Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tlak na Polsko sílí. Evropská komise přešla do druhé fáze řízení kvůli zákonu o nejvyšším soudu

Evropská komise dnes přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku kvůli novele zákona o nejvyšším soudu, který podle přesvědčení Bruselu porušuje unijní právní předpisy. Komise dala najevo, že není spokojená s odpovědí polských orgánů na první krok, jímž bylo řízení 2. července zahájeno.

"Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o nejvyšším soudu je neslučitelný s právem EU, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle článku 19 odstavce 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie," uvádí EK v odůvodněném stanovisku, které zaslala do Varšavy a které znamená přechod do druhé fáze řízení.

Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud nepřijmou odpovídající opatření, může se komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU. Evropský soud pak může rozhodnout až o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.

Nový polský zákon o nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců této vrcholné justiční instance v zemi hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká i předsedkyně nejvyššího soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Polská vláda zaslala do Bruselu svou odpověď na zahájení řízení 2. srpna. Jde o obsáhlý dokument, v němž odmítla obvinění vznesená komisí v souvislosti s kontroverzní novelou zákona o nejvyšším soudu a dospěla k závěru, že "podnět EK je neoprávněný".

Soudci mají podle novely možnost požádat prezidenta o prodloužení svého funkčního období. Zákon však nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí hlavy státu, která může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy. V této souvislosti Evropská komise také znovu vyjádřila výhrady k zavedení konzultace se Státní soudcovskou radou, která podle Bruselu nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti.

Komise poukazuje na to, že "stanovisko rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví".

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1