KOMENTÁŘ MATĚJE TRÁVNÍČKA| Stojaté vody Evropského parlamentu se rozbouří. Pokud se do květnových voleb výrazně nezmění preference voličů, padne velká koalice lidovců a socialistů. Ta přitom Evropskému parlamentu dominuje od prvních přímých voleb v roce 1979, tedy posledních 40 let. Letošní volby do Evropského parlamentu tak mohou získat historický rozměr.
Podle aktuálních predikcí Europe Elects by euroskeptické frakce ECR, EFDD a ENF měly v součtu posílit o 15 poslanců. A to navzdory skutečnosti, že po Brexitu z Evropského parlamentu zmizí 73 britských poslanců, z nichž 24 zastupovalo v čele s Nigelem Faragem Stranu nezávislosti Spojeného království, 19 bylo zvoleno za konzervativce a 1 za jejich spojence z řad severoirských unionistů.
Salvini, Kaczynski a Orbán
K tomu můžeme pozorovat snahy Mattea Sailviniho z italské Ligy o získávání nových spojenců napříč Evropou. Liga dnes zasedá společně například s Marine Le Pen a jejím Národním hnutím ve frakci Evropa národů a svobody (ENF). Spojenectví s ní by mělo dále pokračovat, ale Salvini rozjel námluvy s dalšími stranami.
Početně nejzajímavější se zdají být Kaczynského Právo a Spravedlnost z Polska, která dnes zasedá spolu s britskými konzervativci a českou ODS ve frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), a Orbánův Fidesz z Maďarska, který je součástí frakce Evropské lidové strany (EPP).