Články odjinud

Těžké chvíle Macrona: Narodil se do špatné doby, doma ani v EU mu situace nepřeje, tvrdí expert

Těžké chvíle Macrona: Narodil se do špatné doby, doma ani v EU mu situace nepřeje, tvrdí expert

Francouzský prezident Emmanuel Macron zažívá těžké časy. Popularita muže, který byl považován za svěží vítr francouzské politiky, rapidně klesá, musí řešit jeden skandál za druhým a z vlády mu za poslední měsíc odešli tři ministři. Minulý týden se rozloučil s ministrem vnitra Gérardem Collombem, před měsícem však odešli i dva další populární členové jeho kabinetu. Problémy však má také na evropské úrovni, kde se zbrzďují jeho plány pro reformu EU. „Macronova pozice je vskutku nezáviděníhodná, odchody z jeho vlády i rekordně nízká popularita dokládají všeobecné zklamání z jeho výkonů,“ říká pro INFO.CZ expert na francouzskou politiku Filip Chráska.

Svým odchodem zasadil Collomb Macronovi další tvrdou ránu, kterou musí v posledních týdnech řešit. Jde o jednoho z Macronových nejbližších spolupracovníků a zároveň jednoho z prvních politiků, kteří ho na cestě do Elysejského paláce začali podporovat. Možná právě proto se s Collombem prezident nejprve vůbec rozloučit nechtěl.

Kvůli přání znovu se ucházet o křeslo starosty východofrancouzského města Lyon Collomb předal Macronovi svou demisi už minulé pondělí, prezident ji však nepřijal a požádal ho, aby se „nadále plně věnoval své misi – boji za bezpečnost Francouzů“. V úterý večer si však Macron zamítnutí demise rozmyslel a na odchod Collomba kývnul.

Premiér Édouard Philippe tak byl už potřetí ve velmi krátké době pověřen, aby hledal nového ministra. Před nedávnem totiž vládu opustili dva další populární členové – ministr životního prostředí Nicolas Hulot a ministryně sportu Laura Flesselová.

Obzvlášť nečekaný byl odchod Hulota, který rozhodnutí vládu opustit oznámil v rozhlasovém rozhovoru, aniž by o tom předem Macrona s Philippem informoval. Hulot se podle svého přiznání cítil ve vládě osamocený a k demisi ho přiměla řada zklamání. 

Macronova pozice je vskutku nezáviděníhodná, odchody z jeho vlády i rekordně nízká popularita dokládají všeobecné zklamání s jeho výkony. Rozdělíme-li Macronovo působení na vnitropolitickou, evropskou a globální rovinu, pak si francouzský prezident vede dobře pouze na té poslední,“ komentuje pro INFO.CZ oslabenou pozici Macrona analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Chráska.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Jeden skandál střídá druhý

Série demisí z klíčových ministerských pozic přitom navázala na další Macronovy nešťastné okamžiky v čele s výbušnou kauzou jeho bezpečnostního poradce Alexandra Benally. Kamery Benallu zachytily jak v civilním oblečení, ale s policejní helmou na hlavě, bije účastníka prvomájové demonstrace. Deník Le Monde později zjistil, že jde právě o muže blízkého prezidentu Macronovi.

Kauza, která šokovala Francii, okamžitě zaplavila titulní strany klíčových francouzských deníků. Incident však v první řadě odnesl právě Macron – veřejnost a opozice ho zkritizovaly především za to, jak na skandál zareagoval. Macron Benallovi totiž nejprve pouze na dva týdny pozastavil výkon funkce, k jeho propuštění se rozhodl až po nátlaku veřejnosti.

Tím však kauzy kolem Macrona nekončí. V polovině září se stal terčem kritiky kvůli nedostatku cítění – důvodem se stala jeho reakce na stížnost mladíka, že nemůže najít práci. „Přejdu ulici a něco pro vás určitě najdu,“ odvětil nezaměstnanému šéf Elysejského paláce, kterému kritici přezdívají „prezident bohatých“. 

Pod palbu kritiky se pak Macron dostal znovu začátkem minulého týdne poté, co se v neděli na sociálních sítích objevila fotografie, na níž je Macron v objetí dvou mladíků, z nichž jeden ukazuje do objektivu prostředníček. Fotografie byla pořízena během jeho návštěvy na karibském ostrově Svatý Martin, který z části patří mezi zámořská území Francie. Situace využilo především pravicové Národní sdružení, jehož předsedkyně Marine Le Penová snímek označila za něco „neomluvitelného“.

Evropské plány Macronovi nevycházejí

Macronovi se však nedaří jen na domácí scéně, ale i na té evropské. Do Elysejského paláce totiž nastupoval s vizí, že v co nejkratší možné době prosadí reformu Evropské unie a eurozóny. Své plány představil veřejnosti před rokem během projevu na pařížské Sorbonně, dlouhou dobu však musel čekat, až v Německu – klíčové zemi pro jeho plánovanou reformu – proběhnou parlamentní volby a znovu zvolené kancléřce Angele Merkelové se podaří sestavit novou koalici.

Protlačování reforem unie se však nehýbe ani poté, co Německo už vládu půl roku má. Macronovy plány se navíc mnohým evropským lídrům – a částečně i Angele Merkelové – nepozdávají, podporu tak v unii hledá jen velmi těžko.

„Macronovi se daří na globální úrovni – ve vztazích s USA či na fórech OSN. Zde obnovil tradičně silnou pozici Francie, která se v posledních letech upozadila. Vůbec se mu však nedaří naplnit svou evropskou vizi – na to se bohužel narodil do špatné doby, která hraje proti němu. Již na začátku se ukázalo, že německá kancléřka jeho vášeň pro větší federalizaci Evropy nesdílí,“ říká Chráska s tím, že „volby v Rakousku a Itálii pak jeho šance zcela pohřbily“.

„Velmi špatné vztahy má s Polskem a Maďarskem, chladný vztah s rezervovaným Nizozemskem. Jeho jedinými progresivními spojenci jsou tak Belgie, Lucembursko, Španělsko a Portugalsko, které ovšem nedokáží vytvořit dostatečně silnou koalici,“ dodává odborník.   

Ve špatnou dobu na špatném místě

Na srdci může francouzského prezidenta hřát alespoň to, že podle posledního průzkumu Pew Research Center, který se uskutečnil ve 25 zemích světa, je Macron druhým nejpopulárnějším politikem planety. Důvěřuje mu celkem 46 procent lidí, což je po Angele Merkelové s 52 procenty druhý nejlepší výsledek.

Naopak doma však popularita francouzského prezidenta klesá. Podle nedávného průzkumu institutu Ifop totiž Macronovu politiku vnímá pozitivně 29 procent Francouzů, což je nejméně od jeho nástupu do funkce prezidenta. Ještě v srpnu přitom měl podporu kolem 35 procent, na poklesu popularity se tak s největší pravděpodobností podepsaly právě krize, kterými šéf Elysejského paláce v posledních týdnech prochází.

„Ve vnitřní politice se mu nepodařilo nastartovat sociální dialog, který rozpolcená francouzská společnost tolik potřebuje. Je ostřelován opozicí ze všech stran - krajní levicí i pravicí, i konzervativními republikány. Další velkou politickou nevýhodou Macrona je, že většina hospodářských reforem nese své ovoce až po několika letech, což možná bude pro současného prezidenta příliš pozdě,“ vysvětluje odborník, podle kterého však Macron stále má možnost popularitu v očích veřejnosti do příštích voleb pozvednout.

„Macron se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. S nepříznivou konstelací evropské politiky sám nic nenadělá a francouzská ekonomika ani s nejefektivnějšími reformami nezačne růst ze dne na den. Současná konjunktura navíc podle všeho již dosáhla svého vrcholu, a ekonomika tak bude nadále spíše zpomalovat. Macron má však před sebou ještě čtyři roky, během kterých bude mít víc než dost příležitostí své schopnosti do dalších voleb v roce 2022 prokázat,“ uzavírá Chráska.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud