Články odjinud

Trávníček: Westminsterské signály Bruselu. Britský parlament dal najevo, co si přeje s brexitem

Trávníček: Westminsterské signály Bruselu. Britský parlament dal najevo, co si přeje s brexitem

O včerejšku je jasnější, jaký další postup s brexitem si britský parlament přeje. Signál je jasný. Britové chtějí EU opustit s dohodou. V již dojednaném návrhu se má změnit úprava tzv. Irské pojistky. Oddalování odchodu i alternativní plán labouristů, který by mohl vést k novému referendu, parlament naopak odmítl.

Vláda Terezy Mayové může slavit. Dva týdny poté, co v parlamentu drtivě narazila s návrhem dohody, se zdá, že se premiérce podařilo sjednotit vlastní stranu a posílit tak svou pozici pro další jednání unijními špičkami.

Změňme Irskou pojistku, bez dohody vystoupit nechceme

Parlament se zabýval celkem sedmi návrhy dodatků k vládou předloženému neutrálnímu stanovisku. Samotná vláda přitom jeden z dodatků podpořila. Šlo o návrh Sira Grahama Bradyho, který vládě uložil zaměřit se v jednáních na dohodnutí „alternativního řešení“ tzv. Irské pojistky. Právě ona byla největším problémem pro rebely uvnitř vládních konzervativců.

A už ve dvou týdnech předcházejících včerejšímu hlasování signalizovali předáci konzervativní revolty v čele s exministrem zahraničí Borisem Johnsonem a předsedou European Research Group Jacobem Rees-Moggem, že k úspěchu dohody v parlamentu by mohlo stačit, kdyby pojistka byla časově omezená nebo kdyby existovala možnost jejího jednostranného vypovězení. Bradyho dodatek parlament schválil, když pro něj hlasovalo 297 konzervativců, všech 10 poslanců vládu podporující severoirské DUP, 3 nezávislí a 7 labouristů.

Uspěl i společný návrh konzervativní poslankyně Caroline Spelman a jejího labouristického kolegy Jacka Dromeyho, kterým parlament odmítl vystoupení z EU bez dohody. Sněmovnou ho protlačilo 245 opozičních labouristů společně se 17 konzervativci, 11 liberálními demokraty 35 zástupci skotské SNP, 4 poslanci waleské Plaid Cymru, 6 nezávislých a jedinou poslankyní britských zelených.

Přijetí tohoto dodatku naopak pozici vlády oslabuje, protože kabinetu stěžuje tlačit poslance ke schválení dohody pod hrozbou, že jedinou alternativou je vystoupení bez dohody. Pokud však k nové dohodě nedojde, není vůbec zřejmé, jaký praktický dopad by tento dodatek měl. Dle platného práva totiž Spojené království 29. března vystoupí z EU.

Ne pro odklad brexitu

A odklad brexitu parlamentem neprošel. Dolní sněmovna totiž odmítla hned dva návrhy z pera labouristů. Prvním byl dodatek Yvette Cooperové, kterým se měl v případě, že parlament neschválí dohodu do 26. února, brexit odložit do 31. prosince. Dodatek neuspěl, když se pro něj vyslovilo 298 poslanců proti 321.

Obdobně se skóre 290 proti 322 neuspěl návrh poslankyně Rachel Reeves, který by ve výše uvedeném případě brexit odkládal na neurčito. V obou případech by k odložení brexitu byl přirozeně nutný souhlas EU s prodloužením čl. 50, Smlouvy o EU, podle kterého proces vystoupení probíhá.

Stejným směrem se ubíraly i snahy skotských nacionalistů, kteří svým dodatkem chtěli brexit odložit a zároveň vyloučit vystoupení bez dohody. Pro něj se však v dolní sněmovně našlo pouhých 39 hlasů proti 327. Více než reálným návrhem tak byl politickou deklarací.

Ne pro nové referendum a pro měkčí brexit

Poslední kategorií návrhů byly snahy otevřít více variant dalšího postupu. To navrhoval konzervativní poslanec Dominic Grieve. Neúspěšně. Pro bylo 301 a proti 321 poslanců. V případě, že by uspěl, by se do hry dostala možnost nového referenda, ale i vystoupení bez dohody, případně měkčí brexit, kterým by se Británie dostala ve vztahu k EU do postavení podobnému Norsku.

Něco podobného navrhovalo, i vedení opozičních labouristů, avšak s tím zásadním rozdílem, že zároveň chtěli vyloučit možnost vystoupení bez dohody. Na svou stranu však získali pouze 296 hlasů proti 327.

Po včerejším hlasování je tak jasno. Británie chce změnit tzv. Irskou pojistku a nechce vystoupit bez dohody. Míč je teď na straně EU. Ta se však doposud stavěla ke snahám o znovuotevření dohody odmítavě. Konečná úprava vztahů mezi EU a Británií je tak stále v nedohlednu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud