích. Zaklínání lidským přístupem by totiž mohlo zpomalit nástup nových technologií a způsobit zaostávání Evropy za Čínou a USA.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud