Tlumočení v Evropském parlamentu je naprostá špička. V Bruselu mi ale chybí tatranky, říká šéfka českých tlumočníků

Lucie Bednárová

Prací v Evropském parlamentu si splnila sen. Překládá z několika jazyků a každý den se setkává s pozoruhodnými lidmi, mezi nimiž nechybí bývalí prezidenti či premiéři, soudci, nositelé nejrůznějších světových ocenění a cen nebo jinak uznávané osobnosti. „Někdy jsou to lidé natolik zajímaví, že se musím nutit, abych nezapomněla tlumočit. Nejraději bych řečníka jenom poslouchala a třeba se ho na něco zeptala,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Češka Ivana Hlaváčová, která od roku 2010 vede české tlumočnické oddělení v Evropském parlamentu. Jak vypadá její každodenní práce v překladatelské kabině instituce, v níž zasedá více než sedm set poslanců z 28 členských zemí unie, kteří se mezi sebou dorozumívají 24 úředními jazyky EU? Co se jí líbí na životě v Bruselu, kam odešla s rodinou? A co jí v centru institucí EU naopak chybí?

Jak jste se k tlumočení dostala? Byl to vždycky váš sen?

Už jako malou mne udivovalo, že spolu mluví dva cizí lidé a rozumějí si, ale já nedokážu zachytit ani slovo. Pochopila jsem, že mluví cizí řečí, kterou se ale také museli nějak naučit. A pokud to zvládli oni, tak proč ne já? Začala jsem se proto učit jazyky, nejdříve ve škole ruštinu a na přání mých rodičů i němčinu. Sama jsem pak začala s angličtinou, protože se mi líbila, a pokračovala jsem v tom i na střední škole. Italštinu jsem taky začala na vlastní pěst, ale později jsem začala chodit do jazykové školy.

Když tak nad tím přemýšlím, nemohlo to skončit nijak jinak, než že jsem se rozhodla studovat překladatelství a tlumočnictví.

Kdo hýbe děním v Bruselu? Výběr 50 nejvlivnějších Čechů, kterým se v srdci EU podařilo prosadit

sinfin.digital