Tradiční strany v Evropě pláčou, Zelení slaví obří úspěchy. Dá se nový trend čekat i v Česku? | info.cz

Články odjinud

Tradiční strany v Evropě pláčou, Zelení slaví obří úspěchy. Dá se nový trend čekat i v Česku?

Odklon od tradičních, velkých politických stran je fenomén, který můžeme v Evropě pozorovat posledních pár let. Na jejich místo však nyní v řadě zemí nastupují Zelení. Rostoucí popularitu zelených stran dokázaly víkendové volby nejen v Bavorsku, ale i v Lucembursku nebo místní volby v Belgii – ve všech těchto posledních volbách Zelení trhali rekordy. Proč se podobný trend v Česku v dohledné budoucnosti čekat nedá?

Nedělní volby v Bavorsku sice znovu vyhrála Křesťanskosociální unie Horsta Seehofera, skutečným vítězem voleb se však stali Zelení. Strana, která v posledních bavorských volbách v roce 2013 získala jen 8,6 procent hlasů, se s 17,5 procenty nyní stala druhou nejsilnější stranou místního parlamentu. Fenomenální úspěch přitom Die Grünen zaznamenali hlavně v Mnichově, kde jim dal hlas téměř každý třetí volič.

„V Bavorsku byl nárůst preferencí Zelených dán tím, že strana CSU ve snaze udržet si voliče – jak se říká – zhnědla a zaujala velmi ostré protiimigrační postoje. Část voličů na to zareagovala tak, že odešla k Zeleným, protože takové postoje pro ně byly nepřijatelné. Nárůst popularity Zelených v Bavorsku tedy odráží tamní situaci a de facto to je nepřímý odraz postoje části německé společnosti k migrační krizi,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek bavorských voleb politolog Josef Mlejnek.

Podle odborníka na německou politiku Vladimíra Handla je odklon části voličů CSU směrem k Zeleným dán také jejich pokrokovostí. Bavorská „moderní“ společnost volí namísto konzervativní CSU právě Zelené, kteří jdou s dobou a díky tomu sejim podařilo nalákat tisíce liberálně smýšlejících voličů.  

„Strana Zelených postupně přebírá roli široké lidové strany. Je to strana vzdělaných lidí střední třídy, kteří mají ekologické a sociální hodnotové ukotvení a v uprchlické politice prosazují vstřícnost,“ popsal začátkem týdne důvody jejich úspěchu pro INFO.CZ.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Bavorsko však není jediné, kde zelené strany během víkendových voleb zaznamenaly raketový nárůst popularity. Zelení totiž bodovali i v méně mediálně sledovaných volbách v Lucembursku a Belgii.

Podobně jako v Bavorsku jsou i v případě lucemburských parlamentních voleb za skutečné vítěze voleb považování právě Zelení, kteří získali přes 16 procent hlasů a počet jejich poslanců se tak navýšil o 50 procent. V belgických místních volbách pak Zelení získali i přes 30 procent hlasů a ve čtyřech bruselských okrscích byli dokonce první.

Víkendové volby ve třech evropských zemích tak ukazují nový trend, který lze pozorovat na nejrůznějších místech kontinentu. Voliči, kteří hledají alternativu k tradičním stranám, ale odmítají krajně pravicové protiimigrační postoje, nacházejí stále větší oblibu právě u Zelených.

„Reprezentují místo, kam mohou odcházet lidé frustrovaní tradičními mainstreamovými stranami, ale nelíbí se jim krajní pravice,“ říká pro britský deník The Guardian politolog a odborník na evropská studia Alexander Clarkson z King’s College London.

„Nabízejí jasný protimodel postojům a argumentům stran, jako je německá AfD. Jsou zde navíc už nějakou chvíli – víc než 40 let – a mají zodpovědnou politiku jak na lokální, tak regionální úrovni,“ doplňuje Clarkson důvody úspěchu Zelených v Evropě.

K Zeleným se však nepřiklánějí jen voliči znechucení mainstreamovými stranami a krajní pravicí. Jak ukázaly bavorské volby, zelené strany nacházejí podporu také u levicových voličů – od CSU totiž přebrali přes 200 tisíc hlasů, od sociální demokracie (SPD) to však bylo dalších 180 tisíc.

Na příklon dříve „typicky levicových voličů“ k Zeleným upozorňuje také Jon Worth – kandidát německé strany zelených pro volby do Evropského parlamentu, které se odehrají příští rok v květnu. „Mají mladé, energické vedení a odlišný styl politiky – hovoří napřímo a jsou si vědomi limitů toho, co je a není možné dělat,“ popisuje další tajemství úspěchu Zelených pro deník The Guardian.

Kromě toho je však ve hře také další důležitý faktor – rostoucí povědomí a zájem obyvatel Evropy o životní prostředí. Strany, které od 80. let minulého století varují před negativními dopady globálního oteplování, v současnosti získávají na síle – svět totiž sleduje náhlé změny počasí, jako jsou letní vlny horka, záplavy a stále silnější hurikány, doslova v přímém přenosu a i to Zeleným velmi „nahrává“.

Právě změna klimatu byla spolu s migrací hlavním tématem také zářijových voleb ve Švédsku, které v létě kvůli suchu bojovalo s rozsáhlými lesními požáry. Nárůst preferencí Zelených už loni zaznamenali také v Nizozemsku – strana GreenLeft rozšířila počet svých poslanců ze čtyř na 14 a další posilování strany ukazují i aktuální průzkumy.

Poslední průzkumy veřejného mínění nahrávají také Zeleným v Německu – podle aktuálních šetření televizí ZDF a ARD jsou nyní Zelení s 19 procenty druhým nejsilnějším politickým subjektem v zemi. Naopak popularita strany CDU Angely Merkelové a jejího bavorského partnera CSU strmě klesá, a to z 32,9 procenta hlasů, které získaly v posledních parlamentních volbách, na aktuálních 25 procent.

Navzdory rekordním úspěchům Zelených v řadě evropských zemí se však podobný trend v Česku zřejmě čekat nedá. V tuzemsku totiž rozčarovaní voliči tradičních stran přecházejí k jiným politickým uskupením.

„V případě Česka si nemyslím, že by k něčemu podobnému docházelo. Tady funkci strany Zelených plní do velké míry Piráti. Těžko bych tedy očekával, že tu strana Zelených nějakým výrazným způsobem poroste, pokud jsou Piráti takto viditelní a populární. Zelení tu mají přímou konkurenci,“ vysvětluje na závěr pro INFO.CZ Josef Mlejnek.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud